Dalibor Martínek: Zbytečná vláda. Nemá směr ani cíl
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Jasně, vláda je v těžké situaci drahých energií, takže schodek veřejných financí kvůli různým podporám roste. Jurečkových pět tisíc korun na dítě již načerpalo tři čtvrtě milionu rodin. Kdo by se jim divil. Poslední vládní rozhodnutí v této souvislosti je zastropování cen elektřiny a plynu, které stát přijde na nějakých sto třicet až dvě stě miliard korun ročně. To dělá Hamplovi vrásky na čele.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Hampl: Stát je neufinancovatelný, ekonomický růst to nevyřeší. Vláda musí zakročit
Money
Nicméně, lze souhlasit s tezí, že vláda neví, co činí. Hampl to vidí z pohledu veřejných financí. Ty čím dál rychleji upadají do schodku, dluhová brzda bude brzy prolomena. Nicméně, co je to dluhová brzda? Je to umělý myšlenkový konstrukt, jehož prolomení nemá žádný reálný dopad. Pouze nám toto „prolomení“ oznamuje, že se jako společnost zadlužujeme příliš rychle. To je evidentní i bez brzdy.
Klíčovou otázkou, které se dotkl i Hampl, je, co nového této společnosti přináší současná vláda.
Když vloni na podzim poměrně překvapivě zvítězila ODS - asi i pro ni samotnou to bylo nečekané - nad Babišovým hnutím a seskládala silnou koalici, co bylo její tezí do budoucna?
Demokracii máme. Ale máme taky krizi...
Prvních několik měsíců se ministr financí Zbyněk Stanjura neustále vymezoval vůči Babišovi. A vyprávěl, jak teď vezme veřejné finance do rukou a udělá v nich pořádek. Ani to není příliš silná teze, to je jen účetnictví. Premiér Fiala měl vyšší poselství, a sice obnovu demokracie. Demokracie je dobrá, ale povolební nadšení brzy opadne. Takže co dál, co rozvoj společnosti, jakým směrem, proč a jak? V tomto směru nebyl formulován jasný plán, cíl.
Stanjurovi v únoru hodil do úsporného rozpočtu vidle Putin. Od té doby je vláda nucena lepit záplaty. Pro chudé, pro pekárny, pro těžký průmysl. Je pod bičem okolností.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
PŘEHLED: Opatření vlády či EU na snížení dopadů drahých energií
Money
S energiemi si vůbec neví rady. Opakovat, že ministr Síkela je mužem na špatném místě už asi nemá smysl. Vláda si to prostě chce nějak odsedět a jako balón ve větru občas zamíří tím či oním směrem. Lidem nepomáhá, ani průmyslu. Nestíhá. Myšlenka, že po Babišovi vrátíme Česku demokracii, se velmi rychle vyčerpala. Demokracii máme, ale máme i krizi. S tou si vláda jako celek neví rady.
... a neschopnou vládu k tomu
Je smutné pozorovat například ministra dopravy Martina Kupku, jak v televizní debatě o zastropování cen elektřiny tápe a odvolává se na celoevropská řešení. Na ty už není čas, firmy krachují, lidé nemají peníze.
Schopná vláda by řešení již dávno provedla. Třeba tvrdá, třeba proti duchu celoevropského trhu. Ale taková, abychom to v Česku pocítili. Zatím jenom cítíme, že dodavatelé energií jsou na svém a její výrobci brutálně vydělávají. Úsporný tarif z pera ministra průmyslu se možná ani nedožije svého vzniku. A i kdyby, podporuje dodavatele, ne občany této země. Pro ty je jenom chudinská dávka, pardon, rodinný příspěvek.
Ale nejde jenom o energie. Kde je nějaká strategie pro budoucnost? Úředníků je pořád stejně, kraje i obce žádají víc peněz. Když byl v lesích u Hřenska požár, všichni jenom natahovali ruce po státních penězích. Kde je rozvoj vědomostní ekonomiky, digitalizace? Proč se nesnižuje počet úředníků, podnikatelé nemají méně formulářů a větší svobodu k podnikání? Čím je tato vláda přínosná? Kdy Česko natáhne plachtu a bude vítěznou lodí v závodě zemí?
Více než pětina obyvatel Evropské unie byla v loňském roce ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. Nejnižší podíl takto ohrožené populace měla Česká republika, a to necelých 11 procent. Vyplývá to z dnešní zprávy evropského statistického úřadu Eurostat. S nadcházející zimou a drahými energiemi ale může statistika brzy vypadat úplně jinak.
Chudoba loni hrozila desetině Čechů. Byl to nejlepší výsledek z celé EU. To se ale brzy může změnit
Money
