Dalibor Martínek: Snížení spotřební daně z paliv může zachránit ekonomiku. Aspoň na čas
V neděli stála nafta u pumpy Benziny na pražském Krejcárku 46,50. Bylo to šokující číslo. Ještě před týdnem stál litr nafty pod čtyřicet korun. V pondělí už bylo na totemech 47,70. Tomu se říká inflace v praxi.
Kam až ceny benzinu a nafty vystoupají si nyní nikdo nedovolí odhadnout. Někteří věštci už mluví o sedmdesáti korunách. Ruský vpád na Ukrajinu už drtí i nás. Naštěstí ne vojensky, zatím.
Má ceny začít regulovat vláda? Regulace cen je v Česku zakázané téma. Zakázal ji Václav Klaus po čtyřiceti letech řízené ekonomiky. Všichni jsme tomu rozuměli. Utáhli jsme si opasky a čekali, že si je brzo zase povolíme a pak už se budeme mít jenom dobře.
Jenže takhle ekonomika nefunguje. Babišova vláda zasekla za dva roky covidu schodek v rozpočtu přes osm set miliard korun. Peníze rozdala lidem, kteří nechodili do práce. Nová Fialova vláda chtěla udělat s rozhazováním konec. Jenže mezitím Rusové nepochopitelně začali likvidovat Ukrajinu.
Marcel Soural se letos poprvé dostal do žebříčku sta nejbohatších Čechů, který sestavuje časopis Forbes. Ten majetek jednoho z největších českých developerů odhadl na 2,6 miliardy korun. V klubu nejbohatších Čechů tak obsadil 97. místo. Po pádu Bohemia Energy Jiřího Písaříka je o příčku výše. První velký rozhovor po oznámení výsledků poskytl Soural pro newstream.cz. 
Lidé zapomněli, že peníze se vydělávají prací, říká miliardář Soural
Leaders
Důsledky budou fatální pro všechny. Rusové svou hloupou válkou mění celý svět. Ekonomické dopady už cítíme. Některé kraje a obce se nabídkou výhodných produktů nechaly přetáhnout do Sberbank. Jak teď ztrátu milionů korun radní a starostové vysvětlí svým občanům? Jako obvykle. Buď budou mlčet, nebo řeknou, že to nemohli čekat, a že za nic nemohou. Když se něco pokazí, nikdy nikdo za nic nemůže.
Ruská vojenská avantýra zdražila plyn a ropu. Můžeme se jenom modlit, aby Putin, přitlačený do kouta, zcela nevypnul dodávky surovin do Evropy. To bychom byli teprve nahraní.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. 
Burzovní cena plynu v EU vystoupila na 345 eur za megawatthodinu
Money
Teď řešíme raketový růst cen benzínu a nafty. Krve ekonomiky. Vládní politici, kteří před pár měsíci slavili volební vítězství, mají mokrý hadr na hlavě. Ministr Marian Jurečka by chtěl ceny pohonných hmot zastropovat. Ministr průmyslu Jozef Síkela je proti, lidé by si prý dělali zásoby.
Ministr financí Zbyněk Stanjura ještě před válkou na Ukrajině tvrdil, že rozhodně nemá v úmyslu zvyšovat spotřební daně z pohonných hmot. Což bylo jedno z témat, které se ve veřejném prostoru rozvíjelo. Když chcete škrtat výdaje, musíte někde zvýšit příjmy, daně. Stanjura se tomu bránil a tvrdil, že najde úspory ve výdajích státu tak, aby mohl schodek rozpočtu klesat.
To znělo hezky, jenže situace se změnila. Rus válčí na Ukrajině, a „normální“ doba asi už nikdy nebude. Už není řeč o zvyšování spotřební daně z paliv, ale o jejím snižování. To je pro vládu překvapení. Místo úspor by měla přijít o další miliardy korun? To se ve Strakovce těžce nese.
Vláda Petra Fialy směřuje k historické chybě, která připomíná legendární zvýšení DPH na potraviny Nečasovy a Kalouskovy vlády. Přes veškerou pomahačskou euforii, kterou se Češi snaží překlenou stres z konfliktu na Ukrajině, tady není nikdo připraven na benzin za 45, natož 50 korun. Dočasné snížení spotřební daně mělo být ohlášeno již ve čtvrtek. Nyní jsme tři dny pozadu.
Stanislav Šulc: Správný čas na snížení spotřební daně na benzin byl ve čtvrtek. Teď už je pozdě
Názory
Češi berou polské benzínky útokem
Poláci snížili DPH z paliv a Češi tam stojí kvůli rozdílu pěti korun za litr dlouhé fronty. Slováci zafixovali pomocí většinového podílu v slovenských elektrárnách ceny elektřiny na tři roky. Francouzi to udělali podobně. Jen v Česku je regulace stále tabu. Asi Klausův duch. Mezitím krvácejí domácnosti. Po těch ale nikomu nic není. Kdo je v nouzi, ať jde na úřad vyplňovat formuláře. Krvácejí firmy. Pokud nemají silnou lobby, také stát nezajímají.
Dražší naftu a benzín si stát, hasiči, policajti, ministerské limuzíny, jistě lehce vyřeší. Navýší si provozní rozpočty, vše OK. Domácnosti si rozpočet nenavýší. Nepůjčí si peníze na mezinárodních trzích s tím, že splácet to bude někdo jiný.
Vláda se má „problematikou rostoucích cen pohonných hmot“ zabývat někdy v tomto týdnu, patrně ve středu. V současnosti „analyzuje“ možnosti.
Přestože nemám státní aparát v zádech, už mám zanalyzováno. Snižte spotřební daň na půl roku na polovinu. Výsledkem bude, že nezadusíte ekonomiku. A bude to stát pouhých dvacet a něco miliard korun. Což je méně, než ve výsledku udělá oblíbená valorizace důchodů o tisíc korun ročně. Ceny paliv by to snížilo asi o šest korun na litr.
Snížit spotřební daň na paliva je lepší a rychlejší cesta než nechat ekonomiku chcípat, a potom vymýšlet složité dotační programy na její podporu. Jestli na nějaké programy při Putinově choromyslnosti ještě bude čas.
>>>>>> Další komentáře k aktuálnímu dění čtěte zde <<<<<<
„Otázkou není, zda se svět zažije potravinou krizi, ale to, jak velká bude,“ popisuje pro BBC ředitel jedné z největších světových společností na výrobu hnojiv dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Rusové chtějí omezit vývoz hnojiv. Evropu zasáhne potravinová krize
Money
