Dalibor Martínek: Jaký je vlastně český zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným patrným jsou důchody
O jakémsi českém zájmu v rámci Evropské unie mluví politici rádi, napříč stranami. Jaký vlastně ten zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným viditelným jsou důchody, míní komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Alexandr Vondra, europoslanec, místopředseda ODS a vlastně takový šéf strany pro evropské otázky, pojmenovává několik zájmů. Je to dostavba jaderných bloků, obecně energetická soběstačnost. Českým zájmem jsou prý i dálnice a rychloželeznice, takzvaná infrastruktura.
Matador české politiky a současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra jde znovu do boje o křeslo v evropském parlamentu, volby se konají v červnu, strany nyní ladí složení kandidátek či koalice. Bývalý disident, poradce Václava Havla, velvyslanec, ministr či senátor je známý svými ostrými postoji vůči ruské agresi, klimatickému šílenství či Fransi Timmermansovi. „Znám ho pětadvacet let, tykáme si, ale jeho odchod jsem uvítal,“ říká Vondra o muži, kterému vyčítá příliš radikální prosazování evropské klimatické doktríny. Ta podle něj ohrožuje evropskou konkurenceschopnost i peněženky lidí. Příští evropské volby nebudou podle Vondry referendem o české vládě. Naopak, prý mohou přinést Česku silnější pozici v Evropské komisi i celé evropské struktuře. A tím i větší kontrolu nad tvorbou norem, které jsou pro život v Česku klíčové.
Alexandr Vondra: Kašlu na uhlíkovou stopu, české zájmy létám hájit do Bruselu letadlem
Politika
Zájmů však máme víc, třeba být vzdělanostní ekonomikou. O tom zase rádi mluví funkcionáři Svazu průmyslu nebo Hospodářské komory. Přestože řada jejích členů celkem dobře tyje z levné práce námezdních dělníků, Ukrajinců. Dalším naším údajným zájmem je být supervelmoc v oblasti IT. Máme tady světový antivirový Avast, teď už vlastně americký Norton. Máme tady šikovné ajťáky, proč tedy nebýt v tomto oboru světovou Mekkou.
Velké vize, ale levná práce
Jsou to všechno hezké vize. Pravdou však je, že česká ekonomika, a ekonomika velkých českých firem, je stále založená na levné práci. Přivezte nám dělníky z Asie, abychom mohli být konkurenceschopní, zní od podnikatelů. Průměrný český plat se sice vyšvihnul nad úctyhodných čtyřicet tisíc korun. Je však pořád zlomkem německého průměrného platu, který již překonal čtyři tisíce euro.
Sedmiprocentní sazby tu budou déle, než si všichni myslí. To prohlásil renomovaný ekonom a bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal v rozhovoru pro Newstream letos v březnu. A čas mu dává zapravdu, ačkoli mnozí čekali, že sazby klesnou ještě letos. „Politicky i ekonomicky je nejlevnější počkat, co nastane v lednu. Do té doby se nejspíš nic nestane,“ myslí si Lízal. ČNB přitom právě dnes bude jednat o nastavení sazeb.
Lubomír Lízal: V devadesátkách se ekonomická debata vedla o daních, dneska o dotacích. To není normální ekonomika
Leaders
Premiér Fiala definoval začátkem září na konferenci Hospodářské komory a Svazu průmyslu, kam se po dlouhém mediálním půstu kolem ekonomické strategie vlády nechal zavléct, šest priorit vlády. Nijak překvapivé. Opět to má být školství, dálnice, energetika a tak dále. Jsme prý na křižovatce Evropy. Hezké heslo, kolik za něj asi zaplatil píáristům erár? Bylo evidentní, že je premiér, v ekonomických otázkách slabý, pod tlakem podnikatelů. Ale nějak se z toho řečnicky vyvlekl.
Zpackaný stavební zákon
Zatímco se mluví na konferencích, schodek českých veřejných financí dál narůstá. Dálnice se staví pomalu, nový stavební zákon ministr Ivan Bartoš, v této oblasti amatér, doslova zpackal. Žádné urychlení výstavby nikdo z branže nečeká, bohužel. O rozvoji infrastruktury můžeme dál jenom mluvit.
Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidace veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje, uvedl Pavel na debatě v blanenském kině. Doplnil však, že vláda podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Sporný konsolidační balíček nyní posuzuje Sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.
Pavel: Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje
Leaders
Co se děje se školstvím? Ministr Bek jako s větrnými mlýny nyní na poslední chvíli bojuje s kolegy z vlády, s ministrem financí Stanjurou, o rozpočet na učitele. Možná se mu nakonec podaří zařídit, aby učitelům neklesal plat. Nicméně, plat učitelů je jen marginálie při pohledu na celý školský systém. Učitelé by jistě rádi měli víc peněz, umí si o ně říct. Ale co výsledky? Veřejné školství požírá čtvrt bilionu, dvě stě padesát miliard korun ročně. Vzdělanostním tygrem Evropy přitom ještě dlouho nebudeme. Aspoň kdyby bylo dost angličtinářů...
Česku chybí společné téma
Jak je to tedy s českými prioritami? Kde se nachází skutečný český zájem? Vypadá to, že nám chybí nějaké společné téma. Ukrajinci ho mají, boj proti Rusům. To národ dokáže stmelit. Naštěstí takový zájem ještě nemáme. Na druhé straně, nemáme ani jiný. Kdybychom ho měli, mohlo by to být pro desetimilionový národ užitečné.
