Dalibor Martínek: Je to tady. Problém se splácením hypoték hlásí první průzkumy
Sazby hypoték vzrostly v posledních měsících až k šesti procentům. V roce 2017 byly sazby dvě procenta, teď jsou na šesti.
To je zvýšení úroků o čtyři procentní body. Každý ten jeden bod představuje asi tisíc korun měsíční splátky na milion korun. Možná to zní složitě. Takže příklad. Když si někdo vzal před pěti lety půjčku tři miliony korun za dvě procenta, a dal si fixaci na pět let, což tehdy byla oblíbená délka fixace, letos mu při refixaci, novém nastavení sazeb, naskočí měsíční splátka o dvanáct tisíc korun. Tři krát čtyři. To je docela dost peněz.
Dvanáct tisíc měsíčně navíc je solidní pálka.
Pro lidi, kteří právě přemýšlejí o půjčce na bydlení, je situace jasná. Vidí, jak rychle rostou sazby, a vidí růst cen nemovitostí. Mohou se rozhodnout, zda půjdou do životní sázky, do vlastnického bydlení, zrovna v době obří inflace a války, nebo zpomalí a přijmou nájem.
Pro lidi, kteří si před pár lety vzali hypotéku, je však situace mnohem dramatičtější. Už jsou v chomoutu finanční instituce. Musejí splácet. A ten chomout se utahuje a těžkne. A to nikdo neví, zda sazby ještě nebudou růst. Doporučil bych refixovat teď než později. Ale nejsem finanční poradce, každý si musí poradit sám.
Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je to, že centrální banky v uplynulých letech vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit. České národní banky (ČNB) nevyjímaje.
Lukáš Kovanda: Rusnokův odkaz. Úrok u hypoték může být i 10 procent
Názory
Ale to není konec. Až Rusové vypnou plyn, a oni to určitě udělají, to je všem jasné, sazby mohou vystřelit mnohem výš. Nepříjemný okamžik pro refixaci.
Už začínají do médií prosakovat první průzkumy od poskytovatelů hypoték. Jeden z nich, který publikoval jeden z hlavních zpravodajských webů, se opírá o data jistého on-line zprostředkovatele půjček. A tvrdí, že problém se splácením bude mít i víc než deset procent dlužníků. Kdyby to byla pravda, byl by to velký skok. A šok. V letech 2009 nebo 2010, v době světové finanční krize, mělo v Česku problém platit měsíční splátky za půjčky na bydlení méně než pět procent věřitelů.
Banky se k problémům se splácením hypoték zatím nevyjadřují. Obvykle se na toto téma nechtějí příliš bavit. Žádná banka nechce hlásit, že žene své klienty k vymahačům. To by nebyl dobrý signál pro nové potenciální klienty. Finanční instituce se proto vždy snaží se zákazníky nějak dohodnout, rozložit splátky. Konec konců, chtějí své peníze získat zpět. Rozhodně nebudou hlásit do médií, že je průšvih, že lidé nesplácejí.
Zahraniční zpravodajské agentury začínají přinášet zprávy o poklesu cen v reakci na rostoucí ceny hypoték. Podle oslovených analytiků jde o zbytečnou paniku a tuzemsku pokles cen zatím nehrozí. 
Analytici: pokles cen tuzemských nemovitostí není na pořadu dne
Money
Celá situace je nyní na začátku. A je velmi citlivá. Přichází energetická krize, obří růst faktur za plyn a za elektřinu. S tím také jistě mnoho lidí před pár lety nepočítalo. K tomu obří nárůst splátek hypoték. Nevesele bude v satelitech kolem měst. Vzít si hypotéku s platem čtyřicet tisíc korun teď skutečně nevypadá na dobrý nápad.
Banky nemají rády, když jim do jejich portfolií padají nesplacené nemovitosti. Moc s nimi neumějí nakládat. Nedoplacené byty a domy přeprodávají dalším stranám. Neštěstí jedněch se jeví jako investiční šance druhých. Ať už se aktuální průzkumy pletou nebo ne, dá se očekávat růst byznysu s nesplacenými nemovitostmi. Ostatně, na internetu už teď můžete najít spoustu nabídek firem, které se zabývají odkupem nemovitostí.
