Dalibor Martínek: Vláda v přístupu k cenám energií totálně selhává. Češi kvůli tomu platí tisíce korun navíc
Energetické firmy vydělávají miliardy, Češi se přitom hroutí pod drahými energiemi. A co dělá vláda? Zamýšlí se ve svém komentáři Dalibor Martínek z Newstreamu.
Německá společnost Innogy, která pod původním jménem RWE koupila před dvaceti lety za vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana českou plynárenskou soustavu, a nyní je největším dodavatelem zemního plynu v Česku, měla v roce 2021 zisk 1,8 miliardy korun.
Pražská energetika, třetí největší dodavatel elektřiny na českém trhu, jehož majoritním vlastníkem je hlavní město Praha, měl v roce 2020 zisk 2,5 miliardy korun. A do třetice, státem majoritně vlastněný výrobce a největší tuzemský prodejce elektřiny ČEZ letos počítá se ziskem v rozmezí 45 až 49 miliard korun.
Zdá se, že problém s drahými energiemi není problémem každého z nás. Někdo z drahých energií dokáže vytvořit docela solidní příjmy.
Dodavatelé energií nyní postupně oznamují další obří zdražování. Někdo ho datuje k polovině června, někdo od července. Každému z nás energie zdraží o tisícovku nebo o dvě měsíčně.
Vláda by podle předsedy opozičního hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše měla na pomoc podnikatelům, kteří se kvůli vysoké inflaci potýkají s prudce rostoucími výrobními náklady a úroky z úvěrů, použít desítky miliard korun z nerozděleného zisku polostátní energetické společnosti ČEZ. Stát může tímto způsobem získat 60 až 70 miliard korun. Babiš to řekl ve čtvrtek na celostátním sněmu Hospodářské komory v Olomouci. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda dividendy ČEZ použije na pomoc občanům, avšak při jejich rozdělování je na místě obezřetnost, aby tento krok nedal další impulz už tak rychle rostoucí inflaci.
ČEZ se topí v zisku, rozdělte ho podnikatelům, vzkázal Babiš. To nemůžeme, reagoval Fiala
Politika
To by se dalo zvládnout, pomyslí si leckdo. Faktem však je, že to někteří lidé již finančně nezvládnou. Zvláště lidé s nižšími příjmy, důchodci.
Tady drobná odbočka. Většina tuzemských energetických zdrojů vznikla za komunistů. Uhelné i jaderné elektrárny. Jejich výstavbu platili z daní Češi. A vždy tady panoval veřejný příslib, že když se energeticky zabezpečíme, budeme mít levnější zdroje. Totální faul, nic z toho neplatí.
Společnost ČEZ, na kterou byly po převratu všechny zdroje převedeny, se nyní pohybuje na volném trhu. Což ve výsledku znamená, že firma prodává elektřinu na burze. Cena jednotky elektřiny je dvacetinásobně dražší, než za jakou ji vyrobí. Management firmy si na konci každého roku rozdělí tučné prémie. Po avizovaném zdražení v polovině roku to bude čtyřicetinásobek. To už by skoro šlo označit za lichvu. Jenže označit to takto nejde, protože jde o volný trh. Firma elektřinu vyrobí, a na trhu ji prodá za majlant.
Odstřihnout se od evropského trhu s elektřinou by byl pro Českou republiku krok úplně vedle. ČR potřebuje evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a nebo v dodávkách ropy. Evropa v minulém desetiletí ušetřila 34 miliard eur díky společnému evropskému obchodování s elektřinou. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Ceny energií by se mohly snižovat už na podzim, musí se ale změnit podmínky trhu
Money
Přestože je ČEZ více méně státní firma, její management se vždy bude ohánět evropskou legislativou a povinností správného hospodáře. Minoritní akcionáři by ji totiž samozřejmě při jiném přístupu, například kdyby firma prodávala elektřinu za nižší ceny napřímo, napadli. A asi by i vyhráli.
Takže tady máme paradoxní situaci. Výrobce energie je státní, velcí distributoři jsou ve vlastnictví komunálu, viz PRE. Jenže tyto firmy jsou povinny tvořit zisk, prostě cenu energií napálit podle trhu a podle toho, aby na tom vydělaly.
Co spotřebitelé? Kdo na to má, zatne zuby a bude platit. Kdo to nezvládne, může jít na úřad, zmáčknout si číslo, čekat, vyplnit lejstro, nechat se sprdnout úřednicí za chybu ve formuláři, a čekat, že mu od státu někdy přijde jakási almužna.
Scénář dělení ČEZ je po pěti letech opět na stole. Akcie podniku i díky tomu zažívají burzovní rally. Jejich cena letí nahoru suverénně nejvíce ze všech akcií, co se v Praze obchodují.
Akcie ČEZ letí nahoru. Úvahy o dělení podniku z nich dělají vysoce žádané zboží
Názory
Jedním z důvodů, proč máme vlastní stát a vládu je, aby tito zařídili důstojný život svým občanům. Není úkolem vlády, aby státní firmy vydělávaly spoustu peněz, které se potom rozpustí do všelijakých pofidérních projektů. Účelem vlády je, aby každý člověk tady žil důstojně. Nemít na elektřinu není důstojné. Nemoct zaplatit za topení není důstojné. A chodit si pro dávky na úřad taky není důstojné. I proto to řada lidí, kteří by na podporu i měli nárok, nedělají. Je to ponižující.
Problémem současné vlády je, že energetice nikdo nerozumí. Ministr průmyslu Síkela je v tomto oboru naprosto mimo. Pan premiér Fiala je filozof, a ministr financí Stanjura si usmyslel, že musí mít na konci roku menší schodek rozpočtu než jeho předchůdkyně z ANO Schillerová. Ať to stojí, co to stojí.
Jediné opatření, o kterém se nyní tak trochu mluví, je snížení či dočasné odpuštění DPH u energií. Stanjura je samozřejmě proti, chce příjmy do rozpočtu. Po pravdě, jde stejně jen o kosmetickou úpravu.
Distribuční energetické firmy začaly rozesílat dopisy. Není to pěkné čtení. Kromě zdvořilostní omáčky obsahují sdělení, že od poloviny roku zdraží silová energie. Ta přitom tvoří téměř polovinu celkové ceny elektřiny pro zákazníky. Lama energy, jeden z větších distributorů z Moravy, přiložil celý list tabulek. A také graf, podle kterého cena silové elektřiny za poslední dva roky vzrostla na trzích o šest set procent.
Dalibor Martínek: Sny o levné dovolené se rozplývají. Budeme šetřit na elektřinu
Názory
Stát má možnost udělat razantní opatření. ČEZ nemusí dodat do rozpočtu třicet miliard korun, které předtím vybere od lidí za předraženou elektřinu prohnanou „trhem“. Může prodávat napřímo. Nebude mít takový zisk, ale spousta lidí se díky tomu nedostane do existenční tísně. Jsou různá řešení. Jen by se jimi vláda musela zabývat. Musela by na to mít odvahu a schopnosti. Nesvádějme všechno na válku na Ukrajině.