Průměrná výše čistého majetku Čechů loni zařadila Česko v žebříčku nejbohatších zemí světa Allianz Global Wealth Report na 26. místo. Je to nejlepší pozice ze zemí bývalého východního bloku a lepší výsledek, než mají třeba světové mocnosti Čína a Rusko. Studie analyzovala úspory a dluhy v 60 zemích světa.
Češi jsou nejbohatší z bývalého východního bloku. Mají více majetku než Rusové a Číňané
Money
Němci tento společný zájem hledají v udržitelné energetice, ruší jádro, stavějí větrníky. Také ho částečně našli v migrační politice, jsou velký národ, který „to zvládne“. Zpoza hranic se jim v obou tématech tak trochu vysmíváme. Typičtí Češi, smějící se bestie. Ale jaké je naše téma?
Slabý hlásek premiéra
Premiér Fiala svým slabým hlasem marně volá po národních prioritách. Desetina našeho národa je v exekuci. Jednak je to dáno zvráceností exekučního systému, kterému se žádná z partají z podivných důvodů nechce věnovat. A také tím, že velká část národa se pohybuje na existenční hraně, z měsíce na měsíc. Druhá část společnosti je dobře zabezpečená, na potíže slabších nehledí. To se těžko hledají národní priority. Matky samoživitelky či sociálně slabí jsou nám vlastě ukradení.
Obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Výsledkem tak je hmatatelné letošní zlevnění většiny základních potravin. Přesto meziroční inflace se drží na vysokých hodnotách. Už v příštím roce by se měla inflace dostat do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle ČNB, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Potraviny dramaticky zlevňují, inflace je ale stále vysoká. Proč?
Názory
Možná to vypadá, že žádný národní zájem vlastně neexistuje. Omyl, jeden tady skutečně je. Tedy, pardon, dva. Prvním je hokej. Když dvacítka hokejistů dá dostatečný počet gólů, zaplní se Václavské náměstí. Popravdě, to je dost slabý národní tmel. Druhý národní zájem, jestli ho tak lze definovat, je mnohem robustnější. A vlastně definuje Česko. Jsou to důchody. Důchodci. Penze.
Důchody jsou tématem desetiletí
Jakákoliv debata na téma důchodů je nejvíc mediáně sledovaná, diskutovaná. Je to téma dne, roku, desetiletí. Kdykoliv rozvinete nějakou debatu kolem důchodů, stáváte se v Česku středem pozornosti. Na důchodech třeba sedí celé české odbory. Kdykoliv začne debata o zpomalení valorizace penzí, odboráři stojí první na barikádách. Ačkoliv by jeden očekával, že se budou víc zabývat platy pracujících, ne penzemi. Ale asi v této oblasti cítí velký potenciál.
Jakákoliv reforma penzí v Česku vždy srazí vládu. Šlo by uvést jako příklad takzvanou reformu penzí z pera bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. S ní si však nechci špinit ruce, jeho fondy skutečně nestály za řeč, dobře, že skončily. Faktem však je, že jakékoliv změny v komunistickém systému českých penzí jsou pro politiky a pro českou společnost vazosrázné. Aktuální pokus vlády snížit valorizaci penzí se stal politickým tématem podzimu. Takže ano, máme tady jedno jasné společné téma. Důchody.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Mojmír Hampl: Důchody požírají třetinu státních výdajů. Příští vláda nesmí snížení valorizací rušit
Leaders
Národní rozpočtová rada vlády, což je jakýsi dozorce, který má vládě radit s výdaji a příjmy rozpočtu, vydala analýzu, podle které se kvůli výdajům na důchody dostanou české veřejné finance za padesát let do schodku 187 procent vůči HDP. To je větší schodek, než jaký má v současnosti Řecko, které podstupuje léčebnou kúru a snižuje svůj schodek nyní ke 140ti procentům vůči HDP.
Česko, národ důchodců
V Česku se tváříme, jak máme nízký poměr veřejného dluhu vůči HDP. Nyní je to asi 44 procent. Hřešíme na to, a utrácíme. Ale ne do investic, které by nás vynesly ekonomicky výše. My utrácíme na dluh za důchody. To je to naše klíčové téma. Česko, národ důchodců. Mládí, vzdělání, dálnice? Ale jděte. Jsme tady my, důchodci, je nás dva a půl milionu, jsme silná politická entita. My budeme určovat směr.
Důchodci bývají ve veřejné debatě často agresivní. Celý život jsme pracovali, a teď nás necháte umřít hlady? To je typický narativ. Faktem je, že Česko vydává na důchody asi třetinu celého rozpočtu, nyní víc než sedm set miliard korun. A to i pro lidi, kteří mají majetky, domy splacené z hypoték. Číslo veřejných výdajů na důchodce bude pořád růst. Dokáže se nějaká politická strana této zájmové skupině vzepřít? Bude Česko zemí ajťáků a chytrých řešení? Nebo zemí, kterou ovládla důchodcovská lobby?
Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka čtěte zde:
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší všem stejně o 360 korun. O tuto částku vzroste solidární pevná část důchodu. Nařízení o pravidelné valorizaci schválila vláda. Na tiskové konferenci to večer oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet vycházel při výpočtu částky ze zákonných pravidel. Podle údajů ministerstva práce by se průměrný starobní důchod měl v lednu dostat nad 20 600 korun. Jurečka minulý týden řekl, že přidání zvedne příští rok výdaje na důchody o 12,3 miliardy korun.
Všichni důchodci dostanou od ledna navíc 360 korun, shodla se vláda
Politika
