Dalibor Martínek: Jaká je kapacita českého zbrojního průmyslu? Jeden Hamáček
Když Jaroslav Strnad, nyní mladý padesátník, začal v polovině devadesátých let budovat své průmyslové impérium, působil pro mnohé jako nějaký exot. V roce 2013 získal pod kontrolu v té době již zadluženou společnost Tatra, kdysi významnou českou strojírenskou značku. Která se však v devadesátých letech už potácela v ekonomických problémech. Doplatila na geopolitické změny, potíže s odbytem, nejasnou vlastnickou strukturu, a tím také na malou schopnost inovací své výroby.
Tatra byla český křišťál, její značku znají v polovině světa. Tradičního českého výrobce převzal do té doby neznámý podnikatel Jaroslav Strnad.
Strnad má jistě dobrý obchodní radar, a také schopnost získat dobré kontakty. Začal rozvíjet své impérium, které bylo zpočátku známé jako jakýsi šroťák, kdy firma přikoupila kdejaký starý vercajk a tak nějak z něj montoval něco, co by se dalo prodat.
Před dvaceti lety možná spousta lidí Strnada podceňovala. On ale systematicky zvětšoval svůj byznys. Z počátku druhořadý, stále víc ale sledovaný. Líbily se mu tradiční značky, které ekonomicky strádaly. Takže byly levné, za hubičku. Hezká obchodní strategie. Koupil si třeba v roce 2016 tradiční českou značku hodinek Prim, která byla v ekonomických problémech.
Byla to taková jednohubka. Premiér země Petr Fiala cítil potřebu se také vyjádřit k aktuálnímu číslu inflace. Ta meziročně spadla na 2,3 procenta. Což je po dvou letech obří inflace, takzvané inflační epizodě, jak říkají ekonomové, konečně přijatelné číslo.
Dalibor Martínek: Dva roky vysoké inflace rozdělily Čechy na chudé a bohaté. A za rok budou volby
Názory
Akvizice pokračovaly, Jaroslav Strnad dokázal vybudovat celkem velký konglomerát firem. A nakonec se zařadil do žebříčku českých miliardářů. Ačkoliv o způsobu jeho podnikání nikdo moc nevěděl. Převzal řadu českých strojírenských firem. Například v roce 2009 společnost Dako, společnost v Česku ne tak věhlasnou, nicméně důležitou, s dvousetletou tradicí v oblasti technologií využitelných i pro zbrojní průmysl.
Strnad starší se čím dál víc soustředil na zbraně, a vznikl tak český zbrojní „magnát“. Celkem překvapivě v roce 2018 tehdy šestačtyřicetiletý Jaroslav předal celý podnik šestadvacetiletému synovi Michalovi. Ten se tím ze dne na den stal jedním z nebohatších a také z nejvlivnějších Čechů. Motivy takto rychlé mezigenerační předávky obřího majetku zůstanou za dveřmi rodinného domu. V každém případě, Michal Strnad je evidentně byznysově nadaný. Jeho firma dál akvírovala, a po loňském dokončení nákupu amerického výrobce malorážní munice Sporting Products se mimo jiné stala největším světovým výrobcem nábojů do ručních zbraní.
Nejistota ohledně stavebního zákona, růst cen nemovitostí a mírné oživení na realitním trhu. První letošní setkání Realitního Clubu Newstreamu se neslo v duchu predikcí. Na to jaký bude realitní trh v roce 2024 odpovídali zástupci soukromé i veřejné sféry, například Jan Kasl, předseda České komory architektů, Klára Dostálová, bývalá ministryně nebo Jiří Ochetz z J&T Real Estate.
Zase se začne stavět. A ceny bytů letos opět porostou, shodují se experti
Reality
Asi bychom měli být na Michala Strnada pyšní. Vypadá to, že se stává jedním z největších Čechů. Michal ovšem, jak je u českých boháčů s nejasným původem prvotních peněz zvykem, žije v mediálním ústraní. Nastrkuje za sebe do veřejného světa různé figury. Teď se Michal trošku odkopal, když do zastupování svého armádního byznysu, který měl loni rekordní zisk na úrovni 3,5 miliardy korun, nastrčil ex-ministra Jana Hamáčka.
Cože, toho Hamáčka, socana v červeném svetru, který přivezl vakcíny proti covidu z Číny? Takhle chce svou značku tvořit nyní už jedna z největších českých firem? Která má řadu strategických zbrojních zakázek jak s českým státem, tak s cizinou. CSG je jedním z největších dodavatelů zbraní na Ukrajinu. Samozřejmě, ne zadarmo, nejde o charitu. Je to byznys, Ukrajina platí.
Hamáček, bývalý lídr upadající sociální demokracie, který z pozice šéfa strany nedokázal dostat svou partaj do poslanecké sněmovny, teď bude tváří zbrojaře Strnada? Na jednu stranu je to smutná vizitka pro CSG. Ale Strnadovi evidentně vždy věděli, kudy „leze koza“. Za kým jít, aby jejich byznys dobře dopadl. Je to vlastně spíš smutná zpráva pro Česko. Socany tady už nikdo nechtěl. Ale oni patrně stále drží nějaký tajný klíč k důležitým dveřím.
