Dalibor Martínek: Život na spotu? To je štvanice dodavatelů, kteří sami běží o život
Žiju na spotu, bez fixace. Mladická nerozvážnost, která se nyní hrubě nevyplácí. Z člověka se stává štvanec. Před rokem byly zálohy za plyn 1500 korun měsíčně. Na jaře se zvedly na dva a půl tisíce. V červenci na čtyři a půl tisíce, nyní na osm a půl tisíce. Měsíčně.
To není inflace 17 procent, jak nám říká statistický úřad. To je zdražení o víc než 500 procent.
Dřív bylo možné si na call-centru dodavatele vyjednat „optimalizaci“ záloh. S tím, že člověk věděl, že na faktuře bude vyšší číslo. Nyní to již není možné, většina dodavatelů už o výši záloh nesmlouvá. Prostě je předepíše. Rady takzvaných expertů, které je možné dočíst se po zpravodajských webech, že si můžete s dodavatelem individuálně dohodnout výši zálohy, jsou mimo realitu.
Z dodavatelských firem čiší, jak se bojí, aby nezkrachovaly. Zálohu, kterou předepíší, prostě tvrdě vyžadují. Potřebují každou korunu na to, aby mohly dál obchodovat s plynem. Dodavatelské firmy evidentně běží o život. Jejich boj o přežití nicméně nyní platí zákazník.
Řada z dodavatelských firem, i z těch velkých, přestala také přijímat nové klienty. A i kdyby vás u jiného dodavatele přijali, nabídnou vám zase jen spot. Není kam utéct. Fixace se teď nechtějí nikomu dávat. A kdyby vám ji přeci jen dali, budou na současné brutální cenové úrovni. To si asi nikdo zafixovat nechce.
I v září pokračoval trend zvyšování počtu lidí bez práce. Nezaměstnanost podle statistik Úřadu práce ČR vzrostla o jednu desetinu procentního bodu na 3,5 procenta.
Lidí bez práce přibývá. Firmy si ale vlastní zaměstnance drží, co to jde
Money
Všichni teď doufají, že cena plynu klesne. Třeba díky blahodárnému zásahu vlády. Tato představa se však zdá být poněkud pofidérní.
Na zálohách není vidět odpouštění poplatku za OZE, obnovitelné zdroje energie. Což měl být jeden z hlavních kroků vlády v boji proti drahým energiím. Není vidět ani jakýsi tajemný úsporný tarif ministra průmyslu Síkely. A není ani vidět důvod, proč premiér Fiala stále ve svém ansámblu Síkelu drží.
Na zálohách je vidět pouze růst cen. Bohužel, je třeba dát za pravdu opozici, že tato vláda v regulaci cen energií fatálně selhává. Když nastane extrémní situace, vyžaduje si extrémní řešení. V Česku je s cenami energií extrémní situace. Ale není vidět žádné řešení. Jak se zastropování cen promítne do cen energií? Zatím se nijak nepromítlo. Těžko může premiér Fiala bagatelizovat za této situace tisícové demonstrace na Václavském náměstí.
Odbory na pražské demonstraci vyzvaly k zavedení cenové regulace, k zastavení poklesu reálných mezd nebo k zestátnění kritické infrastruktury v energetice. Vláda se podle nich musí zasadit o ochranu nízkopříjmových skupin i střední třídy, na které nejvíc dopadá současná krize, a zachovat sociální smír. Protestní akce, která trvala zhruba hodinu a půl a uzavřela ji státní hymna, se podle policejního odhadu zúčastnilo několik tisíc lidí. Podle policie byla demonstrace bez problémů.
Odboráři demonstrovali proti vládě. Vyzvali k cenové regulaci
Politika
Místo účinných opatření, která by měla ochránit společnost před kolapsem, a která by měla mířit přímo na výrobce a dodavatele energií, chrání naopak vláda dodavatele energií. Kdy se naposledy ozval Energetický regulační úřad? Fakt, že vláda ještě absurdně oznámí, že úsporný tarif, který se dosud nijak nepropsal do výše plateb za energie, přestane od příštího roku existovat, jen dokládá nesmyslnost jejích řešení.
Je tu ještě jedna zajímavá okolnost. Majitelé energetických firem, dodavatelů, jsou poměrně často miliardáři. Zkrachovalého Jiřího Písaříka s jeho Bohemia Energy, který svým divokým způsobem podnikání nabořil životy sedmi set tisíc lidí, řadil ještě před rokem jeden tuzemský časopis mezi stovku nejbohatších Čechů. Jakými majetky nyní pan obchodník Písařík oplývá?
Karel Komárek se svými naftovými doly je jedním z úplně nebohatších Čechů. Miliardářem je i Petr Lamich, který prodává plyn a elektřinu. Petr Beneš, šéf ČEZ, bere milionové prémie za to, jak se mu daří vydělávat pro státní firmu desítky miliard na rozdílu mezi výrobní a prodejní cenou elektřiny.
Není na tom něco divného? Lidé a firmy platí neskutečné pálky, stát to sleduje, a přemýšlí. Třeba o dani pro energetické firmy, což je další nesmysl. Peníze z ČEZ si dokáže stáhnout v dividendách. Místo aby mířil na výrobní a prodejní ceny, a zabránil tak krachu firem a domácností, ohání se jakousi administrativně a lidsky zavrženíhodnou dávkou pro chudé.
Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček v nedávném rozhovoru pro newstream.cz poznamenal, že současná vláda je v područí velkých energetických firem. Znělo to jako spiklenecká teorie. Jak je to ve skutečnosti?
Rozhovor s Karlem Havlíčkem, místopředsedou sněmovny a korunním princem v ANO, jsme vedli v pátek velmi brzy ráno. Brzy proto, že Havlíček, jak známo, nikdy nespí. Jelikož je workoholikem. Debatovali jsme tedy ještě před volbami, ve kterých ANO nakonec solidně uspělo. Výsledek jsme samozřejmě v té brzké hodině ještě netušili. Věnovali jsme se energetice, Havlíček byl za minulé vlády vicepremiérem a měl na starost průmysl. Jak se následně při volbách ukázalo, ceny energií se staly klíčem k výsledku.
Karel Havlíček: Plyn nakonec bude, to si Německo pohlídá. Otázkou je za kolik
Politika
