Dalibor Martínek: Posvátné krávy: učitelé, lékaři, důchodci. Nedotýkat se
Před pár dny jsem zveřejnil komentář, který stručně řečeno tvrdil, že učitelé jsou vítězi pandemie. Že jim rychle rostly platy, zatímco některé děti museli učit rodiče. Kterým platy nerostly, naopak se mohli dostávat do existenčních problémů, protože zaměstnavatelé nemají rádi, když jsou pracovníci doma s dětmi.
Příspěvek vzbudil velký ohlas. Zkusím na něj navázat jiným úhlem pohledu. Předem upozorňuji, že jde o komentář čili subjektivní pohled.
Zjistil jsem, že jsem se dotkl posvátné krávy. Přemýšlel jsem nad reakcemi čtenářů a napadlo mě, že v zemi máme několik takových posvátných krav. Povolání, kterých není radno se ani slovem dotknout. Profesí, které jsou tak vážené, že nesnesou kritiku.
První jsou již zmínění učitelé. Doufám, že sprostoty na mou adresu nepsali v diskusích a na sociálních sítích pedagogičtí pracovníci. Takových slov by určitě nebyla páteř českého vzdělávání schopna.
Pak tu máme lékaře. Úplně vidím, jak lékařská branže při vyslovení své profese letí ze židlí. Cože, my, kteří vás léčíme, nasazujeme své životy? Lékaři si, a pozor, tady je zobecnění, připadají jako nejdůležitější profese na světě. Ani průměrný plat kolem sta tisíc korun, placený z daní občanů, pro ně není dostatečným oceněním jejich významu pro lidstvo.
Společnost Belviport Trading Limited miliardáře Pavla Tykače v minulých týdnech zběsile nakupovala akcie ČEZ, kterých nyní vlastní přes 5,38 milionu hodnotě v řádech miliard. Jedná o prozíravé rozhodnutí hodnotového investora, míní ve své analýze ekonomický novinář Arsen Lazarevič.
Arsen Lazarevič: Tykač ukázal, že je prozíravým hodnotovým investorem
Názory
Vím, že máme špičková zdravotnická zařízení. A každý by se tam v případě potíží rád ocitnul. A tuším, že většina lékařů pracuje dobře a svědomitě. Ale také tady máme neustálý tlak lékařů na zvyšování platů. Jejich kňučení, že nejsou dostatečně oceněni. Někteří mladí lékaři proto hned po studiu, které dostali zdarma, mizí za hranice za lepším živobytím. Když byla pandemie v nejhorším a stát prosil české lékaře v cizině, aby se na čas vrátili, vysmáli se mu.
Ale říct křivého slova proti lidem v bílém plášti, kteří zachraňují naše životy, to je pro ně skoro nepředstavitelné. A bohužel, i pro mnoho pacientů, kteří se obávají, že by následně nebyli dobře ošetřeni. To raději poslušně čekají v čekárnách, až je polobůh z ordinace, některý pořád s notnou dávkou arogance, přijme.
Pak je tu jedna speciální posvátná kráva. Není to profese, jsou to důchodci. Před pár lety jsem napsal sloupek, který sděloval, že lidé by se měli starat dopředu, jak to s nimi bude ve stáří. A ne se jenom spoléhat na stát. Komentář byl mířen na lidi v produktivním věku, ne na důchodce. Nicméně tolik hanlivých reakcí, hlavně z řad seniorů, jsem nikdy nezažil. Jeden, patrně předtím lékař, mi dokonce z krátkého článku diagnostikoval duševní poruchu. Jiný mě osočil, že bych nejraději všechny penzisty pozabíjel. Já, lidumil.
Neustálé finanční podkuřování důchodcům netřeba zmiňovat, každý si pamatuje, jak se Babiš s Maláčovou předbíhali, kdo dá víc.
Komentář Dalibora Martínka k platům učitelů vyvolal bouřlivou diskusi. Přinášíme názory čtenářek, které redakci poslaly reakce. 
Dopis čtenáře: Nesrovnávejte učitele s hospodskými! A starat se mají v první řadě rodiče
Názory
Vidím ještě několik posvátných telátek. Kdybych třeba napsal, že hasiči v době, kdy nehasí, se tak trochu flinkají, asi bych to schytal podobně jako za důchodce nebo učitele. Vždyť oni se přeci chystají na budoucí zásah. Policajti aspoň, když nehoní zloděje, jezdí ulicemi. Kolega mi navrhoval, ať mezi nedotknutelné zařadím i cyklisty. Bohužel, žádné cyklisty kolem sebe nevidím. Jenom kilometry neustále budovaných cyklopruhů.
Loni dostali učitelé na platech přes 120 miliard korun. Z rozpočtu. Průměrný plat podle posledních údajů přesáhl 48 tisíc korun. Chtějí víc. Ptaly lékařů byly od letošního roku zvýšeny v průměru o šest procent. Celkové výdaje na zdravotnictví, což samozřejmě nejsou jen platy lékařů, se loni zvýšily o víc než deset procent na 650 miliard korun. Jasně, byl covid. Na penze loni mířilo 530 miliard korun, o víc než dvacet miliard víc než rok předtím.
Nebyla vláda, která by si tyto vzácné skupiny obyvatel nepředcházela. Zaslouží víc peněz? Nevím. Respekt? Určitě! Nedotknutelnost? Ta nepatří nikomu.
Poznámka pod čarou. Někteří čtenáři mě v diskusích k článku o učitelích obviňovali z paušalizace, nepatřičného zobecňování. K tomu podotýkám, že zobecňování je základní přístup lidské mysli k okolnímu světu. Něco zažijete opakovaně, zobecníte si to. Říká se tomu zkušenost.
