Dalibor Martínek: Kdy Evropa pochopí, že elektroauta jsou slepou uličkou? Než se tak stane, bude to drahé
Západní Evropa, a s ní i Česko, přistoupila na hru o změně klimatu. Na příběh vyprávějící o tání ledovců, o zvyšování hladiny oceánů. Kvůli této iluzi se mění celý výrobní řetězec. Politici, uvěznění v tomto myšlenkovém konceptu, destruují vše, co Evropané za posledních dvě stě let vybudovali. Vrcholem šílené pyramidy je systém ESG, v podstatě diktát bank, které si díky idealistické představě západního světa o lepších zítřcích mohou lépe nacenit podmínky financování a zvyšovat poplatky.
Pravda je taková, že žádné lepší, ekologicky udržitelné zítřky nebudou. Prostě se to nikdy nestane. Žádné oteplování planety neexistuje. Přesto se kvůli této zcestné myšlence mění celý svět a hrdinně běží vstříc po cestě své záhuby.
Skupina Hyundai Motor Group investuje do roku 2030 do výroby elektromobilů v Jižní Koreji 24 bilionů wonů (přes 389 miliard korun).
Hyundai útočí na to být v TOP 3 výrobců elektromobilů
Zprávy z firem
Celý koncept oteplování a emisí oxidu uhličitého je novým náboženstvím. Vírou, že se cosi otepluje, a když se budeme náležitě modlit, a zničíme přitom celý novodobý průmysl, zase se na nás Slunce usměje.
Slunci jsme šuma fuk. Stejně jako je celá nová, takzvaně ekologická doktrína, úplně ukradená Africe, Asii i Jižní Americe. Jako jacísi novodobí Don Quijoti tady bojujeme s emisemi, zpomalujeme dopravu, měníme normy pro výrobu aut. Emise přitom vůbec nejsou pro planetu podstatné, a zároveň jejich produkce vůbec nemá vliv na cokoliv spojeného s životem na zeměkouli. Ale to se vlastně nesmí říkat, je to novodobé rouhačství. Už nemáme na náměstích šibenice, ale vyloučení z veřejné debaty je konstatováním takových myšlenek celkem reálným dopadem.
Větrné a solární elektrárny měly v loňském roce na celosvětové výrobě elektřiny rekordní podíl, který činil 12 procent. Zvýšil se tak z deseti procent o rok dříve, vyplývá ze zprávy nezávislé organizace Ember. Loňský rok tak podle zprávy mohl znamenat vrchol emisí oxidu uhličitého (CO2) z energetického sektoru, který je největším znečišťovatelem ovzduší.
Nový rekord, vítr a slunce loni měly na globální výrobě elektřiny podíl 12 procent
Money
Takže, co bude s bojem s klimatem dál? Evropa přestane vyrábět auta se spalovacím pohonem. To už je jisté. I šéfové lobbistických uskupení, která podporují výrobu automobilů, přiznávají, že s tímto trendem nedokážou nic dělat. Drží pusu a krok.
Veškeré emise CO2 ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.
Potvrzeno: Auta na benzin a naftu v Evropě končí. Zbydou ta na syntetická paliva
Money
Přesto se mezi výrobci aut už teď mluví o tom, že elektromobilita je jen jakýsi záchvěv, který nevydrží ani deset let. Podle lidí z branže jde o technologický výstřelek. Mluví se o technologii založené na vodíku, další varianty jsou s rozvojem lidského poznání otevřené. Problémem elektroaut samozřejmě bude fatální nedostatek dobíjecích stanic, stejně jako nedostatečná distribuční energetická síť, která by nové dobíjecí stanice zásobovala energií.
A také, z veřejných peněz půjdou na nové sítě desítky miliard. Kdo je zaplatí? Stát to nebude, budou to daňoví poplatníci. Jako pomatení budeme víc platit s představou, že tím pomůžeme planetě. Absolutně chybný výstřel.
Ruská agrese na Ukrajině v loňském roce uspíšila snahy vlád po celém světě přejít na obnovitelné zdroje energie. 
Válka na Ukrajině uspíšila přechod k obnovitelným zdrojům, státy hodlají investovat miliardy dolarů
Money
Mylná veřejná debata o emisích a nabíječkách elektroaut bude další roky pokračovat. Veřejné peníze budou utráceny. Nakonec nastane jakési osvícení. Ve vleku veřejných debat začnou i politici procitat a kysličník uhličitý se opět stane tématem. Tentokrát s opačným znaménkem. Evropa, již ekonomiky poražená a trýzněná nezaměstnaností a ztrátou technických schopností, se začne překvapeně ptát, co že je vlastně oxid uhličitý zač. A zjistí, že šla mnoho let po slepé cestě.
