Dalibor Martínek: Vývoj inflace lze sledovat mezi regály. Ceny budou klesat
V obchodech s potravinami je nyní možné v reálném čase sledovat klesání inflace, které až za několik týdnů, v polovině příštího měsíce, potvrdí ve svých číslech statistický úřad. Ten vydá jakýsi údaj, pravděpodobně se blížící deseti procentům meziročního zdražení.
V dubnu podle šetření statistiků rostly meziročně ceny o 12,7 procenta, což je proti březnovým patnácti procentům citelné zpomalení růstu. V reálu to není zpomalení růstu, je to pokles cen mnoha položek. Energií na prvním místě, a potravin hned na druhém.
Toto zlevňování, o kterém statistika mluví jako o meziročním poklesu inflace, je viditelné v reálném čase a na reálných místech. Nyní právě v obchodech s potravinami.
Čtvrt kila másla už v obchodních řetězcích nestojí sedmdesát korun, ale jenom pětačtyřicet. Sleva o čtyřicet procent. Taktéž litr pomerančového džusu už není v regálech za šedesát, ale za 39,90. Opět sleva větší než třicet procent. Rohlíky stojí stále tři koruny, ale i deset vajec spadlo pod nedávných šedesát korun, litr oleje můžete koupit za necelých padesát korun, když před pár měsíci se jeho cena blížila sto korunám.
Mimořádná inflace roku 2022 drtila v Česku hlavně střední třídu, zjišťuje studie zveřejněná ČNB. Bohatství z Česka plynulo zejména do zahraničí a na účty bohatých, kteří těžili z vyvolání „válečné atmosféry“, píše hlavní ekonom Trinity Banky Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Ekonomika bohatla, lidé dramaticky chudli. Nejvíc střední třída
Názory
Pěkně nacpaný polštář
Zajímavou otázkou je, proč právě potraviny nyní tak zlevňují. Zlevnila snad pracovní síla? Projevila se do cen loňských brambor aktuální cena elektřiny? Ne, nic takového se nestalo. Ve skutečnosti je to jenom hra obchodníků se svými zákazníky. Kterou pak s měsíčním zpožděním svými čísly popisují statistici.
Realita je taková, že na loňské energetické krizi vydělaly neskutečné peníze energetické firmy, výrobci i dodavatelé. Akcionáři ČEZ v čele s ministerstvem financí se teď těší na tučnou dividendu. Stát nechal celou ekonomiku plavat v drahých energiích, umyl si ruce.
Na příběh o drahých energiích naskočily další hráči v řetězci, všichni zdražili. A hlavně, zvýšili své marže, aby si udělali polštář na očekávané horší časy. Náklady nesou až doteď koneční spotřebitelé. To je ta naše obří inflace.
Dubnová inflace v Česku dosáhla úrovně 14,3 procenta v meziročním vyjádření, vyplývá z čerstvých dat Eurostatu. Slovensko podle stejné statistiky, která je mezinárodně srovnatelná, vykazuje inflaci prakticky totožnou, čítající rovných čtrnáct procent v meziroční perspektivě.
Lukáš Kovanda: Euro není samospásné. V Česku letos klesá inflace čtyřikrát rychleji než na Slovensku
Názory
Odšťavení zákazníci
Jsou to marže výrobců a obchodníků, kteří bez regulace ždímají střední třídu. Regulační úloha státu neexistuje. Stovky jakýchsi úředníků sedí za své valorizované platy na úřadech, třeba tom energetickém, ale s výmluvou na legislativní rámec jsou pro regulaci trhu zcela zbyteční.
Není pravdivá teze, že museli například potravináři zdražit, protože jim zdražily energie. Je to naopak. Když si prodejci vyhodnotili, že kvůli zdražení klesne poptávka, napálili ceny, aby získali peníze do zásoby, než poptávka logicky klesne. Maloobchodní tržby klesají od loňského léta. Všichni na ta data zíráme a říkáme si, kdy už se bude české ekonomice dařit lépe. Odpověď je jednoduchá. Až přestanou obchodníci mačkat své klienty jako citrón.
Inflace je v globálním měřítku na ústupu, měnové autority si však ještě nemohou zcela oddychnout. Alespoň ty prozíravé se budou mít prozatím na pozoru. Do poklesu přechází část cen souvisejících s nabídkovou stranou, avšak poptávková inflace se může ještě přihlásit o slovo. Tu obvykle krotí utažená měnová politika, která se manifestuje například kladnou reálnou úrokovou sazbou nebo snížením množství peněz v ekonomice. Analytik J&T David Havrlant ve svém komentáři pro Newstream shrnuje, v jaké pozici jsou na této křižovatce tři ekonomiky.
Tři pozice měnové politiky. Inflace je možná na ústupu, ale hrozby přetrvávají
Názory
Ve světě byznysu platí, že svou činnost dělám pro zisk. Zemědělci v době obilné krize a zvýšení cen obilí na burzách svou produkci rádi prodali do ciziny za vyšší peníze než svým domácím, tradičním a věrným odběratelům. Šlo přece o peníze, řada zemědělců si pěkně vydělala. Pekaři kvůli tomu museli zvednou ceny svých výrobků. Podobný příběh se odehrál u mlékařů či „výrobců“ masa. Tito naši milí venkované, kteří ve svém podání takzvaně „vlastníma rukama“ a s pomocí dotací od nás všech živí nenažrané Pražáky, jdou ve skutečnosti za penězi. Ale kdo by jim to vyčítal.
Bude líp
Obchodníci, tedy nadnárodní řetězce, které v Česku tvoří víc než padesát procent trhu s potravinami, také nemají ze svých centrál pokyn vytvářet ztrátu nebo se stát nějakým dobročinným ústavem. Naopak. Účelem zaměstnávání Ukrajinek, které rozřazují jednotlivé položky, je vytvořit za jejich nízký plat co nejvyšší zisk.
V současnosti se však na trhu něco mění. Devět měsíců klesajících tržeb kvůli napáleným maržím, to už se probrali i v centrále. Už nechtějí pokles. A pokyn zní patrně jasně. Dejte slevy, zvyšte obrat. Nebo nebudeme mít prémie. Budoucí vývoj inflace lze sledovat mezi regály. Bude klesat.
