David Ondráčka: Národní plán obnovy EU je šancí na stamiliardy, která se nebude jen tak opakovat
Národní plán obnovy, velkorysý finanční program EU, má ambici nakopnout členské státy po covidu a všemožných krizích a přispět k modernizaci a znovunastartování ekonomiky. Je podmíněn významnými strategickými reformami, které mají Česko (a každou další zemi) posunout a prostředky využít pro oživení, aby se připravila na budoucnost a byla odolnější vůči příštím krizím. Je to velká příležitost a opravdu hodně investičních peněz (179 miliard a dalších 137 miliard půjčky). Česko by to mělo využít co nejlépe – podobný program se brzo opakovat nebude, upozorňuje protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Velká část alokovaných peněz se točí kolem energetiky a zelené tranzice. Vláda plánuje, že peníze budou financovat renovaci na energeticky efektivní a adaptované budovy, adaptace na změnu klimatu, rozvoj obnovitelné energetiky, modernizaci železnic, zvýšení energetické účinnosti. Ale je tam řada dalších priorit, reforma bydlení, posílení kybernetické bezpečnosti, modernizaci sociální péče a vzdělávání, digitalizace státu i průmyslu, vysokokapacitní připojení. Národní plán obnovy (NPO) je detailně zde.
Zajímavá byznysově zákulisní hra se hraje kolem metra D. Největší tendr v historii města Praha je ve velkých problémech. Největší městská firma ho po dlouhých odkladech zatím nezvládla zadat. Hra je o 25 miliard, a spíš více, zájmy jsou velké, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
David Ondráčka: Kdy bude metro D. A za kolik?
Názory
Plán už se realizuje, výzvy o žádosti se vypisují, projekty podávají a hodnotí. Systém se víceméně napojil na strukturální fondy a jejich systém. Termín na čerpání je však velmi krátký, rychlost čerpání je enormní a jde o kvalitní přípravu velkých projektů, povolovací procesy a kvalitní řízení těchto investičních akcí. V červnu k tomu na vládě proběhla zajímavá hádka, kde se premiér rozčiloval, že projekty nejsou dostatečně připravené. Vláda aktualizaci plánu odložila, ale za dva týdny to po dílčích úpravách odklepla, protože nutně potřebuje další splátky z Bruselu a proces nemůže natahovat.
Zásadní věc: Kolik peněz půjde na reformy, a ne na běžné změny?
Až 70 procent lidí si myslí, že Česko potřebuje reformy a investice, aby bylo modernější zemí. Tento program je tak postaven na logice, uděláš modernizační reformu a na to mohou subjekty čerpat investiční peníze, které umožní naplňovat tuto reformu reálnými a viditelnými projekty. Stát musí plnit jednotlivé milníky, které podmiňují další platbu. Mezi tyto milníky jsou třeba projekty v oblasti digitalizace státní správy a ekonomiky, přijetí některých novel a strategických dokumentů. Bez toho peníze nepřitečou, a Česko o ně může reálně přijít.
Pláč a frustrace nad málo výkonným státem je oblíbený sport lidí z byznysu, médií i neziskovek. Stát je drahý, neefektivní, nemá data, neví, co se děje v praxi, rozhoduje hloupě. Ale co s tím? Na Úřadu vlády teď vzniká zárodek něčeho, co by opravdu mohlo fungování státní správy změnit a reálně posunout. Jde o analytické centrum, které by mohlo prosadit do reality ono magické „evidence-based policymaking“. Řečeno s odkazem na seriál Návštěvníci, vzniká tady možný centrální mozek (rekvizita z filmu na snímku) našeho budoucího, snad chytrého státu, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. 
David Ondráčka: Na vládě vzniká analytický útvar. Půjde o „centrální mozek“ chytrého státu?
Názory
Je důležité se ptát, kolik peněz (jaké procento z celého balíku) plánu obnovy skutečně jde na reformy a na jejich naplnění. A kolik jde na poměrně běžné projekty, které s reformami nesouvisí a stejně by se dělaly. A kolik ministerstva vlastně využijí jen na svou vnitřní spotřebu. Jinými slovy zaplácnou těmito EU fondy náklady, které by jinak museli platit ze státního rozpočtu. A v tom je podstatný i proces, aby reformy a na ně vázané projekty byly probírány s občanskou společností, firmami, odbory, univerzitami, odborníky, aby to celé bylo aspoň elementárně participativní a peníze se využily na skutečné nakopnutí země.
Půjčka nad rámec NPO
Kromě zhruba 179 miliard, které jsou na tento plán obnovy určeny, mohou státy využít extra půjčku vyjednanou EU. Mohou si zvolit, zda ji využijí, jak vysoká bude a jaké priority z ní budou pokrývat. Česko se nakonec v červnu rozhodlo využít u půjčku, díky které může získat až 137 miliard korun. Například jen pro školství z ní chce vláda využít skoro 40 miliard korun.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží. 
Nový produkt spoření na stáří má ambici naučit Čechy aktivně investovat
Money
Půjčka by měla být pro Česko výhodná, je pravděpodobnost, že díky nižší úrokové sazbě získáme finanční prostředky za lepších podmínek, než kdyby si Česko půjčovalo samo, a navíc s desetiletým odkladem splátek jistiny. Její splácení pak bude na 30 let. Půjčka z Národního plánu obnovy by už z principu měla v sobě mít zakódovanou návratnost tím, že je určena na budoucí investice, které by měly pomoci rozvoji ekonomiky. Ale i čerpání projektů z půjčky je časově vázané na to poměrně krátké období, do roku 2026. Takže čas letí.
Dojde k prodloužení celého mechanismu? Oficiálně to nikdo nepotvrdí, ale možné to je. Představa, že třeba 20 členských zemí v roce 2025 nebude mít vyčerpánu velkou část programu a bude mít problém prokázat uskutečněné reformy (z různých důvodů), to určitě povede k diskusi, co s tím. Zda neprodloužit termín, lehce nezměkčit podmínky a umožnit, aby tento velký a nákladný program EU pozitivní dopady nakonec přinesl.
Další komentáře Davida Ondráčky čtěte zde:
Průměrná penze se od letošního června přehoupla přes hranici 20 tisíc. Od ledna příštího roku by mohla růst o dalších 400 korun na 20 700 korun. Uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zvednout by se podle něj měla jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Přesné údaje budou po 4. září.
Jurečka: Průměrný starobní důchod od ledna vzroste o dalších 400 korun
Politika
