Dalibor Martínek: Evropa bude zbrojit na dluh, vydělají na tom Spojené státy
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Zmatené včely se začaly předbíhat v plánech na zbrojení. Na úrovni EU se vylíhla myšlenka jednorázové dotace (jsme v Evropě, jak jinak) v masivní výši 800 miliard eur na bezpečnost.
Jednotná evropská dotace, která by se podle zatím neznámého klíče rozdělovala mezi jednotlivé státy, má ten půvab, že se tyto peníze, které si unie bude muset nějak obstarat, rozuměj půjčit, nezapočítávají do národních rozpočtů. To znamená, víc peněz na zbrojení, ale žádné výdaje navíc. Voila, kouzlo. Proto s celoevropskou půjčkou neměl žádný stát problém.
Problém je, že jednorázový program neřeší každoroční náklady na provoz armád, řeší pouze „dozbrojení“.
Volby by vyhrálo ANO. To nám teď budou říkat každý týden až do podzimních voleb průzkumné agentury. Nevíme ještě, jaké bude datum voleb, to stanoví prezident, ale mluvíme asi o půl roce. Bude to postupně čím dál intenzivnější, přibydou hesla a plakáty, bizarní výroky – naposledy chtějí Motoristé povinnou vojnu – takových bizarností bude přibývat. Ale přes všechny vlnky vše směřuje k předem očekávanému výsledku.
Dalibor Martínek: ANO, nebo ODS? Ne. Volby budou o malých, nečitelných stranách
Názory
Schyluje se k šalamounskému řešení
Vyšší průběžné výdaje se musejí na národních úrovních nějak odfinancovat. Kdyby šlo o rodinné hospodaření, řeklo by se, když musím někde přidat, jinde musím stejnou část ušetřit, abych vyšel s penězi. Nebo si najdu druhou práci. V rámci států však v Evropě platí jediné pravidlo. Potřebuju na něco peníze? Půjčím si je.
Klíčovou debatu na toto téma teď vede Německo. Za pár dní by se měl sejít nový Bundestag. Němci řeší dluhovou brzdu. Mají veřejný dluh přes 60 procent vůči HDP, což je na Evropu ještě slušné číslo. Jenže teď mají přidat na zbrojení, ale nechtějí ubrat nikde jinde. Vše se schyluje k šalamounskému řešení. Aby Němci mohli zbrojit, musejí obejít ústavní zákon. Aby ho obešli, potřebují dvě třetiny hlasů. A tedy podporu nevládních Zelených. Takže jim vláda CDU - SPD ne že ubere peníze na zelenou transformaci, ale naopak přidá. Oni na oplátku podpoří zadlužování vlády za zbrojení.
A aby bylo všechno na oko fiskálně v pořádku, vícenáklady na bezpečnost se nebudou do dluhové brzdy počítat. Tak nějako to pravděpodobně brzy dopadne. Jak glosují makroekonomové, pravidla, která jsou připravena na dobu krize, se v okamžiku, kdy krize přijde, okamžitě začnou porušovat.
Andrej Babiš nechal polepit zemi billboardy. Jak je jeho zvykem vždy, když se blíží volby. Jako úvodní výkop do předvolební kampaně vystřelil billboardy s heslem Nejhorší premiér na světě a doprovozené vyvedenou fotografií premiéra Fialy. Předvolební kampaň se rozjíždí. Pomalu, ale hned docela drsně.
Dalibor Martínek: První předvolební výstřely jsou brutální. Dokazují, že jsme pořád Balkán
Názory
Také v Česku řešíme zvýšené výdaje na zbrojení. Premiér Fiala se předhání se stranickou kolegyní a ministryní obrany Černochovou v procentech výdajů. Už ne dvě procenta vůči HDP, ale rovnou tři. A v budoucnu ještě víc. Česko má zadlužení k HDP 44 procent, pod průměrem EU. Naše dluhová brzda je nastavena na 55 procent. Takže, prostor pro utrácení tu je.
Nová situace na poli priorit státních výdajů bohužel nenese změnu chování. Státy neomezí jiné priority, neupraví skladbu výdajů či daní. Vše je politicky neprůchozí.
Evropané se prostě svého pohodlí nevzdají. To se raději víc zadluží. A je jasné, kdo na tom vydělá. Podle žebříčku švédské výzkumného ústavu SIPRI je prvních pět největších zbrojních firem amerických. Lockheet Martin, RTX, Northrop Grumman, Boeing a General Dynamics s celkovým objemem výroby 200 miliard dolarů ročně. Následuje britská BAE Systems, ruský Rostec a tři čínské firmy.
