Dalibor Martínek: Stane se ministr životního prostředí Hladík klimatickým Ježíšem Kristem?
Bude zítra pršet? Nebo bude vedro? Český hydrometeorologický ústav, vážená instituce plná akademiků, nasadila před dvěma lety na předpovědi nový „superpočítač“. Českou státní pokladnu stála hračička od japonské firmy NEC pouhých 73 milionů korun. To jsou drobné při pohledu na celkový rozpočet věštců počasí, který každoročně přesahuje miliardu korun veřejných výdajů.
Věštění počasí, pardon, předpověď, se stala jakýmsi pevným bodem našich životů. V každé televizi je předpovědi počasí věnovaný důležitý čas, hned po zprávách o sportu. Na prezentaci věšteb o počasí udělala kariéru nejedna modelka, a to je také důležité.
Každý z nás má v mobilu nějakou aplikaci, která nám řekne, jestli bude za dvě hodiny pršet nebo nebude. Ve skutečnosti je to pade na pade. Ale kdo by neznal jméno Dagmar Honsová, ke které se obracejí všechna média, aby zaplnila pět minut svého času předpovědí něčeho, co bude ve výsledku buď tak, nebo naopak.
Předpovídání počasí se stalo skvělým byznysem. Nejen to, předvídání počasí se vlastně stalo novodobým náboženstvím. Asi neuplyne dlouhá doba, a pozice ministra pro životní prostředí se rozdvojí. Vznikne nová, z daní placená pozice ministra pro počasí. Či dokonce, pro klimatickou změnu. Což je jakási vyšší forma počasí.
V Glasgow začala další konference o klimatu. V Británii se patrně západní státy opět budou mrskat za domnělou škodu na klimatu. Média budou čekat „větší závazky“. Státům z Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky to bude dál jedno. Čína již zveřejnila, že bude do vzduchu oxid uhličitý vypouštět dál v nezmenšené míře. Tolik stručný úvod.
Dalibor Martínek: Můj klimatický coming-out. Nevěřím, a CO2 je fajn
Názory
Všichni erárem placeni zaměstnanci síly visí Hladíkovi na rtech
Současný ministr pro životní prostředí, z nějakých záhadných důvodů protlačený brněnský politický hráč Petr Hladík, kterého mají v okrajové politické straně KDU-ČSL za důležitého, by mohl být prvním ministrem pro počasí. Tedy vlastně, pardon, mohl by si pod sebe vzít celé klima. Nechme obyčejné životní prostředí lesním lidem, takovým těm, co sbírají po lese odpadky. A pojďme se věnovat rovnou něčemu pořádnému, klíčovému problému, který trápí lidstvo, změně klimatu.
Takže k věci. Teď v létě je v některých částech Evropy docela horko. I v Česku je přes třicet, už pár dní. Někde jsou i požáry. To by chtělo větší veřejné rozpočty. Hladík již první kroky k nastavení nové, klíčové agendy, činí. Před pár dny navštívil centrálu věštců z ČHMU, aby sladil notičky. „Je dobře, že dnes už nevedeme debatu o tom, zda klimatická změna existuje, ale vedeme debatu o tom, jak nejlépe naši přírodu změně uzpůsobit, aby tu zůstala i pro další generace,“ pravil moudře na setkání v jemu podřízené organizaci. Všichni erárem placení zaměstnanci jistě bedlivě naslouchali.
Zeměkoule prožívá horké chvíle. Tedy nikoli chvíle, ale dny. V posledním týdnu byly hned dvakrát přepsány historické tabulky nejvyšších průměrných teplot na Zemi. Bloomberg uvedl, že britské historické domy budou mít čím dál větší problémy s podložím. A na Blanensku lidem omezují možnost napustit si jejich vysněné bazény. Do toho bují migrace směrem z teplejších do chladnějších částí planety. A klimatická změna toho má v rukávu ještě daleko více.
Stanislav Šulc: Na Blanensku dochází voda. Ale klid, s klimatickou změnou to nesouvisí. Tedy asi
Názory
Jak tedy „uzpůsobíme“ tu naši přírodu? Návrhy jistě zpracuje tým analytiků placený nějakým evropským grantem. Určitě by tam patřily rybníčky na zadržování dešťové vody, ostatně program Jurečkovy dešťovky pro vesničany tady už máme. Možná nějaká ta brázda na poli? To bude bratru za pár desítek miliard ročně. Snad vláda vyjedná, aby to financoval Brusel. Oči národa na ní visí.
Fakt, že jiná dotační položka vede zemědělce, tyto ve svých představách živitele republiky, k pěstování řepky na paliva a kukuřice pro bioplynky, teď nerozvádějme.
Celou agendu povede budoucí ministr pro změny klimatu. Jak to, že takovou funkci ve vládě ještě nemáme? Protože klimatická změna, to je přece víc než třeba průmysl nebo energetika. Vlastně je to spojená nádoba. Co se týká průmyslu, ten by mohl ještě chvilku fungovat, přece jen nás tak trochu živí, tvoří třetinu HDP. Energetika má na mále, něco pálit už nebude do budoucna možné. Přestože uhlí v době ruské válečné eskapády vytrhlo Evropě energetický trn z paty.
Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19, vyplývá z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.
Zelené sny pohřbila energetická krize. Poptávka po uhlí roste, Češi loni vytěžili více než 35 milionů tun
Zprávy z firem
Ale nové výzvy jsou důležitější. Protože, jak pravil před meteorology ministr Hladík: „Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Pociťujeme ji my všichni, obzvlášť tento týden, kdy opět udeřila vedra a vydatné bouřky.“
