Dalibor Martínek: Jak jsem začal šetřit aneb Válka o kohoutek
Měl jsem to štěstí, že jsem nikdy nemusel sbírat slevové letáky a jako podle mapy s nimi projíždět uličky supermarketů. Prostě jsem bral, co jsem potřeboval, koruna sem, koruna tam. Za poslední rok se však něco změnilo. Vlastně se toho změnilo docela dost.
Začalo to loni v březnu, kdy na totemech pump vyskočily ceny k padesátce. Nějak míň se mi začalo chtít jezdit sto padesát kilometrů tam a sto padesát zpátky, utratit tisíc korun, jen aby tchýně viděla vnoučátka. Při plánování víkendových výletů jsem začal čím dál častěji koukat do map a měřit vzdálenosti. Vzrůstala ve mně nechuť k celodenním výletům a začal jsem rodině podsouvat procházky po okolí bydliště.
Potom začal bláznivě navyšovat zálohy můj dodavatel energií. Co dva měsíce. O jejich výši přestal komunikovat, prostě je nařídil. Začala ve mně klíčit obsese. Několikrát denně obcházím byt a zhasínám světa. Všude se svítí, jako by elektřina byla zadarmo, říkám naoko vážně, zatímco mě všichni ignorují. Sám přitom vím, že světlo se podílí na spotřebě elektřiny asi jedním procentem. Ale nemůžu si pomoct.
Vedu s ženou válku o kohoutek
Vypínám půlku radiátorů, netopím v předsíni, v ložnici pouštím jen jeden radiátor ze dvou. Ženě je zima. Tajně točí kolečka na pětku. Já zase tajně na nulu. Jako tajní agenti chodíme po bytě, jeden otáčí kohoutky doleva, druhý doprava. Každý den. Teplotu na kotli jsem snížil o jeden stupeň, s tím si naštěstí žena neví rady. Jo, a taky jsem nakonec změnil dodavatele. Točit ale raději budu až do jara.
O dotaci na solár nebo tepelné čerpadlo nežádám, u nás v činžáku to není kam dát.
Z hlediska evropské energetiky válka na Ukrajině v roce 2022 jenom uspíšila proces, který měl přijít tak jako tak. Zdražila fosilní paliva. Inflace, která v důsledku toho panuje, měla nastat i bez války. Jen by byla rozprostřena do delšího časového úseku. Ač se to zatím příliš nezdá, válka tak vlastně odhaluje, že zelená agenda EU je zatím prakticky neuskutečnitelná, stejně jako Green Deal.
Lukáš Kovanda: Naše energetické „zelenání“ zaplatí naše děti. I s úroky
Názory
Nádobí myju raději v ruce
V potravinách ve mně začala vyvolávat pocit slasti žlutá cenovka značící slevu. Kolínka za čtyřicet místo šedesáti? Beru tři balení. Slídím po krámě. Jar za šedesát? Beru dva, lepší než za standardních osmdesát. Pamatuju, že dřív to bylo pětačtyřicet. Protlak, děti mají rády rajskou, zlevnil z dvaadvaceti na třináct, beru čtyři piksly. Před rokem stál šest devadesát. Stal jsem se fanouškem slev. Až začnu prohlížet slevové letáky, půjdu na léčení.
Smůlu mají hospody, vidí nás čím dál méně. Dřív běžný rodinný oběd v hospodě se stal vzácností. Sedm set korun se hodí. Víkend na horách? Při ceně čtyř tisíc za noc bez skipasu? Utopie.
Rozbila se nám myčka. Novou nekoupím. Vláda radí šetřit, říkám ženě. Ušetřil jsem patnáct tisíc za novou a čtyři stovky za neustále zdražující kapsle. Myju nádobí v ruce. Při pomyšlení, jak tím šetřím rodinný rozpočet, se mi po těle rozlévá blaho.
Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů.
Vývoj životní úrovně důchodců rekordně předčí životní úroveň pracujících
Money
Čeká nás romantika pod stanem
Dovolenou u moře jsme zrušili, peníze šly na plyn. Sázka na české luhy sice zvýšila v domácnosti napětí, ale lepší něco než nic. Ale ouha. Lanovka za patnáct set? Procházka na čerstvém vzduchu neuškodí. Akvapark za třináct set na dvě hodiny? Raději půjdeme na houby. Procházka po dřevěném molu mezi stromy a tisícem turistů za jedenáct set? Naštěstí žena nesnáší fronty.
Vzpomínám na dětství v komunismu, když nic nebylo, jedli jsme chleba s vysočinou, jezdili jsme moskvičem a léto trávili ve stanu u rybníka. Snad i děti budou jednou vzpomínat na toto období vysoké inflace a šetření jako na romantické období.
Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí otevřelo 9. ledna, do dneška jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data dnes na tiskové konferenci shrnul vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který dočasně vede ministerstvo životního prostředí.
Tři miliardy na úspory energií. Nejvíc žádají důchodci
Money
Důchodci letos výrazně porazí inflaci. Průměrná starobní penze vzroste o 4,4 procenta nad inflaci, což nemají ani pracovníci ČNB s inflační doložkou.
Lukáš Kovanda: Důchodci se mohou tiše smát. Polepší si výrazně víc než rodiny s dětmi
Názory
