David Havrlant: Vzdálenost mezi USA a EU roste. Tím hůř pro starý kontinent

Probíhající globální změny mají pro Evropu závažnější ekonomické důsledky než pro Ameriku. Na jedné straně se projevuje geografická blízkost k probíhajícím horkým konfliktům, na druhé straně jde o mizivou schopnost Evropy z proměny světa těžit.

To úzce souvisí s nedostatečně formulovanými ekonomickými zájmy a neschopností je případně prosazovat. Chudnutí střední třídy postupně připraví Evropu o důležitou kartu, kterou představuje prosperující střední třída a sebevědomý spotřebitel.

Vnější negativa dopadají na Evropu vždy větší vahou

Uspořádání světových ekonomických vztahů prochází jednoznačně zásadní proměnou. Evropa však na probíhající změny nenachází přiměřené odpovědi, což se odráží v mizerné hospodářské výkonosti. Divergence ekonomické zdatnosti eurozóny od amerického etalonu je jasně patrná od finanční krize, přičemž po pandemii získala nový impulz. Vyčerpání a ústup globalizace přitom představují mnohé příležitosti, kterých však Evropa neumí efektivně využít. Zároveň na sebe nechává dopadat s větší vahou negativní důsledky probíhajících horkých konfliktů. Stalo se již jaksi automaticky akceptovanou samozřejmostí, že důsledky pro evropské hospodářství budou závažnější než pro to americké.

Agrese Ruska vůči Ukrajině přinesla Evropě šokový nárůst cen energetických surovin, což není nikterak překvapivé. Je nicméně pozoruhodné, že po téměř dvou letech konfliktu evropské ceny zemního plynu stále setrvávají na pětinásobku těch amerických. Obdobně bude mít současné omezení kontejnerové dopravy skrze Suezský průplav výraznější proinflační vliv pro evropský kontinent. Avšak ke koalici, která je v oblasti Brány nářků vojensky aktivní, se z kontinentální Evropy připojily toliko Nizozemci.

A co nedávný razantní nástup Číny v elektromobilitě? Navýšení dovozního cla, které by kompenzovalo nadměrnou environmentální zátěž výroby čínské provenience, je teprve v jednání. Sveřepý boj o evropského zákazníka a tržní podíl však již dávno běží na plně obrátky. Účinná opatření je prostě třeba provádět chytře a zavčasu.

Jurečka na mejdanu, Rakušan v šatně, Fialův milion. Zvířátka se začala požírat

Názory

Premiér podle informací, které někdo podstrčil médiím, držel milion korun v jisté záložně a příjmy z investice nedanil. Ať je to, jak je to, z politického hlediska je to aférka na pár dní, pěna dní. Ale z hlediska pevnosti vlády to ukazuje na něco hlubšího. Zajímavé na celém „případu“ není ani tak to, že by premiér chtěl obcházet zákony a nedanit. To bychom od pana profesora skutečně nečekali. Zajímavé je, že tato informace vůbec vešla na veřejnost.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Skutečné řešení problémů se tradičně odkládá

Pěkným příkladem evropského zeitgeistu je náš západní soused, jehož ekonomický model volá po zevrubných úpravách. Minulý rok se německé hospodářství smrsklo o 0,3 procenta, přičemž letos to s případnou expanzí nevypadá o nic lépe. Naopak se začnou zakusovat chybějící rozpočtové zdroje spolu s následnými důsledky pro zmírnění vysokých cen energií a zásadní investice do budoucího rozvoje. Dlouhodobý sestup německé průmyslové produkce a stagnace reálného disponibilního příjmu domácností je nabíledni.

Čína ekonomicky pokulhává a Američan ze situace dokáže elegantně těžit, například návratem pokročilé průmyslové výroby a podporou domácí produkce v oblasti mikročipů. Němec se toliko obává, že jeho ekonomický model utrpí další zářez. Svět, v němž se Německu dobře operovalo, je věcí minulosti. Vysedět změny současného kalibru bude velmi nesnadné, spíše však nemožné. Nadále například neplnit závazek vůči NATO stran 2procentního podílu HDP vydaných na obranu lze oprávněně pokládat za bláhovost v době, kdy prakticky na dohled zuří válka. Přehlížet podíl zbrojního průmyslu na inovacích a znesnadňovat jeho financování taktéž není na programu dne.

A jak jinak, případné zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bude pro Evropu větším problémem než pro USA. Jak proklamuje starý vtip, vzhledem celoplanetární k důležitosti institutu amerického prezidenta by mělo být právo jej volit globální. Leč není tomu tak. Po téměř dvou letech války na Ukrajině není způsobilost samotné Evropy na poli tzv. tvrdé síly významně vyšší.

Evropa nemá zájmy a její výhoda slábne

Mizerný minulý a aktuální hospodářský výkon zvyšuje nejistotu ohledně růstu budoucího, zejména nebyl-li jasně identifikován zdroj nesnází a provedena změna kurzu. Nejistota znamená méně investic a celkové snížení růstového potenciálu – negativní zpětná vazba připomíná hada, co se v kruhu kouše do vlastního ocasu. Pakliže se ekonomická stagnace vleče, stane se akceptovaným a žitým standardem, přičemž obrat se stává stále obtížnějším.

Důsledky pro Evropské domácnosti jsou tristní. Stagnující či klesající reálný disponibilní příjem, snižování životní úrovně, zhoršující se dostupnost bydlení, ztráta důvěry v budoucí hospodářskou prosperitu a navazující snížená ochota založit rodinu a vychovávat děti. Prosperující střední třída utváří stabilní půdu pro fungující zastupitelskou demokracii v modu maximalizace užitku pro všechny zúčastněné. S korozí reálných příjmů se bude progresivně zvyšovat zátěž středostavovských domácností, což se promítne do volebních preferencí. Budoucnost tak bude zatížena další vrstvou nejistot, které však nemá ekonomický blahobyt příliš v oblibě.

Turecko schválilo vstup Švédska do NATO. Čeká se jen na Orbána

Politika

Turecký parlament schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba jeden rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Šéf NATO Jens Stoltenberg nyní vyzval k co nejrychlejší ratifikaci švédské žádosti Maďarsko. To je posledním členem aliance, jehož parlament rozšíření NATO neschválil.

ČTK

Přečíst článek

Důsledky pro Evropské firmy se na první dobrou nezdají být tak fatální. V současnosti je kapitál ve střednědobém horizontu zcela fluidní a nezná hranic. Stěhuje se za výhodnými podmínkami pro fungování byznysu a teče po spádnici tvorby zisku. Celá paleta pádných a srozumitelných důvodů nyní motivuje evropské firmy k přesunu produkce do zahraničí. To se samo o sobě nezdá být až takovým problémem, avšak za produkčními linkami bude vzápětí následovat výzkum, vývoj a znalosti. Odliv talentů a přesun know-how přitom zásadně ukusuje z hospodářského potenciálu.

Současné nastavení, kdy je vnímáno jako neproblematické, že vnější události mají pro evropské hospodářství a jeho budoucí vývoj výrazné negativní důsledky, jen utvrzuje v přesvědčení, že Evropa nemá definované zájmy a není schopna je prosazovat. Pokud Evropa neučiní v této věci zásadní obrat, bude o to svižnějším krokem rázovat po cestě vedoucí k ekonomické bezvýznamnosti. Postupně se totiž sama připravuje o svou proklamovanou devizu, kterou představuje jednotný trh plný bohatých a sebevědomých spotřebitelů.

Autor je ekonom ve společnosti J&T