David Ondráčka: Konec OKsystemu? Jurečka chce zatočit se závislostí na jednom dodavateli IT, která stojí miliardy
Ministr Jurečka oznámil, že ministerstvo práce už nebude rukojmím firmy OKsystem. Že ukončí mnohaletou závislost IT systémů MPSV na této firmě, která trvá posledních 20 let a úřad zaplatil firmě neuvěřitelných devatenáct miliard. Během té doby se mimochodem ve funkcích vystřídalo asi 15 ministrů práce a osm vlád. Odvážné rozhodnutí, míní protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Je to od Jurečky odvážné prohlášení a záměr. Uvidíme, jestli je schopen to provést a dotáhnout. Každopádně mu v tom držme palce, aby dokázal vymanit ministerstvo ze závislosti na jednom dodavateli IT systémů.
Svaz průmyslu a Hospodářská komora vidí tápání vlády v hospodářské politice a hluboké zaostávání Česka v infrastruktuře a modernizaci země. Analyzují příčiny a chtějí po vládě strukturální změny a legislativní smršť. Dobře chápou, že jsou 2 roky do voleb a teď je poslední chvíle něco prosadit. A volby jsou z pohledu každého lobbisty vždycky nevyzpytatelná věc a nedá se na ně spolehnout. Můžete se na ně chystat, něčemu a někomu občas i pomoct, ale ti voliči jsou přece tak iracionální. A lid je vůl, jak říkává klasik.
David Ondráčka: Byznysové svazy v lobbingové ofenzívě
Názory
Takzvaný vendor lock-in (závislost zákazníka na firmě, která činí zákazníka závislým na produktech a službách konkrétního dodavatele a brání mu k přechodu jinam, pozn. red.) u IT systémů ve veřejném sektoru je totiž hluboký a dlouhodobý problém, který generuje nadbytečné miliardové náklady pro veřejné rozpočty a podepisuje se na nedobré kvalitě a pomalé digitalizaci státu.
Vendor lock-in v praxi
Vendor lock-in je situace, v nichž se zadavatel svým předchozím postupem při zadávání veřejných zakázek v oblasti IT dostal do pozice závislosti na jednom dodavateli. Při potřebě změny či úpravy systému (třeba u častých legislativních změn, na které musí systémy reagovat) se úřad nemůže snadno vymanit ze závislosti na konkrétním dodavateli a jeho technickém řešení. Taková veřejná instituce (ale může jít i o firmu, třeba státní, městskou, zdravotní pojišťovnu) má velmi omezenou schopnost vyměnit dodavatele IT služeb.
Zadavatel je tak nucen všechny následné zakázky realizovat prostřednictvím tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (tedy fakticky vyjednávat se stávající dodavatelem), což je klasickým negativním projevem vendor lock-in fenoménu. U takových zadávacích řízení, kde zadavatel obdrží jen jedinou nabídku, je však velmi sporné, zda opravdu probíhá reálná soutěž, ze které by měl zadavatel profitovat a mohl získat konkurenční tržní cenu a podmínky. Prostě dodavatel podá svou představu a zadavateli obvykle nezbývá, než ji akceptovat.
Polovina IT zakázek je bez soutěže, říká analýza
Podnětná analýza organizace Datlab z roku 2021 k problému vendor lock-in ukázala, že zhruba 53 procent finančních prostředků v státním IT je vyplaceno bez reálné soutěže. Ročně se jedná o přibližně 8,5 miliardy korun. Z 15 ministerstev se nějaká forma vendor lock-inu nachází hned 13 z nich. Odhad z této analýzy popisuje, že se v Česku aktuálně až 365 úřadů nachází v alespoň jednom vendor lock-inu s ročními náklady nad jeden milion korun.
Česko je známé jako národ brblalů, kteří vidí chyby na druhých, na sobě žádnou. Tím špatným v našich očích je stát, vláda, politici. Rozhodně ne nikdo z nás. My jsme, jako byl Standa Gross, křišťálově čistí.
Dalibor Martínek: 10 důvodů, proč Česko není tygrem Evropy
Názory
To jsou prakticky skoro všechny úřady a ukazuje to, jak rozsáhlý problém to je. Dochází tak nejen k jasným finančním ztrátám, ale nutně to vede i k horší kvalitě dodaných služeb nebo neschopností řádně plnit požadavky zadavatele. A platí to pro celou řadu subjektů ve veřejné správě, zřizované nebo vlastněné veřejným sektorem, samosprávy, vysoké školy, městské firmy.
Digitalizace státu vázne
Všichni vidí, že digitalizace státu a celého veřejného sektoru vázne a nedaří se. Aktuálně dramaticky vidíme třeba na zaseklém projektu digitalizace stavebního řízení, které MMR pod politickým vedením Pirátů zatím není schopno zakázkově rozhýbat.
