Dalibor Martínek: Reforma penzí nebude, Dukovany možná. Hlavně ať je Fiala slušný
Čtyři velká D. Pod tento kód lze shrnout program Fialovy vlády, která získala důvěru sněmovny. Co znamenají ona D? Pojďme na jedno po druhém.
První Dé. Mimochodem, hned, když se to Dé vysloví, mi na mysl naskakuje dětská říkanka končící slovy …koza z JéZéDé. Omlouvám se, mám malou dceru, a podobné blbiny denně zažívám. (pozn. pro mladší - zkratka JZD označovala Jednotné zemědělské družstvo, což bylo místo, kam bolševici zaparkovali majetek zemědělců).
Ale zpět. Co je to první Dé vládní strategie? Anebo jinak, rovnou vezmu všechna ta Dé dohromady. Dálnice, Dukovany, důchodová reforma. A taky daňová brzda, nebo jinak řečeno, dluhová brzda. No, to jsou pěkně velké plány. Velký kus práce, s kterým si neporadil ani jeden z předchozích kabinetů.
V první rovině jde říct, že je hezké, že má vláda velké plány. Bravo. Hned poté je nutné poznamenat, že takové plány měla spousta předchozích vlád, a žádná je nenaplnila. Takže po nádechu zase výdech.
V roce 2009, když Česko poprvé předsedalo Radě Evropy, nejdříve Mirek Topolánek rozhodně a mužsky vyřešil plynovou krizi mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou. Dmul se pýchou, že se málem vznášel. Poté ho však jeho alter ego Jiří Paroubek shodil ze sedla. Potopil celou Topolánkovu vládu uprostřed našeho vůbec prvního předsednictví Rady Evropy.
Dalibor Martínek: Pat a Mat. Bude české předsednictví EU zase průšvih?
Názory
Dé jako dálnice
Dálnice, to je skvělé Dé. Ozdoba každého vládního programu. Každý kabinet ji tam měl. A byla by špatná vláda, kdyby si dálnice nedala mezi priority. Babiš byl virtuálně jeden z největších stavitelů dálnic. Neměl rád takové ty duchovně vnitřnější věci jako demokracii nebo morálku, ale výstavu dálnic miloval. Chlubil se plány na kilometry nových dálnic, které Česko dostanou do Evropy. I jeho předvolební plakáty byly plné dálnic. Jaká je realita? Slib na začátku jeho vlády před čtyřmi lety bylo 280 kilometrů. Ve skutečnosti se nepostavila ani polovina. Není to jenom jeho chyba, jde o nastavení celého systému. Ale kdo jiný ho má změnit než premiér?
Nový ministr dopravy Martin Kupka, který je profesně expertem na oblast public relations, chce za své volební období postavit 200 kilometrů dálnic. Jako cíl to zní skutečně mediálně velmi atraktivně. Tečka.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl Moravec. 
Guvernérem ČNB by se mohl stát Vladimír Dlouhý. Rusnokovi končí mandát v červnu
Politika
Dé jako Dukovany
Druhé Dé, Dukovany. O jejich dostavbě, lépe řečeno rozšíření, se v Česku mluví už víc než deset let. A nic. Babišova vláda v tom neudělala ani ň. O nutnosti nahradit uhelné elektrárny není pochyb. O jádro však Česko povede ještě tvrdý spor z Bruselem. Hlavně s Německem. Nyní se sice díky Francii povedlo zařadit jádro mezi ekologicky čisté zdroje, ale potíží a vyjednávání je před námi nekonečně. Němci prostě nemají jádro rádi, jsou větší, a ještě naši sousedi. Energetická politika bude velká výzva pro vládu.
Jako menší evropský národ taháme za kratší konec. Vláda by neměla dupat jako rozmarné dítě patou do podlahy, měla by chodit zadními uličkami. Jádro potřebujeme.
Karel Schwarzenberg se stal finalistou historicky první přímé prezidentské volby v Česku. Ač byl zkušený politik a šéf diplomacie zvyklý na tvrdá jednání, přímý boj o nejvyšší post v zemi je docela jiná disciplína.
