Dalibor Martínek: Vláda nezvládá boj s drahou energií. Má špatné rádce, teď ji vypakovali i v Bruselu
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
Domácnosti si takové úvahy nemohou dovolit. Ty nemohou zavřít krám. Takže raději platí nesmyslné částky dodavatelům energií. A kdo nemá naspořeno, běží do oprátky splátkových firem.
Nevymlouvejme se na Rusáky
Co se nám tady zvrtlo? Moc se nevymlouvejme na Rusáky a jejich ukrajinskou avantýru. Problém je doma.
Ministr průmyslu Síkela, který energetice vůbec nerozumí, tento týden „bojoval“ za české, a potažmo evropské zájmy na jednání v Bruselu. Jak to bude se stropem na ceny energií? Zcela předpokladatelně svou bitvu, s premiérem a politologem Petrem Fialou v zádech, prohrál. Jinými slovy, firmy s více než dvě stě padesáti zaměstnanci nemohou uplatňovat strop na cenu energií. Za který Češi tak „silně“ bojovali.
Země Evropské unie se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Cenový strop pro plyn se v Bruselu nelíbí. Blokuje i jeho společné nákupy
Politika
Což přeloženo znamená, že Síkela, dříve ne příliš úspěšný bankéř, nyní hrdý ministr, nedokázal pro Česko v Evropské unii vyjednat vůbec nic. Což mu ovšem nijak nepřekáží v tom, aby se veřejně dál prezentoval jako úspěšný reprezentant naší země.
V médiích se chvástá jakýmisi budoucími vyjednáváními. Ale v Česku výsledek každý vidí na své faktuře.
Takže jak to bude dál s cenami energií?
Má to několik rovin. Za prvé, výrobci energií a jejich dodavatelé jsou v současnosti králové. Nikdo je nedokáže zkrotit. Chodí šeptat „dobré rady“ do ucha premiérovi. Na trhu diktují ceny. Přemrštěné. Vydělávají miliardy, zatímco některé domácí firmy a domácnosti stojí před krachem.
Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, ve čtvrtek schválil Senát. Sněmovna ji schválila minulý pátek. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Stát ohlídá, aby příjmy výrobců elektřiny byly „přiměřené“
Politika
Co na to vláda? Jak situaci řeší, jak pomáhá?
Klíčovým problém je, že stát, Fiala se Síkelou, přišli s nesmyslným řešením. Že vysoké ceny, které jsou důsledkem dění na trhu a války na Ukrajině, kryje stát energetickým firmám a dodavatelům energií. To je prostě špatně. Vláda má z principu podporovat slabé, krýt ztráty slabým, a ne miliardářům, kteří vlastní velké firmy. A kteří našli v drahých energiích zdroj nových příjmů. Totální selhání vlády.
Místo, aby stát stanovil nějakou hranici ceny za kilowatthodinu elektřiny, za kterou mohou firmy energii dodávat, zvolil úplně opačný přístup. A sice vyrovnávání případných nižších příjmů dodavatelům. Totální faul vlády vůči veřejnosti.
Chápu, že je debata o elektřině nebo plynu možná až příliš složitá. A proto neatraktivní. Ale cítím silnou potřebu říci, že naše vláda situaci naprosto nezvládá. A navíc, veřejně to nikdy nepřizná.
V poslední době ubývá nepoctivých zprostředkovatelů energií. Obchody takzvaných energošmejdů komplikuje od poloviny roku nově zavedený registr energetických zprostředkovatelů a dolehla na ně i současná energetická krize. Shodli se na tom výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor a Michal Kulig, ředitel alternativního dodavatele firmy Yello, dceřiné společnosti Pražské energetiky (PRE). Dokládají to i fakta Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který má letos o 72 procent méně podání na zprostředkovatele než v minulých letech.
Energošmejdi mají utrum. Díky krizi i lepší legislativě jich ubývá
Money
Stát nesmyslně vymýšlí sektorovou daň
Důsledkem je, že se energetické firmy, ať výrobci nebo dodavatelé, „pakují“ na úkor firem i občanů. Aktuálně „hrabou“ miliardy korun. A my se tady bavíme o osudu českého průmyslu. Nějaký Síkelův strop? To je jim úplně jedno. Ceny napálí podle spotu. Nebo ještě víc. Šest korun za kilowatthodinu zaplatí chudáci klienti, ale cena může být i vyšší. Třeba dvacet korun. Rozdíl doplatí stát. Což je jasná podpora energetického sektoru, ne obyvatel či firem.
Stát potom nesmyslně a neefektivně vymýšlí dodatečnou sektorovou daň. O které se potom musíme bavit na různých „odborných“ konferencích. Kocourkov.
Jak mi řeklo již několik majitelů velkých firem, kteří tak trochu vidí za oponu, problémem je, že české vládě radí v této oblasti energetické společnosti. To by se na první pohled mohlo zdát jako rozumné řešení. Dělají v energetice, takže jí rozumí, napadlo by jednoho. Problém je, že tito takzvaní poradci, ve skutečnosti lobbisté, nekopají za české občany, ale za energetické výrobní a dodavatelské firmy.
Takže jejich rady vládě v energetice nikterak nepřispívají k blahobytu tohoto národa. Přispívají jenom k tomu, že někdo hodně bohatne, zatímco většina národa začíná kvůli drahým energiím rychle trpět.
Žiju na spotu, bez fixace. Mladická nerozvážnost, která se nyní hrubě nevyplácí. Z člověka se stává štvanec. Před rokem byly zálohy za plyn 1500 korun měsíčně. Na jaře se zvedly na dva a půl tisíce. V červenci na čtyři a půl tisíce, nyní na osm a půl tisíce. Měsíčně.
Dalibor Martínek: Život na spotu? To je štvanice dodavatelů, kteří sami běží o život
Názory
V tomto kontextu potom nemá smysl si v médiích hrát na to, kdo a s jakým politickým zaměřením svolal jakou demonstraci na kterém náměstí. Spousta rodin a firem běží o život. Ministr Síkela, ať se vzal, kde se vzal, už rok kolem energií jenom mlží. Hraje si na to, že má nějaké řešení. Žádné kloudné ještě nepředložil. Je to evidentně sluha energetických firem a rádoby papaláš. Brzy ho jeho „řešení“ dostihnou.
