David Ondráčka: Druhá polistopadová republika
Havel, Klaus a Zeman. To byla velká prezidentská trojka, která v dobrém i špatném definovala našich 33 demokratických let po sametové revoluci. Nový prezident nebo prezidentka může ukončit období velké politické trojky a zahájit éru Druhé polistopadové republiky. A nejen symbolicky, ale taky reálně pootočit kormidlo politiky a nasměrovat společnost do budoucna. Bylo by to potřebné a nadějné.
Roli prezidenta přeceňujeme. A až tatíčkovsky idealizujeme. Prezident je hlavou státu, má velký neformální vliv, autoritu a po něm se nakonec pojmenovávají období. Nevybral jsem si, že jsem Husákovo dítě, ale prostě jsem.
Překonat postkomunismus v nás
Velký úkol je podle mě už konečně a oficiálně odpískat postkomunismus. Říct, že skončil a jedeme dál. Zní to šíleně, vím, ale potřebujeme Česko tlačit dopředu. Ukončit už retro války o ekonomickou transformaci, o devadesátky, o privatizaci, ukazovat nás v perspektivě dnešní Evropy a světa, povzbuzovat to pozitivní, že máme na víc. A otvírat prostor novým generacím, pro které jsou devadesátky pravěk.
Hlavní otázka by měla být, čím chceme naplnit další období země, aby to odpovídalo dnešku a zítřku, aby nová fáze mohla být úspěšná. Těch 30 let jsme nějak odehráli a teď jde o to, jakých bude dalších 30 let. A tomu může první prezident nové éry výrazně pomoct a zemi posunout.
Evropskou unií třese kauza Katargate, zatčena a obviněna z úplatkářství byla místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová, další lobbisté a bývalí politici. Chytli je v hotelu přímo při přebírání tašek narvaných eury (což samo působí jako příběh z minulé doby, dnes se to ale dělá elegantněji). Nikdo v Bruselu teď neví, na koho všechno bude vyšetřování mířit.
David Ondráčka: Katargate aneb Jak se v EU kupuje vliv
Názory
Témata druhé polistopadové republiky
Politických, ekonomických i sociálních témat je hodně, a prezident je nemůže vyřešit, nemá na to pravomoc. Ale může je pořád pojmenovávat a tlačit vlády a parlamenty, aby právě to byla jejich agenda. Aby politici neřešili blbosti a neodváděli pozornost k symbolům a gestům, ale vedli ostré politické boje nad skutečnými problémy.
Jsme v EU a NATO, země je stabilní a relativně bohatá – ale co dál? Musíme si říct, co chceme, co je priorita. Funkční stát, rychlá a dostupná spravedlnost, reforma daňového systému, oddlužení lidí v dluhových pastech, sociální smír, podpora zapomenutých regionů, více peněz malým obcím, euro, změny školství, dostupnost bydlení, udržitelnost kvalitního zdravotnictví, hi-tech průmysl? Nad tím se má politika šťavit a vést vášnivé debaty.
Otevřený Hrad - pátečníci, úterníci
Předpoklad je zase otevřít Hrad jako tradiční sídlo hlav států, kulturně, mentálně i fyzicky. Vtáhnout na Hrad lidi, vědce, intelektuály, podnikatele, menšiny, starosty, nevládky, studenty, umělce, zase otevřít Hrad jako určitou agoru, jako místo setkávání. Proč by neměl mít prezident zase své pravidelné pátečníky, ale třeba i úterníky a nedělníky, zvát si různé skupiny a naslouchat jejich pohledům. Možná i nabídnout části Hradu k využití jiným institucím (univerzity, charity, kulturní instituce), ať to není pořád jen mrtvá turistická atrakce. A i fyzicky otevřít zahrady na celý rok, Jelení příkop, konec dnešního nesmyslného obrnění.
Svět se valí šílenou rychlostí, média chrlí nové zprávy, maniakálně hltáme povrchní novinky a do krve válčíme v kulturních válkách na sociálních sítích. Dívejme se za pěnu dní. Nabízím několik trendů, které vidím v oblasti států, firem, médií, administrativ. Jsou platné ve světě i u nás, míní bývalý šéf Transparency International v Česku David Ondráčka.
David Ondráčka: Ukradení státu a „debilizace” veřejného prostoru
Názory
Otevřenost Hradu znamená i otevřený úřad, kancelář pod veřejnou kontrolou. Zveřejnění týmu, poradců, výběr důvěryhodného kancléře, konec kšeftů. Poradní sbor ze široké vrstvy lidí a názorů. Prezident by měl vracet kulturu odpovědnosti a slušnosti, třeba nejmenovat ministry, kteří jsou obviněni nebo čelí vyšetřování. Nebo mnohem šířeji s odbornou veřejností diskutovat kandidáty na Ústavní soud nebo do ČNB. Jasné informace o plánu zahraničních cest, podnikatelských misích, státních vyznamenáních (včetně sběru tipů od veřejnosti). A po regionech nejezdit jen na spanilé výpravy, ale cíleně za starosty, hejtmany, setkání s občany, zapojit se do debat, kde planou vášně. Mluvit se studenty, mladými, vtahovat je do hry.
Mediální komunikace prezidenta s veřejností by měla nabrat pravidelnost. Třeba zase obnovit týdenní Hovory z Lán (v Rozhlase); 1x ročně TV vystoupení s otázkami veřejnosti, takové 2 hodiny palby lidí na cokoli, dá se to chytře vymyslet. A jednou ročně pak nadčasovější Projev o stavu země (nějaký mimořádný termín, 17.11. nebo něco svého).
Orbán je protřelý politický praktik a cynik, z Maďarska si postupně udělal oligarchickou autokracii. Zničil právní stát a dělbu moci, stát de facto obsadil na všech úrovních, vytvořil si pro svou stranu výhodná volební pravidla, podmanil justici a média, opozici ostřeluje vládními kampaněmi za veřejné peníze, všechny pojistky demokracie marginalizoval – no a účty mu zatím platí Evropa, píše ve svém komentáři David Ondráčka, bývalý ředitel Transparency International ČR.
David Ondráčka: Orbán hraje s Evropou vabank
Názory
S Babišem budeme dál hnít
Samozřejmě pokud si zvolíme za hlavu státu Babiše, tak vše, co jsem tady napsal, tak padá. On dostane svou faktickou imunitu před trestními kauzami a my dalších 5 let stagnace, které si pak ale zasloužíme. A dál budeme čekat na zázrak.
