Dalibor Martínek: Klobása za 130, pivo za 65. Češi se rádi nechají odrbat, mají dobrou náladu
Po dvou letech spoření, po dobu vysoké inflace, kdy Češi odkládali spotřebu, nákupy bytů, se nyní, při snižování úrokových sazeb, se sluníčkem a návratu dobré nálady, opět pustili do utrácení.
Jak upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, kartové transakce (výběry z bankomatu a platby kartou) vzrostly v červenci o devět procent v meziročním srovnání. Růst zrychlil z červnových sedmi procent.
Hurá do zahraničí
Z dat také vyplývá, že Češi opět více jezdí do zahraničí. „Platby kartou v Česku za ubytování vzrostly meziročně o čtyři procenta, zatímco platby v zahraničí o 21 procent,“ píše Navrátil. Platby v restauracích kartou v Česku vyrostly za červenec o dvě procenta, v zahraničí o šestnáct procent.
„Výrazně se zlepšila spotřebitelská nálada,“ říká ekonom Navrátil.
Vzhledem ke stavu veřejných financí a nepříznivému demografickému vývoji se generace budoucích důchodců budou muset na penzi připravit samy, uvádí poradenská firma FinGo. Chudí důchodci? Ale kdeže. Teď jsou nejbohatší, další generace už budou muset investovat samy
Money
Nastává čas utrácení
Jeho poselství, podpořené daty, je jasné. Lidé v době vysoké inflace, před rokem až před dvěma, „seděli na penězích“. A nyní, když Česká národní banka vydává informace o tom, že je inflace zkrocená, na úroveň kolem dvou procent, nastává opět čas utrácení.
Češi se do něj vrhli. „Z hlediska makroekonomického je to dobré chování,“ komentuje vyšší útraty Čechů Navrátil. Maloobchodní tržby jsou nyní jediným tahounem české, poněkud chřadnoucí ekonomiky. Růst o 0,4 procenta asi nelze moc nazvat růstem. Na rozjezd průmyslových zakázek se čeká. Čeká se, jak Německo přetransformuje svou automobilovou základnu.
Čekání však Čechy už nebaví. Po dvou letech utahování opasků chtějí utrácet. Kupodivu jim nevadí dát někde na koupališti 130 korun za klobásu, kterou provozovatel pořídí za třináct korun v Makru. Kuřecí stejk, deset deka, za dvě stě padesát korun. Za to byste koupili dvě celá kuřata. Čechům je momentálně jedno, že je obchodníci v cizině i doma drbou. Mají dobrou náladu.
Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024, vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.Vzrostl počet Čechů, kteří zchudli během posledního roku. Přibývá půjček před výplatou
Money
Která, mimochodem, vytváří z všelijakých hochštaplerů, takzvaných podnikatelů, kteří ve friťáku usmaží zmražený smažák s marží tisíc procent, milionáře. Češi to tak teď chtějí. Užít si léto, utratit peníze naspořené v době vysoké inflace. Která požrala střední třídě desítky procent úspor.
Při takovém ekonomickém přemýšlení Čechů není moc zarážející, že přestože byly ještě před rokem vysoké úroky na termínovaných nebo spořících účtech, statisíce Čechů ponechávalo své úspory na běžných účtech s minimálním úročením. Peníze jim žrala inflace. Přesto něco zbylo i na ten smažák. Podle dovolenkového chování Čechů se zdá, že inflace toho sice mnoho požrala, ale ne tolik, aby si Češi odřekli nesmyslně drahé léto.