Dalibor Martínek: Zhasli jsme, přestali topit, nakupujeme ve slevě. Co máme dělat dál, vládo?
Nezaměstnaných v srpnu přibylo 11 tisíc. To se nezdá být velkým číslem. Lidí bez práce je v Česku přes dvě stě tisíc, a většinou jsou to jedinci, kteří vlastně pracovat nechtějí. Číslo jedenáct tisíc je přesto zajímavé. Je to největší nárůst počtu nezaměstnaných od roku 2009, kdy po celém světě řádila finanční krize.
Možná se naplňují odhady makroekonomů, že se krizí budeme muset protrápit. A každý z nás se bude muset víc snažit, nějak se zlepšit.
Sice není jasné, jak se kdo má zlepšit, co má dělat jinak, co vymyslet. Ale to je makroekonomům v zásadě jedno. Oni nás jen z výšky své vědy sledují, jak se tu motáme jako nějací mravenci. Takže úkol zní jasně: nějak se zlepšit.
Na druhou stranu, v Česku jsme pořád v zásadě v klidu. Jsme zemí s nejmenším počtem lidí bez práce. Podle statistického úřadu nemá zaměstnání jen 3,4 procenta dospělých občanů. To je v celoevropském srovnání malé číslo. Jsme premianti v zaměstnanosti. Každý, kdo jen trochu chce, práci najde. Tady je ovšem třeba říci, že většinou jde o práci málo placenou, pod diktátem nějaké nadnárodní korporace, a ne příliš vzdělaného šéfa.
Nezaměstnanost v srpnu mírně vzrostla. To je ale v této době obvyklé. Pokud nenastane nejčernější scénář energetické krize, dá se podle ředitele ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martina Malo očekávat, že nezaměstnanost bude i nadále oscilovat mezi 2,7 až 3,3 procenty. 
Nezaměstnanost mírně stoupla. Nedojde-li na energetickou krizi, dál dramaticky neporoste
Zprávy z firem
Ale je to práce. Za peníze. Tady jedna krátká vsuvka. Mnoho firem teď má nyní jako své důležité téma takzvané ESG. Něco ve smyslu, chovat se hezky k zaměstnancům a k přírodě. No, hezké zadání. Jsem zvědav, kolik energie a peněz do tohoto tématu firmy v době energetické krize věnují.
Zpět ke statistikám. Lidé přestali nakupovat. Maloobchodní tržby klesly meziročně o sedm procent. Logicky. Lidé nejsou hloupí, vědí, že mají šetřit, protože bude hůř. Ostatně, je to i součástí doporučení, která nám dává vláda.
Po sociálních sítích se šíří všelijaké recepty, jak se vypořádat s energetickou krizí. Velkou debatu spustila Saša Uhlová, známá česká anarchistka, aktivní na sociálních sítích. Dcera disidentů Petra Uhla a nedávné ombudsmanky Anny Šabatové.
Dalibor Martínek: Vynechat maso, sprchovat se studenou, pít zelený čaj. Probouzí se moudrost národa
Názory
Lidé se nové realitě umějí přizpůsobit. Kupují ve slevě, hledají levnější způsoby vytápění. Začali vařit doma. Mnoho hospod zkrachuje. I s tímto scénářem nyní musejí hospodští pracovat. Další segmenty: hypoteční trh propadl meziročně o víc než dvě třetiny. Což jsou desítky miliard korun, které někdo nedostane. Budou to bankéři, kteří proto modelují úroky tak, aby to chudáci, kteří na půjčku ještě dosáhnou, jim jejich byznys utáhli.
Příkladů, jak se mění chování Čechů, jak se staví krizi, by šlo najít spoustu. Češi si s plynovou a energetickou krizí nakonec poradí.
Je tu ale jedna záhada. Jak si s ní poradí naši „nejmoudřejší“, vláda. Na 70tisícovou demonstraci na Václavském náměstí premiér Fiala nereagoval nijak chytře, že prý jsou za tím proruští aktivisté.
Okamžitou demisi koaličního kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) a vypsání nových parlamentních voleb vyhlásili jako své hlavní požadavky organizátoři protivládní demonstrace na Václavském náměstí. V případě nesplnění hrozí vyhlášením odporu. Podle premiéra demonstraci svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci a mají blízko k extrémním pozicím. Policie odhadla, že se k protestu sešlo kolem 70 tisíc lidí.
GALERIE: 70 tisíc lidí žádalo na pražském Václaváku demisi vlády. Šlo o proruské síly, řekl Fiala
Politika
Odbory chystají další nátlakovou akci. Bude v podobném duchu, jako ta „václavská“. Vláda má zamotanou hlavu. Má řešit ceny energií? To evidentně neumí a čeká, jak to udělají Němci. Nebo má řešit svůj mediální obraz? To také moc neumí. Mezitím jí budou po náměstích běhat desítky tisíc lidí. Co by tedy měla udělat? No, erárem placení mediální poradci, raďte.
Požadujeme zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun. A to ještě letos. Na shromáždění odborů proti chudobě to uvedl Josef Středula, předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve svém projevu Středula zkritizoval Fialův kabinet za to, že proti zdražování nedělá dost.
Středula: Vláda zdražování jen přihlíží. Minimální mzda má být 18 200 korun
Leaders
