Dalibor Martínek: Před 35 lety jsme svrhli komunisty. Byty ale stavět uměli
V každé vesnici v Česku stojí „vedle kostela“ panelák. Když jedete českou krajinou, vypadá to fakt odporně. Baroko vedle brutalismu. Takové ty klasické, třípatrové paneláčky. Každá vesnice má aspoň jeden. Ale, na druhé straně, spokojeně v nich žije velká část českého národa. Statisíce lidí.
Tyto budovy hyzdí česká města. Ale zároveň se staly součástí české kultury. Ostatně, abychom si nic nenalhávali, paneláky jsou docela funkčním vynálezem dvacátého století. Netvařme se, že paneláky vymysleli komunisté proto, aby nás ještě víc týrali.
Máme tady krásný, legendární film Panel story Věry Chytilové, který měl patrně ukázat, jak bídně žijeme pod bičem výstavby panelových sídlišť. Jak jsme se sobě navzájem odcizili, jak žijeme podřadně. Faktem je, že ono mezilidské vzdálení neměly na svědomí paneláky. Ale doba, kdy říct vlastní názor se nemuselo vyplatit. Je to hodně o svědomí lidí, kteří tu dobu zažili. Nakolik každý z nás byl odvážný, jak byl odhodlán bojovat za svobodu.
Pojďme konečně uzavřít naši polistopadovou, postkomunistickou éru a stavět Druhou listopadovou republiku. Těch 35 let prostě jsme nějak odehráli a teď jde o to, jakých bude dalších 30 let. Potřebujeme k tomu kritickou a pokud možno věcnou debatu o našich letech transformace a budování kapitalismu a demokracie.
David Ondráčka: Selfie na Národní v tričku s Havlem už nestačí. Odpískejme postkomunismus
Názory
Protože jsem byl mladý, byl jsem ochotný bojovat za to, co řeknu, co udělám. Měl jsem výhodu mládí. Vždy, když teď jdu s dětmi 17. listopadu na Národní třídu a vykládám jim pořád dokola, jak jsem jim vybojoval svobodu a demokracii, nudím je. Vidím to, vlastně se to mé staromilectví stává jakýmsi komickým prvkem společných procházek. Ale jsem rád, že děti to nemusí zajímat.
Ukradený vzor
Zpět k panelákům. Panelák nebyl výmysl komunistů. Oni prostě jen masově stavěli, vzor ukradli. Tak jak kradou Číňani. Nestavěli vždy kvalitně, ale bylo to bydlení pro pracující třídu. Vůdci státu si však uvědomovali, že bydlení je základní potřebou. A že když ji naplní, tak můžou lidem hustit do hlavy různé nesmysly, manipulovat je. Protože, když někdo má židli, a bydlí, nemá tolik dalších starostí. A nechodí demonstrovat na náměstí.
Oni ti komunisté vůbec byli rafinovaní. Například velmi dbali na to, aby lidem nezdražovalo pivo. V roce 1989 za 2,50 Kčs.
Expert na paneláky byl legendární architekt Le Corbusier. Pochopil funkčnost takovéhoto masového bydlení. Takže žádní komunisté, Francouzi. On totiž panelák, přestože na někoho může působit, že je hnusný, může být vlastně celkem funkční. A nakonec docela krásný. Komunistům se bytovou výstavbou dařilo držet sociální smír. Zároveň je panelák technologicky funkční model. Ústřední vytápění, levná, rychlá a jednoduchá výstavba. Efektivní.
Když je někdo dobrý právník, který se striktně drží legislativy, tak kdyby na planetu Zemi spadla kometa a zcela ji zničila, bude tento stejně trvat na naplnění podmínek sepsaných před dávnými časy.
Dalibor Martínek: Zeman, Špidla, Gross, Paroubek. Jedno eso za druhým. Rodina Altnerových to zakončí
Názory
Paneláky sice esteticky zničily tvář mnoha měst a obcí. Ale, nehrajme si na architektonické citlivky. Podívejte se, jak to dělají v Portugalku, Španělsku, Německu. Panelák tam cti netratí. Co je mnohem horší? Uplynulo pětatřicet let, a v Česku řešíme bytovou krizi. V loňském roce se v Praze prodalo něco přes pět tisíc bytů. Komunisti, kvůli kterým jsem dostal před pětatřiceti lety na Národní třídě na zadek, stavěli desítky tisíc bytů ročně. Vyrostla sídliště kolem celé Prahy, dokonce i v Brně.
Díky privatizaci se statisíce původně dělníků staly milionáři, vlastníky nemovitostí. Stát se na výstavbu bytů úplně vykašlal. Komunál, co měl prodal. Nyní staví jen soukromníci, miliardáři. A stát se k legislativě výstavby chová tak, že bydlení je v Česku nejhůř dostupné v celé Evropě. Procházka po Národní je fajn. Ale tohle je velká ostuda státu. Po pětatřiceti letech.
