Dalibor Martínek: Smažák za 220, utopenec za 90. Jak se Češi chystají na nejdražší zimu všech dob?
Ať jedete v Česku na dovolenou kamkoliv, drahotě neuniknete. Zatuchlé chatky z osmdesátých let s pročůranými matracemi za patnáct set na noc, to najdete v každém zapadlém kempu. V tom stejném vám v místním bufetu, kde se na jednom litru oleje ve friťáku smaží od rána do večera, nabídnou hranolky se smažákem a tatarkou za 220 korun. Když budete mít štěstí na dobrý podnik, bude tato mňamka za 180.
Utopenec, neboli buřť máčený v octu, který v Makru koupíte kus za deset korun, a který byl před pár lety běžnou součástí každé nádražní čtyřky za třicet korun, se již v obskurních výletních podnicích podává s chlebem za devadesát korun.
Tak se Češi chytají na superdrahý energetický podzim. Jedni nekřesťansky zdražili, druzí bláhově utrácejí. Patrně s myšlenkou, že mají před sebou poslední sezonu života.
Lidé mají pořád na úsporách kolem tří bilionů korun. Inflace sice atakuje osmnáct procent, ale chuť utrácet lidi neopouští. Kolik Čechů letos vyrazilo do Chorvatska zatím nelze spočítat, jistě to však bude přes milion. Rekord. Také všechny české kempy hlásily vyprodáno. I přes šílené ceny, které podnikatelé nastřelili.
Reálné výdělky Čechů letos nejpravděpodobněji klesnou takřka o desetinu. Skutečný pád životní úrovně si Češi ale ještě plně neuvědomují, zatím podléhají mentální iluzi, která tlumí jejich rozhořčení.
Češi chudnou jako nikdy dřív, přestože suma na výplatnici roste. Tato ukolébavka ale brzy dohraje
Názory
Ekonomové radí šetřit. Faktury za energie neustále rostou. Cena elektřiny je na burzách rekordní, šestkrát vyšší než před rokem. U plynu je situace obdobná, a možná plyn ani nebude. Místo aby si lidé tvořili rezervy na krutý podzim a zimu, kupují smažák za 220.
Rychle se napakovat
Máme tu dvě sorty Čechů. Jednak ty, kteří si chtějí užít poslední večírek, než se zhasne. Za každou cenu zkonzumovat zážitky. Ať už na ně peníze na účtu jsou, nebo se dokonce půjčí.
Potom je tu druhá část. Dárečci, kteří chtějí na neuvážlivosti svých sousedů vytřískat, co se dá. Není to jenom jídlo. Kdo má plácek za domem u nějaké turistické atrakce, pošle syna s bílým písmenem P na vestě, ať kasíruje stovku za auto. Služba mizerná, cena vysoká. To je český standard. V Rakousku, kde mají dlouhou tradici turistického ruchu, máte jistotu, že když něco zaplatíte, stojí to za to. V Česku platíte, dostanete aušus. Za třicet let se nic nezměnilo.
Příměr, že je Česko sedmnáctou spolkovou zemí Německa, tedy neplatí v případě inflace. V sousedním Sasku inflace v červnu dosáhla 7,7 procenta a dokonce z květnových osmi procent klesla. 
V sousedním Sasku je inflace poloviční, přesto Němce tíží drahota
Money
Cena všemožných „atrakcí“, často budovaných z dotací, už nemá žádnou logiku. Tedy má, jedinou. Napakovat se. Lanovka v Koutech nad Desnou, která vás vyveze z 600 metrů nad mořem do 1100 metrů za 380 na osobu. Dítě za 350. Aquapark u Prahy za tisíc korun na osobu a den. A tak dál, každý to zná.
Žádáme v těžké době od vlády sounáležitost, solidaritu, pomoc. Co jsme schopni si poskytnout navzájem? Jenom se okrádat.
