David Ondráčka: Klaun Trump rozjíždí nesmyslnou obchodní válku
Trump svými cly rozjíždí nesmyslnou a hloupou obchodní válku s velkou částí světa, se svými sousedy a partnery. Když zvolíte klauna, máte v politice cirkus, diváci se baví, ale show se stává dojemně pitomou. Trumpova éra nepředvídatelnosti dělá z celého světa opravdové politické, ekonomické i bezpečnostní kasino.
Nebezpečná celní hra se roztáčí, bude mít mnoho kol, přijdou různá odvetná opatření. Nikdo dnes nemůže dohlédnout všechny dalekosáhlé následky, kam až to může dojít. Můžeme jen hádat, jestli Trump cla prostě miluje a bere je jako vyjednávací nástroj. Skrytě doufáme, že snad ví co dělá a když něco dostane zpět, tak cla zruší. Evidentně z pozice síly chce své spojence položit na lopatky a vynutit si jejich poslušnost.
Anebo je tady druhá možnost, že prostě globální ekonomiku vůbec nechápe. Má velkou nedůvěru ke světovým trhům, mnohdy je považuje za škodlivé pro americké zájmy. Cla z nějakého důvodu dlouhodobě miluje a chce si s nimi hrát. Jeho destruktivní kroky uvrhnou globální obchod - a tím i politiku a bezpečnost - do chaosu a určité fáze deglobalizace. Křehká rovnováha a vyvažování v globální ekonomice má po desetiletí svůj hluboký smysl. Když se naruší, může to celé začít padat jako domeček z karet.
Velvyslanecký post ve Washingtonu je vrcholem diplomatické kariéry. Řadu kariérních diplomatů ve službách Spojeného království přetne Peter Mandelson, jehož zastánci tvrdí, že je schopný, kritici zas, že je všehoschopný. Ukáže se překvapivá volba ambasadora jako efektivní model pro velvyslance v trumpovské době?
Karel Pučelík: „Vládce temnot“ míří do Washingtonu. Je Mandelson diplomatem pro trumpovský svět?
Politika
Kanada, Mexiko, Čína, Evropa... kdo dál?
Celní válka se mění v neřízenou střelu s nepředvídatelnými dopady. Aktuální cla zasáhnou Kanadu a Mexiko mnohem tvrději než Ameriku, protože obchod tvoří přibližně 70 procent HDP obou ekonomik. Dopadnou citelně na Kanadu, ale brzo i na Evropu, na nás.
Zvlášť tvrdě dopadnou na ekonomiku Mexika. Bloomberg Economics odhaduje, že by cla mohla snížit mexické HDP až o 16 procent, budou znamenat narušení obchodních řetězců, méně investic a ekonomickou recesi. To může vést k velké společenské nestabilitě, dalším vlnám migrace a obtížnějšímu boji s drogovými kartely, čili opak toho, co Trump chce. Už teď padlo, že pokud dotčené země podniknou odvetná opatření, Bílý dům celní sazby ještě zvýší, a tím se spirála jen roztáčí.
A s Čínou to je ještě více otevřené a riskantní. Čína je ve srovnání s USA méně závislá na zahraničním obchodu. Posílila obchodní vztahy s dalšími partnery, včetně Evropské unie, Mexika, Vietnamu a dalších asijských ekonomik. Největší výzvou zůstane udržet obchodní válku pod aspoň nějakou diplomatickou kontrolou a hlavně mimo sféru bezpečnostního konfliktu. Ale může to ještě dnes v této situaci někdo garantovat?
Dopad na běžné Američany
Američani ve volbách chtěli změnu, vyměnit Demokraty a návrat určitých jistot. A taky chtěli lepší životní úroveň a návrat stability, to je jasné. Ale tato cla se obrací právě proti americkým spotřebitelům. Jim se zvýší ceny v obchodech a na pumpách, zvýší to inflaci a dopadne to i na americké exportéry a tím i na pracovní místa. To je smutný paradox této politiky.
Trump prezentuje cla jako politiku, která může tlačit na americké výrobce a dovozce, aby vyráběli zboží domácí produkcí, aby se vrátili z vandru domů. Ale pokud uvrhne globální ekonomiku do chaosu, cla se obrátí i proti Američanům samotným. Třeba cla na Mexiko ucítí Američani ve svých obchodech a peněženkách, náklady na potraviny vzrostou. Mexiko je největším dodavatelem čerstvých produktů do Spojených států, dodává více než 60 procent veškerého dováženého zeleniny a polovinu veškerého ovoce a ořechů. To nejde obratem nahradit z domácí produkce.
Nadace Tax Foundation se sídlem ve Washingtonu odhaduje, že cla mohou přinést až 100 miliard dolarů ročně na dodatečných federálních daňových příjmech. Ale zároveň mohou způsobit značné náklady pro širší ekonomiku, narušení dodavatelských řetězců, zvýšení nákladů pro podniky, ztrátu statisíců pracovních míst a v konečném důsledku růst cen pro spotřebitele. To bude dopad na běžné Američany.
Výsledková sezona je v plném proudu a data o hospodaření za poslední kvartál v roce 2024 zveřejňují i technologické firmy. Z takzvané Magnificent 7 technologických akcií zatím data zveřejnil Microsoft, Meta Platforms, Apple a Tesla, v nadcházejícím týdnu tak učiní také Alphabet (vlastník Googlu) a Amazon, na konci února pak také Nvidia. Dosavadní výsledky a reakce trhů zatím naznačují, že technologický sektor se dostává pod stále větší tlak.
Efekt Trump se vyčerpal? Technologický sektor se dostává pod tlak
Trhy
Nástroj vyjednávání?
Poslední nadějí je sledovat tu divočinu s nadějí, že pokud Kanada a Mexiko (a výhledově EU) splní nějaký politický požadavek, Trump tato plošná cla zruší (úplně nebo částečně). Teď v případě Kanady a Mexika mluví o nelegální migraci a fentanylu. Jednoduše cla nakonec budou hlavně vyjednávací pákou, pro vyjednání výhod pro USA. Ale bojovné výroky Trumpa a jeho nejbližších poradců tomu moc nenasvědčují.
Čína
Vztahy mezi světovými mocnostmi, zejména USA a Čínou, jsou klíčové, Trumpova politika vůči Číně je vedena širší strategií „America First“. Jeho první administrativa se zaměřila na omezení čínské obchodní expanze přes přísné sankce za krádeže duševního vlastnictví. Během jeho vlády se Washington snažil snížit americkou závislost na Číně a zpomalit její technologický rozvoj. Největší výzvou však zůstává udržet aktuální obchodní válku mimo sféru bezpečnostního konfliktu. Celé to zvyšuje riziko napětí v indopacifické oblasti, zejména kolem Tchaj-wanu. Zabránit vojenské konfrontaci je proto zásadní nejen pro tento region, ale i pro celý svět.
