David Ondráčka: Lyrický věk politiky a narušená společenská smlouva

Konec roku je bilančním časem, nabízím svých několik poznámek k letošními roku z hlediska fungování státu, politiky a mocenských pohybů u vlivových skupin. V politice je podle mě podstané, že sledujeme jakýsi lyrický věk politiky. Trochu jako když Kundera mluvil o mládí, je politika černobílá, radikální, plná prázdných symbolů, povrchní, směšná. Vyčerpává se tím, že se zabývá hlavně sama sebou. A taková politika v zemi není schopna obnovit společenskou smlouvu, onu nepsanou dohodu mezi členy naší společnosti, která je v posledních letech silně narušená.

Nedaří se obnovit společenskou smlouvu

Pro mě je nejsmutnější na posledním roce, že se evidentně nedaří obnovit společenskou smlouvu po letech s Babišem a jeho tragikomickým vládnutím. Češi vždy měli zdravě skeptický vztah k institucím, autoritám, ke státu, ale teď už tomu nevěří prakticky nikdo. Zdá se mi, že se základní shoda v národě rozpadla, nejsme schopni se shodnout už ani  na zákadních prioritách, co dělat, co podporovat, jak investovat veřejné peníze.

Sjednotíme se bohužel jen u hokeje, katastrof a tragédií. Pokud se nevzpamatujeme a nezačneme vést racionálnější politiku, hledat společný jazyk a rozlišovat podstatné problémy od blbostí, povede to jen k další stagnaci, konfliktům a rozkladu společnosti.

Politický diář Jany Havligerové: Premiér Fiala má optimismu na rozdávání

Názory

Ministerský předseda Petr Fiala je přesvědčený, že do nového roku se Česko může dívat s optimismem. Potraviny podle něj zlevňují, a díky vládě budou zlevňovat i v roce 2024. Ceny energií se dostávají na rozumné hodnoty a například za elektřinu nebude většina lidí platit víc než nyní, kdy ceny (do konce roku) omezují stropy. Citelné zdražení pocítí jen každý sedmý. Tak přestaňte sýčkovat.

Jana Havligerová

Přečíst článek

V mnoha směrech vedeme jakousi urputnou občanskou válku, mačetami rychlých odsudků se řežeme, nadávkami se tlučeme po hlavách, blbneme, hádáme se až k smrti. Sociální sítě nám ty bitky zesilují a svou zkratkovitostí úspěšně zabíjí téměř všechny snahy o shodu nebo porozumění. Veřejnost se má permanentně bavit, je uměle vtahována algoritmy do kulturních válek, hejtovacich sporů, zbytečných debat. A cíleně to odvádí od reálných problémů, co se jich opravdu dotýká, co ovlivňuje jejich život, nás život.

Na sítích se tvoří noví bojovníci, jejichž role je odvádět pozornost, rozdmýchávat tuto mlhu, která vše zakryje. Cokoli podstatného je okamžitě překryto, každý průšvih se rchle zapomene, nic není hanba a všechno je pravda. Samozřejmě každý PRista s tím automaticky počítá, proto když se vydrží den dva, vše opadne a přijde jiná kauza. Hlavně nepanikařit, vymlčet to, vše se zapomene.

Politické bezčasí a lyrický věk politiky

Celkově u nás vnímám jakýsi kunderovský lyrický věk politiky, stádovité, černobílé, radikální, povrchní, směšné. Máváme vlajkami a symboly, slavíme výročí, není čas na pochyby, kritickou reflexi, vzájemnou debatu, nikdo už neposlouchá druhého. Ale pod tímto povrchem (záměrně maskovaným) se odehrávají tvrdé mocenské boje, dosazují se lidé do strategických pozic ve státních a městských firmách, vedou se bitvy o zakázky, dotace, pozice, mnohdy se tlačí, zneužívá, vydírá.

Vláda má výraznou a stabilní většinu ve sněmovně, kde protlačí v zásadě cokoli. Opozice, ANO a SPD hrají své povinné opoziční tance, ale ani únavné obstrukce nic úplně nezastaví. Navíc vládní koalice má absolutní většinu i v Senátu, který dnes prakticky všechny vládní návrhy potvrdí. Aby nebyl úplně bez pozornosti, tak si odehrál své hry kolem volby nových ústavních soudců, ale jinak je pevnou mocenskou součástí vládnoucí koalice.

Prakticky už se dnes hlavně zbrojí na příští sněmovní volby. I proto bude nyní viditelné bitevní pole střet o korespondenční volbu, protože tam se hraje o nějaké volební hlasy. Nebude jich tolik, aby volby nějak zásadně ovlivnily, ale je to volební věc, na ktere se daji vybičovat emoce. Chystají se také sponzoři stran, komu kdo pošle peníze, komu dají sponzoři šanci hrát kampaň profesionálněji a nejen na koleni. Začínají se nabírat marketéři (třeba STAN přetáhl slováka Repu z prezidentské kampaně Čaputové a Pavla) a formují se postupně určité strategické plány budoucích kampaní.

Mocenské pohyby v oligarchii

V zákulisním prostoru jednoznačně kraluje oligarchie, která se dlouhodobě elegantně pohybuje na linii státní-polostátní-privátní. Není to nic nového, ale poslední roky to posílily. Zmínil bych tři postavy, které se pohybují hlavně v energetice, kde jim naprosto mimořádná situace v posledním období umožnila neskutečné zisky a tím další posílení jejich vlivu. Vzájemně jsou provázaní a dlouhodobě dělají byznys (třeba když před lety ČEZ prodal Tykačovi Počerady). Tykač a jeho aktuální aktivizace fotbalové Slavie (a okázalé fanouškovství, je to „srdcař“) a zájem o mediální dům Mafra (není vyloučeno, že u něj nakonec také skončí). To ukazuje jeho silnou chuť očistit svou nevalnou pověst, ovlivňovat veřejný prostor a potenciálně i politiku. I když zisky z poslední doby mu umožňují kupovat si věci i jen pro zábavu.

ČEZ a jeho management je naprostý držák, mocensky dokonale namazaná mašina. Není pochyb, že CEO Beneš má doktorát z lobbingu. Naučili se dokonale si politiky vodit, čtou přesně vlivovou mapu a umí se v ní výborně pohybovat. Naprosto zkušeně hlídají pozice, když přijdou pro jejich zájmy a postaveni potenciálně nebezpečné návrhy (dělení ČEZ, zestátnění), v zárodku je eliminováno. A tendr na nové jaderné zdroje jejich pozici jen upevní.

Křetínský se střetl s vládou o Net4gas a využil svůj Blesk, aby tlačil hlavně na ministra Síkelu, ale jinak mu vláda v zásadě vyhovuje, umí si u ní prosadit vše, co potřebuje. Je pravda, že má byznys rozprostřen po celé Evropě a politické kontakty si buduje spíš ve Francii u Macrona.

Ale na oligarchickém hřišti pobíhá mnohem více vlivných hráčů se svými politickými zájmy. Všimněte si třeba zdánlivé drobnosti, že Nova (vlastněná PPF) začala opět dávat politické debaty. Zajímavý návrat, uvidíme, jakou to bude hrát roli v příštích volbách, přece tu televizi nekupovali jen tak.