Zajímá nás
Dalibor Martínek: Mediální otloukánek Michl. Jak vysvětlí ty utracené miliardy eur?
Aleš Michl, od prvního července nový guvernér České národní banky, se v době svého nástupu do funkce nechal vyfotit na chodbě národní banky vedle obrazu Aloise Rašína, prvního ministra financí samostatné republiky, který je označován za guru české finanční politiky.
Michl se snažil na zveřejněných fotografiích tvářit podobně přísně jako Rašín na obraze vedle něj. Tenkrát se totiž lidé tak nechávali zobrazovat. Zamračení, s přísným výrazem tváře. To byla tehdejší představa o ztvárnění důležitosti. Kdo je důležitý, musí se mračit, a tvářit se prkenně.
Možná měla být fotografie Michla vedle obrazu Rašína poselstvím. Že v otázkách měnové politiky bude Michl stejně přísný, jako byl před sto lety důsledný Rašín. Ten, rodák z Nechanic u Hradce Králové, razil myšlenku, novou terminologií to lze říct slovy „rozpočtové odpovědnosti“. Šetřete, utrácejte s úvahou, pracujte. Což je myšlenka skvělá. A Michl se pod ni patrně chtěl podepsat.
Popravdě, za posledních třicet let se této ekonomické teorie držel z českých premiérů pouze proklínaný Václav Klaus v devadesátých letech. Ostatní jeho následovníci již jen podléhali očekáváním davů a utráceli nevydělané peníze.
Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur. Plyne to z údajů banky. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.
Lukáš Kovanda: ČNB v květnu bránila korunu. Spálila přitom 3,5 miliardy eur
Názory
Nyní jsme v jiné situaci. Rusko vede bezskrupulózní válku. Zabíjí tisíce Ukrajinců těmi svými děly. A ještě se veřejnému společenství vysmívá do očí. Máme jaderné zbraně, můžeme si dělat, co chceme, říká Putin i jeho nohsled Medveděv. Osmdesát procent Rusů Putina ve vraždění podporuje. Mlčte, nebo vás zbombardujeme jadernými zbraněmi, říkají vládci Ruska Západu. A celému světu. Západ je z tohoto barbarského přístupu oprávněně zděšený. A hledá řešení.
Vypařené miliardy
Jaké bude české řešení? Síla české diplomacie odpovídá síle našeho národa a jeho velikosti. Přestože aktuálně předsedáme Radě Evropské unie, čert ví, co to vlastně znamená, reálná síla to není žádná. Premiér Petr Fiala může vzletně hovořit před kamerami, ale nic to nikam neposune. Maximálně se posunou ruské tanky k našim hranicím.
Ale zpátky k národní bance. Intervence ČNB za silnou korunu na devizových trzích nás za posledních několik týdnů stály tři a půl miliardy eur. To nejde za Michlem, to je práce týmu, celé rady. Je to v přepočtu asi sto miliard korun. Což v příměru představuje „rozfrcání“ majetku druhého nejbohatšího Čecha, ropného jihomoravského magnáta Karla Komárka. Toho se ovšem tento boj za silnou korunu nijak netýká, vůbec v tomto článku nejde o Komárka. Ten naopak na drahých energiích zřejmě ještě zvýší svůj majetek. Byl to jenom příměr.
Koruna se drží na úrovni mezi 24,6 a 24,7 k euru. Česko to ale v současné době stojí dost peněz. A stát ještě bude. Ani rekordní úrokové sazby již nepomáhají.
Národní banka má devizové rezervy ještě v hodnotě zhruba sto padesát miliard eur, jedny z největších na světě. Získala je zejména díky kurzovému závazku, o kterém banka rozhodla za doby působení guvernéra Miroslava Singera. Který je v současnosti zaměstnancem nadnárodní finanční společnosti a glosátorem dění. Je dobré ho poslouchat.
Takže klíčová otázka. Kolik miliard devizových rezerv ještě Česko pošle na trh, aby udrželo kurz koruny a zabránilo růstu inflace?
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled
Money
Problém je, že silnější karty drží v ruce Rusko. Vraždí lidi, a vydírá energiemi. Česko může na trzích ještě rozpustit v boji za korunu spoustu peněz. Ale až začne zvedat sazby Evropská centrální banka, a jak bude Rusko zvyšovat energetické napětí, může se stát, že naše národní banka se brzo ocitne na suchu. Z takové představy by Rašínovi vstávaly vousy na bradě. Vlasy ne, ty již neměl. Michl je ještě má. Uvidíme, jak bude na příštích fotkách vypadat účes Aleše Michla.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999. 
Lukáš Kovanda: Korunu zachvátil syndrom holubic. Aneb proč neposiluje, když má proti euru rekordní náskok v úročení
Názory
