Zajímá nás
David Ondráčka: Lobbing po Česku. To není jen Rittig a Janoušek
Česká politika a veřejná správa je dlouhodobě pod obrovským tlakem lobbistů všeho druhu, kterému obvykle podléhá. Lobbisté si často vodí politiky jako slepé koně. Sami přebírají vytváření pravidel hry pro vlastní branže, píšou „pozměňováky“ ušité přesně na míru jejich klientům a silně ovlivňují reálnou podobu zásadních veřejných penězovodů a regulace. Probíhalo to za minulé vlády, ale vliv lobbistů i za aktuální vlády spíš roste, upozorňuje v komentáři pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Když jsem ještě vedl Transparency (a sám byl v roli veřejného lobbisty), chodil jsem pravidelně do sněmovny. A tam jsem viděl vycházet z různých dveří poslanců, klubů a důležitých výborů různé lobbisty, které jsem znal. Tu developeři, banky, exekutoři, tam skládkaři, energetici nebo zbrojaři.
Co tady děláte pane Ondráčka, slýchával jsem a jejich otázku jsem opětoval. Odpovědi se často nesly v duchu: „Ale to víte, ta transpozice směrnice nám teď dělá trochu starosti. Přišli jsme jim poradit, ukázat nechtěné dopady, aby to poslanci snad s regulací nepřehnali. Aby nám tam někdo nezdivočil, haha…“
Kde sedí reálná moc a vliv?
Nabízí se zásadní otázka, kdo reálně rozhoduje a kde se ta klíčová rozhodnutí dělají. Kdo a jak má silný vliv na tvorbu pravidel hry, jak vypadá ta skutečná vlivová mapa. Na to není snadná, ani definitivní odpověď. Jsou to ty klasická fóra, ministerská legislativa, Rady vlády, poradní sbory, pracovní skupiny, Legislativní rada vlády? Jsou to výbory sněmovny, kde se debatuje a hledá politický kompromis nad legislativními návrhy? Anebo je to někde jinde? A pokud ano, tak kde leží ta klíčová vlivová centra, kdo je financuje, koho využívají jako prostředníky?
Nikdo z vlády nerozumí ekonomice, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jsou to od něj ostrá slova. Ale Hanák si je rád dovoluje. Je to matador, a na břitké komunikaci založil celou svou dlouholetou kariéru v čele vlivné lobbistické organizace. Dosud mu to vycházelo. A jestli mu to bude vycházet dále mu může být vlastně jedno. Jeho mandát v čele Svazu končí v květnu příštího roku, může si dovolit mluvit otevřeně a bez servítek. „Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom,“ říká muž, který je evidentně nervózní z malé ekonomické kompetentnosti současné vlády.
Šéf svazu průmyslu Hanák: Nikdo z vlády nerozumí ekonomice
Názory
Jak se nabízí využití role pro lidi, co z politiky náhle vypadnou (třeba nedopadnou volby), kdo jim nabídne oddych na střídačce, než se budou moci zase zapojit do hry? Jak funguje systém otáčivých dveří – chvilku děláš pro vládu, chvilku pro dodavatele zakázek, chvilku pro regulátora a pak zase pro vládu. Jakou roli hrají poradci a zda jsou nezávislí, anebo někoho reprezentují? Na koho se outsourcuje psaní legislativních návrhů, za čí peníze a k čemu to vede? Moře otázek.
Například propojení poradců politiků a lobbistů je podle mě dokonalé. Poslanci kolem sebe nemají odborné zázemí, a tak jsou odkázáni na vlivové hráče, kteří jim přinesou návrh na podnose v mašličkách, a tím jim vytrhnou trn z paty.
Kdo reálně vládne, kdo spoluurčuje hospodářskou a ekonomickou politiku státu, kdo má vliv? Když se tvoří třeba něco jako konsolidační balíček, jak vzniká, kdo co reálně prosazuje, kdo si co objednává? Je v oblasti sociálního dialogu ta hlavní platforma Tripartita? A jakou má vlivovou dynamiku?
V poslední době proběhly volby vedení Hospodářské komory, kde je nově zvolený prezident Zdeněk Zajíček. Nebo spíš Svaz průmyslu, kde vyhrál Jan Rafaj (a trochu překvapivě neuspěl Křetínského Topolánek).
Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob, říká Jan Rafaj, nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, důležité lobbistické organizace. Rafaj v půlce května vyhrál volby do čela svazu. Ve finále porazil Rafaj, který ve svazu pracuje 12 let a je šéfem české pobočky společnosti Heimstaden, která spravuje čtyřicet tisíc bytů po OKD, i bývalého premiéra Mirka Topolánka. Co jsou jeho priority? A jak je chce prosadit?
Jan Rafaj: Neříkáme si kolem ceny nového jaderného bloku pravdu. Ale jádro potřebujeme
Leaders
Takové otázky nemají mít žádný konspirační charakter, o temném a skrytém pozadí neviditelných režisérů. Jsou podle mě důležité a legitimní pro lepší pochopení dnešní politické a byznysové reality a mocenského rozložení.
Lobbisté neschopní lobbovat
O zákonu o lobbingu se mluví asi 20 let a bude se o něm mluvit dalších 20 let. Ironie je, že profesionální lobbisté nejsou schopni prolobbovat rozumný zákon o lobbingu. A pak veřejně pláčí, že přece jejich job je naprosto legitimní a proč mají tak špatnou pověst. Že jim hrozně vadí, když je někdo označuje za nosiče peněz nebo ryb, že korupce je něco úplně jiného, a že oni přece nejsou žádný Rittig, Janoušek nebo Pelta. Nejsou přece političtí podnikatelé ani kšeftaři s vlivem na některé politiky, které si vodí a kupují za prachy nebo výhody. No jasně, ale proč pak nejste schopni (a ochotni) pomoci prosadit normální pravidla, aby se to nedělo a lobbing získal pověst legitimního přesvědčování? Proč je vaše asociace (Asociace Public Affairs Agentur) v tomto až úsměvně neefektivní. To asi svým klientům neříkáte, že nedokážete prosadit ani vlastní zákon, ne?
Proč odbory konsolidační balíček ve skutečnosti tolik naštval? Bojí se o stravenky, multisportky a o to, že ztratí nátlakovou sílu svého lobbingu, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Potrefené husy. Odbory řvou strachem, děsí je ztráta vlivu
Názory
Hra na změnu
A protože chybí jakákoli shoda, že má smysl vytvořit efektivní pravidla, nastavit mantinely a víceméně evropské standardy, tak nám vznikají podobné nesmysly, jako je poslední návrh z dílny ministerstva spravedlnosti. Tento návrh má jedinou slabinu, že jaksi nezahrnuje skutečné lobbisty. Protože nechtěli, aby v tom byli zahrnuti. Takže tam nebudou svazy, asociace, komory, odbory, svazy měst a obcí, zájmové sdružení právnických osob.
Shrnuto, pokud vláda a Parlament tohle přijmou, bude to úplně k ničemu. Téměř na nikoho to nedopadne a každý ho snadno obejde. A pak se logicky řekne, my jsme to říkali, že to nemá smysl dělat, je to jen další zbytečná administrativa, kterou si určitě vymyslel Brusel nebo kdo.
Takto se u nás kastrují pravidla hry dlouhé roky, máme v tom už hezkou tradici. A tak se patrně v dalších měsících odehraje stejná, zbytečná hra. Parlament bude předstírat, že přijímá skutečná pravidla, nevládky budou unaveně kritizovat, že to nestačí, média o tom napíšou pár článků, že přece lobbing není korupce. Ale reálného mocenského a vlivového fungování Česka se to nedotkne vůbec nijak.
Bereme vládním stranám voliče, protože vůbec nezvládají svou agendu, říká stínový premiér Karel Havlíček z ANO. Předvolební průzkumy jeho slova potvrzují, ANO se pohybuje kolem třiceti procent. Babišovo hnutí nyní změnilo rétoriku a začalo se řadit mezi takzvaně liberálně konzervativní strany. Co tento přemet na politické mapě znamená? Především fakt, že Babiš a jeho nejbližší cítí šanci sebrat voliče současné pětikoalici. A nyní na tom začínají intenzivně pracovat.
Karel Havlíček: Energetické firmy zlobovaly vládu, proto mají Češi nejdražší plyn i elektřinu
Leaders
