David Ondráčka: Evropa jako domácí úkol a politické PR
Začíná české předsednictví Rady EU, půlroční rotující cirkus schůzek, kampaní, priorit a politických jednání. Je to příležitost, jak dostat Česko na mapu Evropy politicky, ujasnit si naše vlastní pozice a co chce Česko Evropě vlastně říct, a hlavně si udělat své domácí úkoly.
Po Lisabonské smlouvě už rotující předsednictví do značné míry nemá takovou váhu. Historicky svůj smysl mělo, když bylo šest členů unie a priority na sebe pravidelně navazovaly. Nyní s 27 členy to je jiné, a zůstává spíše ten rotující cirkus. I ten však agendu Rady EU částečně ovlivňuje a dává menším státům aspoň určitý vliv na dění.
Česko si vydefinovalo svých pět priorit, které dávají smysl. Ale zásadní je, jestli budeme schopni být jejich nositelem některých agend a témat i dlouhodobě, a nejen na šest měsíců, kdy na nás vyšla řada s předsednictvím. A samozřejmě se může stát, že třeba přijde krize omezení dodávek plynu z Ruska, všechno ostatní to zastíní a bude to dominantní a téměř jediné téma.
Předsednictví jako politické PR
Předsednictví je silné politické PR, probíhají summity, schůzky. Do Prahy, Litomyšle, Brna se občas sjedou evropští politici a úředníci, uslyšíme hodně burcujících projevů, budeme víc vidět v evropských médiích. To je vlastně dobře, ale měli bychom mít jasno, co chceme Evropě o Česku říct. Využít to co nejvíce. Neměla by z toho být jen série eventů, konferencí, výstavek a fotek, nemít jen na náměstích EU stánky, vlajky, muziku a balonky.
Češi se na půl roku stanou formálními vůdci Rady Evropské unie. Heslem předsednictví se stala věta Evropa jako úkol, kterou kdysi použil Václav Havel. Osobnost jeho formátu si to mohla dovolit. Tentokrát je to však spíše tragikomické. Opět si na sebe bereme větší úkol, než po nás kdokoli žádá, a tak opět selžeme. Stejně jako jsme to kdysi Evropě neosladili, tentokrát zcela jistě nevyřešíme problémy kontinentu ani Unie. 
Stanislav Šulc: Evropě jsme to před lety neosladili. Nyní předstíráme, že ji opravíme
Názory
Pokud chceme budovat vyšší důvěru v naši evropskou budoucnost, musíme se pokusit vtáhnout do debaty o Evropě i ty nepřesvědčené. Co je Evropa a Brusel, vůbec nezajímá vlastně hlavně je. Je to těžké, někdy až nemožné, ale nemá cenu dělat akce jen pro přesvědčené.
A taky je dobré prakticky vědět, že předsednictví v druhém pololetí roku reálně trvá jen čtyři a půl měsíce. V půlce července to všichni zabalí a všichni odjedou na měsíc na prázdniny (i parlamenty a vlády), a v půlce prosince už se končí a míří na Vánoce. Běžný koloběh politického roku.
Evropa jako domácí úkol
Předsednictví by se dalo a mělo využít pro splnění našich vlastních domácích úkolů, které Česko dlouho odkládalo. Mám na mysli například EU směrnice a jejich převádění do našeho právního řádu, aktuálně u řady z nich máme velké zpoždění. Příkladem může být oddlužovací směrnice (osobní oddlužení za tři roky), whistleblowing, evidence skutečných majitelů a některé další.
Úkolem je vyřešit naši politiku vůči Visegradu, zda chceme být dál v klubu s Orbanem a Kaczynskim (možná brzo zase i s Ficem). Visegradská čtyřka přináší určité výhody a má svou logiku geograficky a historicky, ale spojení s těmito lídry sebou nese značné politické náklady v Evropě a definuje, kam je Česko řazeno.
V červenci vyjde tzv. Rule of Law Report, který zhodnotí stav vlády práva a kvality institucí v zemích EU. Je nepochybné, že autoritářské tendence v Maďarsku a Polsku budou výraznou kapitolou (i když zdaleka ne jedinou). Povede se debata, zda je Evropa dále ochotna platit účty autokratům přes EU fondy.
A také se řeší velké otázky budoucnosti Evropy (teď skončila Konference o budoucnosti Evropy), citlivá debata o případné změně jednomyslného rozhodování v EU. Nebo třeba, zda principy jako spolupráce, partnerství nebo participace budou naplňovány reálným obsahem. I na tyto diskuse by mělo Česko navázat.
Tak hodně štěstí v následujících měsících.
Dalibor Martínek: Jsem snad jediný, koho zajímá, jestli bude v zimě plyn?
Názory
Úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska by ve druhém pololetí mohlo snížit výkon německé ekonomiky o 12,7 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou pro bavorskou hospodářskou asociaci vbw vypracoval institut Prognos. Podle hlavního ekonoma institutu Prognos Michaela Böhmera by tak německá ekonomika „sklouzla do hluboké recese“, píše agentura DPA.
Bez ruského plynu spadne Německo do recese. Postihne to miliony pracovních míst, varuje průzkum
Money
Skandál kolem pražského Dopravního podniku (opět) zatřásl pražskou i českou politikou a zničil image vládního STAN jako strany poctivých a nezištných starostů, píše v exkluzivním komentáři pro newstream.cz analytik a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. Další vyšetřování podle něj ukáže, co vyplave dál a koho to vezme s sebou. Ondráčka nabízí širší pohled na tři linie pražské komunální politiky, které tato kauza ukázala.
David Ondráčka: Krmelec DPP, radní whistleblower a 1200 pražských konšelů
Názory
