Dalibor Martínek: Jaká je uhlíková stopa války na Ukrajině? Zkusme vymyslet pitomější otázku
Kolem ruské Kaliningradské oblasti se proletěl americký strategický bombardér B52, aby Rusům ukázal, kdo je na světě nejsilnější. Tento letoun je založený na technologiích ze čtyřicátých let. Spaluje tisíce galonů leteckého paliva. Pořád je ale dost hrozivý na to, aby jím nejsilnější stát světa mohl hrozit druhému nejsilnějšímu.
Celá válka na Ukrajině, nejnovější válka tohoto světa, je založená na ropě. Tanky, stíhačky, všechny prvky vojenské mašinerie spalují ropné produkty. Útoky na sklady paliva jsou součástí vítězné strategie. Ať válku na Ukrajině vyhraje kdokoliv, a všichni věříme, že to nějakým zázrakem bude Ukrajina, bude to postavené na ropě. Leteckém benzinu, naftě.
Válka byla vždy generátorem technologických novinek. Letadla, ponorky, atomová bomba, pervitin, nespočet převratných novinek vznikl nebo se posunul kvůli válečnému úsilí.
Takže, kde je v této válce výkřik nejnovějších technologií? Konkrétně, kde je slavný elektromotor, ke kterému se jako k jediné možné eventualitě pohonu čehokoliv upnula Evropa?
Ropa vyhrává válku
Odpověď je zřejmá. Nikde. Která ze stran konfliktu by na tuto údajnou technologii budoucnost vsadila, prohrála by. A to takovým způsobem, že by už žádný další posun v oblasti vývinu pohonu strojů nikdy neudělala. Takže tu máme paradox. Evropa na elektromotoru chce stavět svou budoucnost. Ale do boje o tuto budoucnost zdánlivý převratný objev nenasadí.
Jak je to možné? Přece, když využívám metodu, která předběhla svou dobu a je lepší, než mají všichni ostatní, mám náskok, a dobře ho zúročím. A v kritické době takovou technologii využiju ke svému prospěchu. Třeba zvítězím ve válce. Američané měli atomovou bombu první a zvítězili.
Žádné využití elektromotorů se ale v boji o východ Evropy neděje. Ano, jsou tu drony, nový válečný prvek. Elon Musk hraje jakousi vlastní hru s využíváním dat své satelitní sítě Starlink, s jejíž pomocí je možné mít dominanci nad bojištěm. Ale to je jiný příběh.
Zajímavé je, že v blátivých brázdách východní Ukrajiny nevidíme žádný elektrotank. A na ukrajinském nebi žádnou elektrostíhačku. Všude samé klasické stroje, vyvinuté na konceptech starých víc než padesát let. Spálí se tuny uhlovodíku, stroj udělá pěkný výkon. To vyhrává války. Ropa rozhoduje o tom, kam až bude dosahovat Rusko a kam dosáhne vliv Evropy. Emisím čehokoliv navzdory.
V Česku je velký podíl služebních vozů. „Je to asi i jeden z důvodu, proč jsou v Praze paliva nejdražší. Sídlí tu totiž řada firem,“ říká Petr Zajíc, portfolio manažer Amundi. V neděli začalo platit v EU embargo na dovoz ropných produktů z Ruska námořní cestou, ropovodem Družba ale ruská ropa do českých rafinerií proudí dál. „Nafta z ruské ropy se u nás bude vyrábět dál, ale ještě zdraží,“ říká Zajíc.
Petr Zajíc: Češi cenu benzínu tolik neřeší, mají služebáky
Trhy
Evropa se zabývá pofiderní myšlenkovou konstrukcí jakési uhlíkové stopy. Likviduje vlastní ekonomiku, svou budoucnost. Američané takovým schizmatem neprocházejí. Prostě napumpují do bombardéru palivo a letí. A případnou válku vyhrají. Mezitím se Evropané budou nimrat v debatách o koncentraci kysličníku uhličitého v atmosféře a tání zmrzlé vody tam či onde.
Můžeme nechat ropu Rusku a arabskému zálivu. A také můžeme nechat svou budoucnost napospas větru. Chytřejší je připravovat se na budoucnost, ale žít v realitě. A ta je ropná. Evropa by se měla probrat ze svého klimatického snu a opět začít žít reálným životem.