Irský vývoz do Česka loni přesáhl miliardu eur. „Máme velmi pozitivní oboustranný vztah a chceme v tomto směru dále růst,“ říká v rozhovoru pro Newstream náměstek irského ministra pro podnikání, obchod a zaměstnanost Dara Calleary. Irsko by chtělo do roku 2030 zdigitalizovat 90 procent tamních firem. „Výrazně investujeme do fondu pro digitální transformaci,“ říká Calleary a dodává, že stát musí občanům a firmám nechat svobodu volby a do ničeho je nenutit.
Irsko chce být lídrem v digitalizaci i umělé inteligenci. I s pomocí Čechů, říká náměstek irského ministra
Leaders
Ale příkladem mže být třeba IBM a jeho systémy na ministerstvu financí, což je dost podobný příběh. Mnohdy dobré záměry inovací a modernizace naráží na závislost na jednom dodavateli, který se nehodlá obvykle lukrativní a dlouhodobé smlouvy pustit.
Hlavní problém? Přístupy ke zdrojovým kódům
Hlavní problém obvykle přístup ke zdrojovým kódům a datům. Vznikají absurdní situace, kdy se zadavatel nemůže dostat ke svým vlastním datům bez spolupráce s dodavatelem, nebo nemá dostatek oprávnění k tomu s vlastními daty nakládat.
Národní plán obnovy, velkorysý finanční program EU, má ambici nakopnout členské státy po covidu a všemožných krizích a přispět k modernizaci a znovunastartování ekonomiky. Je podmíněn významnými strategickými reformami, které mají Česko (a každou další zemi) posunout a prostředky využít pro oživení, aby se připravila na budoucnost a byla odolnější vůči příštím krizím. Je to velká příležitost a opravdu hodně investičních peněz (179 miliard a dalších 137 miliard půjčky). Česko by to mělo využít co nejlépe – podobný program se brzo opakovat nebude, upozorňuje protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
David Ondráčka: Národní plán obnovy EU je šancí na stamiliardy, která se nebude jen tak opakovat
Názory
Přístup ke zdrojovým kódům a právo do softwaru zasahovat je totiž elementárním předpokladem k tomu, aby úpravu, rozvoj či zásah do počítačového programu bylo vůbec možno s pomocí nově vybraného dodavatele uskutečnit. Nikdo jiný, než dodavatel tak není schopen udělat požadované úpravy. Řešením je standardizace systémů, ale to není snadná změna.
Problémů je více
Jak ukazují analýzy, existuje řada dalších problémů, které komplikují možnost ukončovat tyto nezdravé závislosti úřadů na jedné firmě. Část je právní, kdy dodavatel vytváří v jednom momentě zakázku i autorské dílo, ke kterému si váže autorská práva. Zde je potřeba právně ošetřit převod majetkových autorských práv (a oněch přístupových kódů) na zadavatele.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) od rána zasahovali na generálním štábu české armády a dalších místech. Akce pod dozorem pražského Vrchního státního zastupitelství se týká veřejných zakázek na servis mikrovlnné sítě.
AKTUALIZOVÁNO: Zátah v generálním štábu. Policie zadržela deset lidí, chapadla vedou i k Dozimetru
Zprávy z firem
Další část je praktická, jde o znalost systému a kapacita úřadů. Zde se jedná o chybu na straně zadavatele, kdy nemá potřebné znalosti o systému, který využívá, popřípadě ho zná pouze malý okruh lidí. Jedině zadavatel totiž kombinuje prvky znalostí procesních, systémových i technických. Řešením je vedení správné dokumentace systému a udržení klíčových zaměstnanců na straně zadavatele. Zadavatel nemá dostatečné know-how o vlastním systému, případně ho koncentruje do malého okruhu osob, kteří by svým odchodem z úřadu zadavatele mohly způsobit kompletní ztrátu znalosti. Tyto znalosti současně nejsou zachycené v psané formě.
Jak popisuje ve zmíněné analýze Datlab Michal Bláha, to je přesně vendor lock-in na MPSV. OKsystem jediný rozumí systémům na sociální dávky či podpory v nezaměstnanosti, ani lidi z Úřadu práce, ani z MPSV to neznají tak dobře. A jako šéf odboru IT na ministerstvu zkuste dnes přijít za šéfem úřadu a říct mu, že potřebujete 5 nových lidí do IT. A většinou nepomůže ani spočítat, že najmutím 5 lidí byste ve výsledky ušetřili, protože si ty lidi třeba stejně vlastně zajišťujete skrz různé dodavatele. Tady stát šetří na nepravém místě, a stojí ho to nakonec víc.
Další komentáře Davida Ondráčky čtěte zde:
Česká politika a veřejná správa je dlouhodobě pod obrovským tlakem lobbistů všeho druhu, kterému obvykle podléhá. Lobbisté si často vodí politiky jako slepé koně. Sami přebírají vytváření pravidel hry pro vlastní branže, píšou „pozměňováky“ ušité přesně na míru jejich klientům a silně ovlivňují reálnou podobu zásadních veřejných penězovodů a regulace. Probíhalo to za minulé vlády, ale vliv lobbistů i za aktuální vlády spíš roste, upozorňuje v komentáři pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
David Ondráčka: Lobbing po Česku. To není jen Rittig a Janoušek
Názory
