David Ondráčka: Byznysové svazy v lobbingové ofenzívě
Svaz průmyslu a Hospodářská komora vidí tápání vlády v hospodářské politice a hluboké zaostávání Česka v infrastruktuře a modernizaci země. Analyzují příčiny a chtějí po vládě strukturální změny a legislativní smršť. Dobře chápou, že jsou 2 roky do voleb a teď je poslední chvíle něco prosadit. A volby jsou z pohledu každého lobbisty vždycky nevyzpytatelná věc a nedá se na ně spolehnout. Můžete se na ně chystat, něčemu a někomu občas i pomoct, ale ti voliči jsou přece tak iracionální. A lid je vůl, jak říkává klasik.
Byznys lobbuje
Požadavky byznysu a jejich čtení zaostávání je pochopitelné, vidí ho každý, kdo má oči a podíval se i za hranice naší kotlinky. Existuje spousta dat, které stagnaci potvrzují. Proto firemní asociace pořádají konference a řadu méně veřejných akcí, kde své zájmy tlačí. Minulý týden na jedné z nich, premiér přečetl hezký analytický projev, kde vážně pohovořil, že Česku chybí vize. Byl to fajn projev kritického opozičního lídra, nebo spíš nezúčastněného analytika. Jen Fiala je zrovna už druhý rok v nejvyšší exekutivní funkci premiéra, kde by měl prezentovat konkrétní kroky, které vláda už dělá, a které ještě plánuje do konce svého mandátu udělat. Slyšeli jsme vyprávění o 4 jaderných reaktorech, čipech, vysokorychlostních železnicích.
Formují se nové mocenské siločáry
Hospodářská komora po zvolení Zajíčka a Svaz průmyslu po zvolení Rafaje, dnes představuje pragmatické duo, které má ambici vládě určovat agendu hospodářské politiky. A chytře si vzali pod křídla i odboráře Středulu, který je s nimi v Tripartitě, kde je jeho role hájit často opačné zájmy. Zažil si svůj debakl v prezidentské kampani, kdy na poslední chvíli hodil ručník do ringu, aby neskončil potupně poslední s jedním procentem. Ale zároveň se umí rychle zorientovat a čte trendy a pochopil, že tady má smysl se přidat.
Počet obyvatel České republiky se nezadržitelně blíží hodnotě jedenácti milionů. Ke konci letošního června mělo Česko přesně 10 873 553 obyvatele. To je meziročně o zhruba 114 tisíc osob více. Rozsah přírůstku obyvatelstva se však v letošním prvním pololetí citelně snížil. Zatímco loni v prvním pololetí Česku přibylo takřka 243 tisíc obyvatel, letos už to bylo jen přibližně 46 tisíc osob.
Lukáš Kovanda: Český průmysl Mongoly nepotřebuje. Potřebuje roboty a modernizaci
Názory
Evidentně se tady formují nové mocenské siločáry. Nedivil bych se, kdyby se tady jednou vybíral třeba budoucí konsenzuální premiér, až jednou přijde nějaká příští politická krize, a ta přijde vždycky. Dovedu si představit třeba Zdeňka Zajíčka. Umí se dohodnout s každým, bytostný pragmatik, zkušený, výkonný, zasíťovaný. Uvidíme za pár let.
Souboj o veřejné peníze
Celá tato je také velký vlivový boj o veřejné peníze. Byznysmeni fakticky vládě říkají, alokuj nám peníze. Vyčleň je ideálně na samostatné účty mimo klasický roční rozpočty, a my přes Výbor pro strategické investice budeme spoluurčovat na jaké věci půjdou. Na konci za to Česko bude mít kvalitnější infrastrukturu (ta dnešní je v porovnání s Evropou nedostatečná), a vy politici budete moci nejen stříhat pásky, ale taky splníte slib voličů o modernizaci země.
Vládní opatření na vyvážení dopadů inflace se občas opravdu nepovedou. Aktuálně to v přímém přenosu můžeme sledovat u návrat spotřební daně na předválečnou úroveň. Akt, který vynese stamiliony do státního rozpočtu, dokázal ještě něco jiného: další zpomalení poklesu inflace.
Stanislav Šulc: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. To by si občas měla připomenout vláda Petra Fialy
Názory
Nejen investice do betonu
Proti této lobbingové ofenzívě byznysu samozřejmě existuje i jiný pohled na priority a jejich financování. Pohled z druhé strany, který klade legitimní otázky, jestli je v pořádku, aby průmyslová lobby takto dominovala a prakticky určovala agendu vládní politiky. Politika je vždy střetem různých zájmů a pohledů.
Tento pohled se dívá na sociální aspekty, kultura, dostupnost bydlení, vyloučené regiony, nebo ochranu životního prostředí. A samozřejmě řeší také otázky právního státu, kvality veřejné správy, funkčnost institucí a justice. Od prosperity čeká hlavně to, aby se tady lidem dobře žilo, aby neměli důvod odcházet, aby se děti po studiích vracely a viděly tady perspektivu. Ne nutně, abychom nalili více peněz do betonu a zvedli DPH.
Může se to projevit třeba na příkladu diskuse ve školství, zda máme více podporovat všeobecné vzdělání na středních školách, anebo spíš odborné školy, které budou produkovat zaměstnance do firem. Anebo na otázce lákání zahraničních pracovníků do Česka, což je objektivní potřeba ekonomiky. Ale zároveň takový člověk nepřichází nutně jen jako pracovní síla do fabriky, ale taky si třeba přivede rodinu, chce někde bydlet, posílat děti do škol, a proto je potřeba domyslet integraci a zapojení do společnosti
