Dalibor Martínek: V Dubaji politici slovy zachraňují planetu. V Krkonoších mezitím myslivec zastřelil vlka
Vlk je v Česku zvlášť chráněné zvíře. Poslední exemplář tohoto druhu byl na našem území zastřelen v roce 1874 u Vimperka. Jak se mu asi žilo, poslednímu chudáčkovi, na kterého mířily všechny pušky tehdejších myslivců. To už nikdo nezjistí, prostě je po něm.
Lidé si po sto letech uvědomili, že vlk není škodná, ale zvíře, které patří do přírody. Nadšenecké organizace se začaly zabývat dodávkou vlků zpátky do Česka. A také je vědci začali sledovat, s pomocí obojků na krku. Takže, jak se daří vlkům v Česku? Před pár dny jednoho vlka někdo zastřelil v Krkonoších. Média citují všeobecný policejní záznam, že patrně střílel pytlák. Střelce nikdo nezná. Co si budeme povídat, mnohem pravděpodobnější je, že střelcem byl myslivec. Nikdo jiný tady dlouhé palné zbraně v lesích nenosí, příběhy o pytlácích patří do minulosti.
Takže shrnuto. Máme tady zvlášť ohrožené zvíře, které tajně picne myslivec. Policie ho samozřejmě nedopátrá, jako vždy. A na druhou stranu tady máme debatu u udržení klimatu, která se právě koná v Dubaji.
Další a další průzkum veřejného mínění potvrzuje propad preferencí vládní koalice a předjímá budoucí návrat Andreje Babiše. Aktuálně je to průzkum Medianu, který už dává Babišovi 35 procent proti Fialově 13,5 procentům.
Dalibor Martínek: Petr Fiala promeškal svoji šanci. Zachraňoval Ukrajinu, svou vládu těžko zachrání
Názory
Účastní se jí sto tisíc lidí z celého světa, včetně našeho premiéra Petra Fialy. Už bylo kritizováno, že tam ochránci klimatu přilétají v letadlech, která pálí hodně benzínu. To má být ovšem prý jen zlomek škod vůči dobru, které má konference lidstvu a planetě přinést. Takže, z pozice Česka by byla politická ostuda nebýt na takto významné konferenci.
Tisíce debatérů vedou v luxusním arabském středisku řeči o ochraně klimatu, zatímco v Krkonoším myslivec zastřelil vlka. Jak souvisí zastřelený vlk z Krkonoš s bojem za klima? Celkem úzce. Když bojujeme za klima, musíme přece začít na každém jednom konkrétním místě. Můžeme sice debatovat o globálních opatřeních, určovat nové kvóty na emise toho či onoho plynu. Ale klíč je jinde, ne v Dubaji. Klíč je v hlavě každého z nás.
V Evropě má mnoho lidí dojem, že už ví, jak zachránit planetu. Vymění auta se spalovacím motorem za elektroauta, na střechu si dá soláry. Evropa to všechno ještě pěkně zadotuje. Roztřídíme odpad. Co teda ještě po nás chcete? Super, v Evropě máme splněno, planeta zachráněna.
Obří kus ledu, pojmenovaný podle BBC jako A23a, se prý dal do pohybu, poháněn větrnými a mořskými proudy. Úchvatnou katastrofickou zprávu přináší jeden z nejrespektovanějších světových zpravodajských serverů. Vše v kontextu narativu, že se na svět řítí jakási klimatická katastrofa.
Dalibor Martínek: Kdy přestaneme hrát hru na klimatickou změnu? Západ se vyžívá v klimatickém trýznění
Názory
Jenže není jenom Evropa. V Indonésii nebo v Brazílii se pálí původní pralesy, aby na jejich místě mohly vzniknout plantáže pro palmy, z nichž se vyrábí olej. Vynikající exportní sortiment. Emise CO2 nyní nevznikají prvotně v Evropě z pálení benzínu či nafty. Vznikají ve třetím světě, z pálení pralesů či z nových elektráren, které mají pomoci tamním ekonomikám srovnávat krok se Západem.
Co doporučíme rozvojovým zemím na konferenci v Dubaji? My, vyspělé evropské země, které už si své lesy a zvířenu vyhubili? Možná můžeme dát hraběcí radu, aby lidé v Nigérii, v Indonésii nebo v Brazílii, ti všichni, kteří také chtějí být bohatí a třeba by chtěli mít na stáří důchod, chránili přírodu. Hezká rada. Mezitím si tady beztrestně zastřelíme dalšího posledního vlka.
