Zajímá nás
Dalibor Martínek: Vytvořme rezervace pro cyklisty. Aby neohrožovali normální lidi
Léto je v prostředku, cyklisté v Česku zaplnili každou píď prostoru. Potkáte je na silnici první i druhé třídy, na každé cestě v Praze, samozřejmě i v dalších městech. Potkáte je na lesních cestách, kde si razí prostor. Potkáte je prostě všude.
Cyklistika je v Česku módní, ale cyklisté kolem sebe dělají jenom zmatek. A vytvářejí nebezpečné situace. Jsou morem moderního života, kdy bažíme po zdravém způsobu své existence. Což znamená, že kisneme pět dní v kanceláři, a o víkendu vyrazíme ohrožovat všechny kolem svým zápalem pro cyklojízdu.
Na lesních stezkách musíte uskakovat, abyste jezdcům nesnížili tempo. Protože rychlost, měřená chytrými hodinkami na zápěstí, to je jeden z klíčových důvodů, proč novodobí cyklisté vůbec jezdí. Aby si vylepšili svou zdravotní bilanci, a aby si večer mohli projít na chytrém zařízení statistiky svého výkonu. Kolik toho ujeli a kolik kalorií spálili.
Pozor jedu
Tito závodníci se životem potom na pěší v lesních cestách cinkají, pokud mají zvonek. V horším případě z dálky pokřikují. Už není možné si jen tak pěšky vyjít do přírody. Jsme otroky agresivních cyklistů. Někteří ještě letmo poděkují, když jim uhnete z cesty. Když jdete s dětmi, pořád se musíte ohlížet, jestli vám není nějaký sportovec v zádech, aby vás nepřejel. A jakmile se blíží, ženete děti do houští.
Na silnicích je to ještě horší. Když jedete autem a narazíte před sebou na nadšence do cyklojízdy, musíte skoro zastavit a vyčkávat na vhodný okamžik, abyste ho mohli bezpečně objet. Což v zatáčkách může někdy trvat. Nejde o čas. Jde o to, že jakmile vybočíte, vytváříte nebezpečnou situaci hrozící kolizí s protijedoucím autem. To je ovšem evidentně cyklistům úplně jedno, hlavně že si šlapou.
A ve městech, kde byly pro cyklisty vybudovány za obří peníze kilometry cyklopruhů? Ještě horší. Když vám dvě turistky šlapou na sdílených kolech pražskou Žitnou ulicí směrem vzhůru k Pavláku, a všechna auta se za nimi musí zastavit, nebo ohleduplně vybočit do druhého pruhu, aby je nesrazila, je to pro děvčata jistě zajímavá zábava. Ale pro desítky řidičů nebezpečný manévr, který hrozí srážkou, škodou a zraněním.
Kolo jako otravná atrakce
Těžko hledat na české zálibě pro kola něco pozitivního. Silnice, mimochodem, byly desítky let budovány pro auta. Kolo je jenom atrakce, kratochvíle. V jakémsi poblouznění o zdravém způsobu života se kola vyrojila a způsobují nebezpečné situace.
Nechci počítat mrtvé při srážkách s cyklisty nebo zaviněné cyklisty. Byla by to morbidní statistika, a je léto. Kolik stály Česko cyklostezky se snad nedá ani vyčíslit. Jsou to miliardy korun. Češi jsou pyšní na to, že peníze byly hlavně z evropských fondů. Měli by se za to spíš stydět, že nejsou schopní si stezku, po které tak touží, postavit ze svého. Jen jeden smutný příklad za všechny. Tři kilometry cyklostezky kolem areálu bývalého ČKD v Praze Vysočanech, kde je sedm mostů a mimoúrovňových křížení, stálo 150 milionů korun. K tomu není moc co dodat. Cyklostezek v lesích odnikud nikam máme nyní mraky.
Češi jsou svým nadšením pro cyklojízdu odpudiví. V lese na kolech ničí lesní podrost. Ohrožují pěší. Na silnicích vytvářejí nebezpečné situace a svým domnělým nárokem na cyklojízdu vyčerpávají veřejné rozpočty. Takže jeden návrh. Vyčleňme pro cyklisty několik lokalit, uzavřených okruhů, kde se budou moci za přiměřený poplatek na svých bicyklech prohánět. Tak, aby neohrožovali ostatní. Nějaké rezervace.
