Dalibor Martínek: Po Praze se šíří drb. Novým guvernérem ČNB by mohl být Václav Klaus
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Cože, Václav Klaus? Vždyť je mu přes osmdesát. A navíc, vždyť se jako o potenciálních nástupcích mluví o dvou viceguvernérech, Morovi a Nidetzském.
Ta představa na první pohled skutečně vypadá velmi nepravděpodobně. Ale jen na ten první.
Václav Klaus v poslední době chytl elán. Komentuje kde co, dění na Ukrajině, samozřejmě Green Deal a energetiku. Jakoby v sobě našel novou energii. Klaus rozhodně neřekl poslední slovo.
Jestli se stane guvernérem národní banky, je zatím v rovině spekulací. A spíš to pořád vypadá nepravděpodobně. Václav Klaus odmítl v minulých letech svoji účast v politickém dění. Staví se do pozice komentátora z výšky, do pozice člověka, který všechno zažil, všechno zná, a už jenom hodnotí kroky jiných účastníků.
Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.
Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není
Leaders
Sám se účastníkem stát v několika posledních volbách nechtěl. Možná se bál přímého demokratického střetu, bál se prohry. Tu by při svém egu asi těžko nesl. A tušil, že by porážka přišla, jeho podpora je nízká. A jeho image pošramocená. Sám to dobře ví.
Role guvernéra je ale jiná kapitola. Guvernéra jmenuje prezident republiky. Je to sice takový monarchistický pohrobek v českých zákonech, ale stále je platný. Miloš Zeman a Václav Klaus se vždy uměli dohodnout. Experti na společenské dění a rádoby hybatelé, kteří vysedávají v oněch pověstných kavárnách, tvrdí, a teď se blížíme k meritu věci, že kdyby Václav Klaus přišel za Milošem na Hrad s náležitě pokornou fazonou, nebyl by Miloš takovému rozhodnutí vzdálen.
Přestože je Klaus už mnoho let víc politik než ekonom, pořád se může opřít o své ekonomické vzdělání. Na kterém si tak zakládá. A na druhé straně, Miloš Zeman nemá rád mlaďochy. Přestože je Morovi i Nidetzskému padesát, v očích prezidenta mohou pořád působit oproti Klausovi jako nezkušení mladíčci.
Je fascinující, s jakou nonšalancí někteří přední čeští ekonomové mávnou levou rukou nad inflací. Ale prosím vás, třináct procent, co to je. Před třiceti lety jsme tady měli dokonce dvacet procent, a taky jsme to přežili. A už se mě na to neptejte, o inflaci mluvím pořád, už mě to nebaví. Skutečná lehkost bytí.
Dalibor Martínek: Máme se inflací prošetřit, nebo projíst? Nebo je jiná možnost?
Názory
A jak je známo, Zeman je stratég, který rád hýbe figurami. Vše je nyní v zákulisí. Je otázkou, nakolik Zeman celou situaci vnímá. A kdo mu připravuje notičky. Jistě, Mynář s Nejedlým. Nejsou žádné informace o tom, že by to s nimi měl Klaus nějak pošramocené. Může se stát cokoliv. O verzi Klaus se nyní docela mluví.
Mimochodem, 81 let exprezidenta asi není překážka. Alan Greenspan, legendární šéf americké centrální banky, vedl svou instituci také v osmdesáti letech.
Poměrně zábavná je představa, jak by vypadala za Klause zasedání rady centrální banky. Lze si dobře představit, jak by exprezident školil své o dvě generace mladší kolegy, kteří by potom z těchto klíčových schůzí odcházeli se zpocenými košilemi. Ale dobrá zpráva pro tyto potenciální nešťastníky je, že vše je zatím v rovině úvah.
