David Ondráčka: Gruzie si zaslouží naši stejnou podporu jako Ukrajina

V těchto dnech se v Gruzii odehrává drama, které bohužel může vyústit až v krvavou občanskou válku. Máme povinnost a je v našem zájmu evropské cestě Gruzie pomoct, stejně jako pomáháme Ukrajině. Nestačí diplomatické fráze, ale jasné odmítnutí výsledků voleb, neuznání nelegitimního parlamentu a nového prezidenta, trvání na opakování voleb férovým způsobem. A zároveň sankce vůči členům vládnoucí strany Gruzínský sen a jeho majiteli oligarchovi Ivanishvilimu, včetně zmrazení majetku, který si užívají v Evropě a Americe.

Ivanishvili jako Lukašenko, Evropa nesmí opakovat stejné chyby

Ivanishvili (nejbohatší Gruzín) zbohatl na mnoha ne úplně legálních obchodech v Rusku s Gazpromem a je jím dodnes vydíratelný, to je důležitý moment. Stranu Gruzínský sen založil čistě jako svůj vehikl, jak zemi vysát a ovládnout. Je to bezskrupulózní autoritářský oligarcha, jeho politický vliv na zemi je spíš takový ruský sen.

Fakticky by se chtěl dostat do pozice zhruba jako Vučič nebo Orbán, ovládat veškerý byznys a řídit si vládu na telefonu. Zatím to spíš vypadá, že se blíží Lukašenkovi, kdy s pomocí Moskvy může tlak protestů ustát a potlačit. Evropa nesmí být naivní a opakovat stejné chyby.

Evropský sen nebo kavkazská noční můra?

Pokud jim účinně nepomůžeme, reálně hrozí, že Ivanishvili dá pokyn brutálně a násilně potlačit demonstranty, zavírat je, provede faktický brutální crackdown jako to udělal Lukašenko v Bělorusku. Ale v gruzínských podmínkách hrozí, že se to zvrhne v občanskou válku, tvrdé boje, protestující půlka národa se prostě nehodlá vzdát, bojují o svou svobodu a budoucnost.

Gruzíni jsu svou podstatou ostří Kavkazané, mnozí mají pořád pod postelí svůj kalašnikov a ví jak se z něj střílí. Celé to může vyústit v něco opravdu hodně nepěkného, co nesmí Evropa dopustit. Bohužel si dovedu představit i vlnu Gruzínů utíkajících do Evropy před brutálním režimem. Výhledy teď moc veselé nejsou, Gruzínci bojují o svou evropskou budoucnost, hrají ze svého pohledu o všechno.

Dalibor Martínek: Černochová se chlubí, že kupuje starý šrot. Kdo z Čechů by šel bránit zemi

Názory

Česko, malá bezvýznamná země, se teď snaží naplnit závazek NATO – dvě procenta HDP ročně na armádu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Evropa nesmí uznat těžce zmanipulované volby

Volby na konci listopadu byly vládnoucí stranou těžce zmanipulované. Nešlo o pár nesrovnalostí, ale masivní systematické podvody. Důkazy monitorujících organizací a nezávislých pozorovatelů ukazovaly násilí přímo ve volebních místnostech, nefunkční volební zařízení, masivní kupování voličů. Spousta příkladů, kdy jeden člověk na stejnou občanku volil mnohokrát nebo naběhl do volební místnosti a nacpal přímo do volební urny desítky lístků. Ty už nikdo nerozliší od těch předešlých, tak je tam nechají. A kdo mu v tom je schopen zabránit. Prostě Evropa nesmí takto zmanipulované volby uznat a trvat na jejich opakování férovým způsobem, pod mezinárodní kontrolou. Požadavek na nové volby je minimium.

Trend manipulovaných voleb po Evropě

Otázka samozřejmě je, jestli se režimy jaký si nyní staví Gruzínský sen, ještě dají porazit volbami. Pronikly tak hluboko do systému státní správy, justice, kontrolních institucí, ovládají média, manipulují sociální sítě. Penetrace je dokonalá a nelegitimní postupy efektivně legalizují. Ať už máte sebevíc hlasů, vždy nějak zařídí, aby měli o jeden hlas víc.

Je to vážný trend ve střední a východní Evropě, ale vlastně všude. Všimněte si teď Rumunska a zrušení prezidentských voleb Ústavním soudem kvůli manipulacím na sociální síti Tik-tok. Ale podobný systém samozřejmě vytvořil Orbán v Maďarsku, Vučič v Srbsku, chce to udělat Fico na Slovensku. Není to přece jen vzdálený Kavkaz, ale přímo naše okolí. A nemůžeme vyloučit, že to bude problém i u nás. Indicie pochopitelně míří na ruský vliv a sofistikované manipulace voleb sadou nástrojů, od sítí po kupování politiků. Musíme hledat efektivní cesty, jak tomu bránit.

Fotbalista jako loutkový prezident

V pátek parlament (po zmanipulovaných volbách) vybral nového loutkového prezidenta. Je to bývalý fotbalista Kavelašvili (hrával chvíli i za Manchester City), borec bez vzdělání, vyjadřující se vulgárně a zapojující se do každé bitky (ty občas probíhají) v parlamentu. Jeho jediná kvalifikace je bezmezná loajalita k Ivanishvilimu. Na demonstracích protestující přišli s míči, se kterými tam hráli fotbal a zvedali červené karty jako symbol odporu proti takové kopačce v roli prezidenta. Vláda volbou hlasitého blba Kavelašviliho dala najevo, že se nebude s nikým bavit a prosadí to na sílu.

Rutte: Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i Západem

Politika

Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Podporujme Gruzii jako Ukrajinu

Je mezi podporou Gruzie a Ukrajiny zásadní rozdíl? V Gruzii nezuří otevřená brutální válka, ale Rusové před lety obsadili Abcházii a Jižní Osetii naprosto bez skrupulí a našli své vazaly, kteří hrají jejich hru. Česká vláda (a diplomacie) na všech úrovních podporuje Ukrajinu, ale úplně stejně principiálně by měla stát i za Gruzií a jejím evropským směřováním. Nechat spadnout tuto kavkazskou zemi pod ruské spáry je zločin.

Američani zavádí vízová omezení pro představitele gruzínské vlády a parlamentu za ohrožování demokracie v zemi, informoval Washington. Je to symbolické gesto, nutné je zmrazit Ivanishvilimu a jeho lidem majetek na Západě, kde si ho užívají. Evropa by měla být mnohem aktivnější, jasně dát najevo gruzínské vládě, že násilný crackdown na demonstranty nedovolí, že to bude mít důsledky pro konkrétní lidi.

Osobně mám Gruzii opravdu rád, jezdil jsem tam pracovně mnoho let, mám tam hodně kamarádů, nepochybuji o jejich touze patřit do Evropy, budovat civilizovaný, moderní stát. A samozřejmě vnímám, že i opozice dělala spousty chyb, měla trochu elitářské manýry, tendenci poučovat lidi z venkova, soustředit se na kazatelský tón. To je poučení pro všechny státy. Ale přes to si „Sakartvelo“, jak říkají své zemi sami Gruzínci, zaslouží naši pomoc.