David Ondráčka: Česko teď není připravené dávat čtyři procenta HDP na obranu

Zvolení Trumpa logicky otevřelo úvahy po větší strategicky bezpečnostní kapacitě Evropy, a tím i Česka. Může tedy Česko dávat 4 procenta HDP na obranu? Může, ale musí na to připravit administrativní kapacity na ministerstvu obrany. Ty zatím nejsou dostatečné, aby se takové peníze daly efektivně využít a obřích akvizic a investic kvalitně a bez větších problémů zvládnout.

Zvýšit výdaje na obranu bude vždy bytostně politické a citlivé téma, jak určit priorit státního rozpočtu. Vláda se musí být schopna shodnout, do čeho bude investovat víc (a do čeho logicky méně), když potřeb je v každé oblasti tolik a státní měšec je jen jeden. Zvýšit obranný rozpočet jde, ale je to výzva nejen rozpočtová, ale hlavně kapacitní, jak ty peníze efektivně utratit. Pokud chceme dát víc na obranu, musíme na to mít i lidi.

Miliardy na obranu versus realita administrativních kapacit

Úvahy o navýšení výdajů na zbrojení samozřejmě vzhledem ke geopolitické situaci a vážným rizikům dávají smysl. Chci upozornit, že rychlé zvýšení procenta výdajů na obranu zatím naráží na praktické realizační limity, jak absorbovat a opravdu efektivně využít takové investiční peníze. Ministerstvo obrany si zhruba před rokem prosadilo změnu zákona o financování armády, což výdaje na obranu zvyšuje a umožňuje snadnější financování dlouhodobých projektů. Teď potřebuje vnitřní kapacitu, aby mohlo ty modernizační a kviziční projekty realizovat.

Ministerstvo obrany v této chvíli nemá dostatečné kapacity zakázky administrovat. Nebo přesněji veškeré stávající kapacity jedou na svém limitu, aby řídily stávající modernizační výdaje, které i tak v posledních letech výrazně narostly. Jinými slovy, nalít další investiční desítky miliard ročně do obrany sice jde, ale musely by se zatím dávat do nějakých velmi dlouhodobých akvizic, které to absorpční číslo reálně trochu zkreslují. Jendoduše když podepíšete stíhačky nebo obrněné transportéry, tak aktuálně alokujete část zbrojního rozpočtu, ale obranné schopnosti zvýšíte až v budoucnosti.

Lukáš Kovanda: Nejbohatší lidé světa díky vítězství Trumpa rekordně zbohatli

Názory

Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Od ambicí ke kapacitám

Aktuálně ta vnitřní „procurement“ kapacita na obraně aktuálně vytvořena není, a teprve se musí stavět, a to postupně. Ministerstvo obrany aktuálně nemá kapacity administrovat výraně víc akvizic a modernizačních projektů. Myslím tím i to, že utratit peníze neznamená jen zadat a vysoutěžit zakázku a podepsat dodávku zbraní a techniky. Je logická potřeba mít na střednědobé akvizice projektové manažery na celý realizační cyklus, kteří zodpovídají a starají se o ni od začátku i během průběhu dodávky, která může trvat roky.

Z toho plyne, že nyní je na místě směřovat otázky na ministryni obrany Černochovou, v jakém stavu je příprava těch kapacit, jak se ministerstvo chystá, jak na tom pracuje, jak shání kvalitní lidi. A úplně beru, že to není banální věc, kterou lze udělat přes noc, ale mělo by se k ní směřovat.

Armáda bude vždy chtít to nejlepší vybavení

Armáda samotná je z principu schopna vyprodukovat jakékoli požadavky na vládu. Generálové si jsou schopni říct o peníze na jakékoli moderní vybavení a techniku. Nemyslím to zle, platí to o každé armádě, každém generálním štábu, všude. Vojáci prostě ví, co je na trhu k dispozici, jezdí na zbrojní veletrhy, zbrojovky a dealeři zbraní je velmi agilně zásobují novými katalogy a produkce moderní zbrojní techniky je zdánlivě nekonečná, je to dynamický byznys. Ale vždy to musí fungovat v rozpočtovém i administrativním rámci a realitě, nesmí to být sny utržené od reálného světa.

Na okraj pro lepší přadstavu, obrana je trochu jiný systém, než třeba zdravotnictví. Tam můžete nalít klidně dalších 100 miliard ročně a systémem to jen proteče a zasyčí. Se zbrojní technikou potřebujete vyškolené lidi, dostatek personálu, hangárů, skladů, pravidelné opravy a údržbu, zabezpečení, aby to bylo opravdu využité a skutečně to zvyšovalo bojové schopnosti armády.

Ale v zásadě ty role takto mají být, to je v pořádku. Vojáci si prostě řeknou o maximum, ministerstvo nejprve odpoví generálnímu štábu, že se zbláznili, že to finančně ani politicky takto nejde. A pak se začne vyjednávat nějaký rozumnější kompromis, ohledně potřebnosti, počtu kusů a využitelnosti pro obranné schopnosti země. A pak to jde na další politickou úroveň, kdy tento kompromis je dál snižován na vládě a parlamentu. A teprve tato politická shoda se může přenést do akvizičních strategií a plánů a dát jim mandát takové akvizice začít realizovat a administrovat. A na to potřebujete strukturu a lidi.

Jižní Korea nevylučuje dodávky zbraní na Ukrajinu

Politika

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.

ČTK

Přečíst článek

Rutte: Rusové ztratili už 600 tisíc vojáků, nasazení Severokorejců je akt zoufalství

Politika

V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600 tisíc ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci. Je to podle něj známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina, ale zároveň bezpečnostní hrozba. Mluvčí ukrajinské armády řekl, že zatím nemá informace o bojovém střetu mezi vojáky KLDR a ukrajinskými ozbrojenými silami.

ČTK

Přečíst článek