Sebelepší vzdělání nestačí, kandidát na prezidenta musí být charismatický bojovník, říká Karel Schwarzenberg
Newstream TV
Dé jako dluh
Dluhová brzda. To je skvělé téma. Na tom si Petr Fiala možná vyláme zuby. Ukrotit veřejné výdaje státu je patrně největší výzvou pro novou vládu. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nadšení z vítězné volební bitvy bylo nějak kaleno touto fatální výzvou. Jako vojáci, kteří pozdního večera ještě popíjejí, zatímco protivník se šikuje a před úsvitem zaútočí.
Veřejný dluh roste poslední tři roky nejrychleji v historii. Kvůli rozhazovačné politice předchozí vlády. Důchodci, kteří si hodně polepšili, však Andreje Babiše k vládě znovu nevynesli. Nová vláda tak čelí situaci, že do tří let bude podle platného zákona o dluhové brzdě muset sekat výdaje. Má dvě možnosti, a možná proto se zatím cítí komfortně.
Jednak, zákon se dá změnit, a dluhy pak mohou dál narůstat. Bude tu sice nějaká veřejná kritika ze strany ekonomů, ale znáte to. Vždy se najde argument, proč je to nutné. Prostě se to svede na minulou vládu.
Frustrace Pirátů z volebního debaklu neklesá. Naopak, v předvečer volebního sjezdu strany se vystupňovala v nevybíravou hádku nejen o to, kdo za tristní výsledek může, ale i o to, komu jde o koryta. Samozřejmě pod hlavičkou ušlechtilé debaty na téma autenticity strany a kumulace funkcí. 
Jana Havligerová: Piráti jsou jeden hot a druhý čehý
Názory
Anebo bude muset vláda brutálně posekat výdaje. K tomu je podle platných marketingových pouček ideální první rok vládnutí. Zatím však avizovaná opatření nenasvědčují, že by vláda chtěla být brutální. Žádné Klausovské utahováni opasků nezaznělo. Na to by Fiala musel získat podporu veřejnosti. Jeho naturel však spíš ukazuje, že mu bude bližší jednání uvnitř koalice. Z vyjednávání mezi pěti stranami však těžko čekat ostrý výstup. Přesto se sluší říct, že Fiala svým pevným, a dokonce snad rázným vystupováním v předvolebních debatách překvapil. Že bychom se dočkali dalších milých překvapení?
„Ostré“ teze z programového prohlášení, jako že „zavedeme valorizaci slevy na poplatníka“ nebo „zavedeme možnost odečíst si z daní platby za pečovatelskou péči“ tomu bohužel nenasvědčují. Nezapomínejme však, že Petr Fiala není ekonom, ale politolog.
Miliardář působící v energetice se chce zaměřit na společnosti, které opouštějí institucionální investoři i kvůli takzvaným ESG kritériím. Šéfem nového fondu Sev.en Global Investments se stal bývalý manažer ČEZ a dlouholetý Tykačův spolupracovník Alan Svoboda.
Uhlobaron Tykač zakládá fond na globální expanzi. Letos čeká obrat 30 miliard
Leaders
To nejlepší nakonec. Důchodová reforma
Nakonec bonbónek nejlepší, důchodová reforma. O té by mohl Miroslav Kalousek vyprávět. Za prvé je jasné, že žádná důchodová reforma nebude. To už i výstavba Dukovan zní reálněji. Pro jakoukoliv reformu penzí nestačí 108 hlasů ve sněmovně. Je potřeba společenská shoda. Musí jí předcházet veřejná debata. Ani debata, asi shoda tu nejsou. Fakt, že se do sněmovny nedostaly „levicové“ strany neznamená, že tu není několik milionů lidí, kteří prostě čekají, že je stát bude ve stáří živit.
Možná se vládě podaří prosadit dílčí změny, třeba vytvoření „zásluhové“ složky penze, která zohlední počet vychovaných dětí. I to zní docela dobře, proč ne. Ale nazývat to reforma? To určitě ne.
Možná ta čtyři Dé neklapnou. Vypadá to tak. Na druhou stranu, je dobré mít ambice. Možná nakonec bude stačit, když se vláda bude chovat slušně.
