David Ondráčka: O užitečných idiotech. Je jich (nás) bezpočet
Jsi jen užitečný idiot, děláš jim užitečného idiota, ještě zadarmo a ani o tom nevíš. Tuhle nadávku uslyšíte ve veřejné debatě i politice dost často, střílí se s ní na sítích, ale co za tím je? V dnešním komplexním prostředí různých zájmů a málo srozumitelného světa, se může v některý moment stát takovým užitečným idiotem každý z nás. Ale víme o tom, nebo jen hrajeme, že to nevíme, a jak to vidí ostatní? Tuto sváteční glosu s láskou a pochopením věnuji všem užitečným idiotům, a že nás všech v různých situacích je. A do nového roku trochu šetřeme s rychlými nálepkami.
Užitečný idiot je termín pro lidi nevědomě šířící něčí politické, byznysové nebo osobní zájmy nebo propagandu, jehož „služby“ jiní cynicky využívají k dosažení svých cílů. Jako nálepka se používá hlavně jako delegitimizace jiného názoru. Nesouhlasím s názorem někoho, obratem ho označím za užitečného idiota nějaké zájmové skupiny, politického směru, ideologie. Nebo ještě něčeho většího, tajemnějších zájmů, o kterým on naiva nemá ani potuchy. A ještě zdůrazním, že to asi dělá dokonce zadarmo, bez postranních úmyslů, čili není to placený idiot, ale dokonce idiot neplacený. Uznejte, že takový člověk přece logicky musí být ze seriózní debaty diskvalifikován. „Jsi jen užitečný idiot“, je prostě snadný způsob, jak ukončit jakoukoli debatu.
V těchto dnech se v Gruzii odehrává drama, které bohužel může vyústit až v krvavou občanskou válku. Máme povinnost a je v našem zájmu evropské cestě Gruzie pomoct, stejně jako pomáháme Ukrajině. Nestačí diplomatické fráze, ale jasné odmítnutí výsledků voleb, neuznání nelegitimního parlamentu a nového prezidenta, trvání na opakování voleb férovým způsobem. A zároveň sankce vůči členům vládnoucí strany Gruzínský sen a jeho majiteli oligarchovi Ivanishvilimu, včetně zmrazení majetku, který si užívají v Evropě a Americe.
David Ondráčka: Gruzie si zaslouží naši stejnou podporu jako Ukrajina
Názory
Každý jsme někdy idiot. Otázka je, zda i užitečný
Každý se můžeme v nějaký moment dostat do pozice užitečného idiota. Vůči někomu jinému nebo z pohledu někoho jiného, případně vůči nějakým zájmům, anebo přinejmenším tak může být interpretováno naše chování nebo názory. Některé hry jsou velmi komplexní a vyznat se v nich je složité, až nemožné. Něco je dané nedostatkem informací, informační asymetrií, kdy v daný moment nemáte dost informací a z řady důvodů ani nemůžete vědět víc. Hlavně se to však používá jako nadávka těmi, kdo se zároveň zrovna cítí, že přečetl danou hru. Je v tom hodně arogance, že on ví, kudy běží zajíc a jen všem ostatním chudáčkům, těm to nedošlo.
Zkreslení a hodnocení různých situací probíhá v čase. Velmi oblíbený sport je hodnotit dnešní optikou, co se dělo nebo stalo před léty za jiných okolností a v jiném kontextu, a z toho vyvozovat kdo posloužil jako idiot. Ale měli tehdy ty informace, co se ví dnes? Dalo se přesně vědět, jak se ta situace vyvine, jak se kdo změní, jak využije příležitosti? Nedalo, ale pro dnešní odsouzení to stačí. Tak se přepisuje historie a jedou odsudky.
Je vymírání Češek a Čechů překvapením? Podle komentátora byznysového portálu newstream.cz Dalibora Martínka je to logický důsledek politiky státu, který prosazuje zvyšování starobních penzí na úkor jakékoli jiné sociální politiky.
Dalibor Martínek: Češi vymírají, protože stát vsadil na staré
Názory
Dunning Kruger
Možná znáte ve svém okolí ten typ člověka, co se po zhlédnutí krátkého dokumentu na YouTube nebo online kurzu cítí být expertem na cokoliv a má tendenci své pochopení problému silně nadhodnocovat. Nadšeně šíří povrchní poznatky o blockchainu, jaderné fůzi, konfliktu na Blízkém východu nebo vývoji psychedelik. Bez uvědomění rozdává polovičaté rady, čímž nevědomky podporuje svět dalších pseudoodborníků. Matoucí výklad a nepřijatelné zjednodušení, to je efekt Dunning Kruger. To se idiotům stává dost často.
V politice to bez užitečných idiotů nejde
V politice je to speciální. S jistou nadsázkou by se dalo říct, že se skládá jen z užitečných a méně užitečných idiotů. Představte si jakoukoli kampaň, kdy víte, že za photoshopem upravenou tváří na fotce se skrývá něco výrazně jiného, za kalkulovaným volebním heslem jen prázdno. A hlavně potřebujete do každé kampaně dobrovolníky, spoustu dobrovolníků, zapálené členy. Ve Francii říkají těmto lidem „militant d’un parti“, stranický aktivista bezmezný fanoušek. Účastní se neúnavně každého mítingu, aby tvořili dav a působilo to, že lid je s kandidátem. Roznáší letáky, sbírají podpisy, aktivizují, klepou na dveře, pracují v terénu. Bez nich to nejde.
Globální političtí idioti
Když použijete optiku i na globální politiku a hry mocností, pak jsme jejich užiteční idioti občas všichni. Američani versus Čína, Evropa versus Rusko, Izrael versus Palestina. Kdo je agent, čti idiot, tu Musk, tu Putin, tu Soros, tu Brusel, tu židovské lobby, tu arabští šejkové, tu Wall Street, tu woke culture. Bavíme se třeba o válce na Ukrajině, a najednou je z toho geopolitická hra Trumpa s Putinem, a uvidíme co Čína. A když vyjádříte svůj názor, stáváte se okamžitě užitečným idiotem jedné strany.
Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula od podzimu loňského roku intenzivně řeší růst cen potravin. Po půl roce se dostavil výsledek. Vznikla mezirezortní skupina, která bude vysoké ceny potravin řešit. Bravo, glosuje s ironií komentátorka Newstream.cz Jana Havligerová. Co ji ještě zaujalo v uplynulém týdnu?
Politický diář Jany Havligerové: Zlevníme potraviny, policistům přidáme. Slibuje se dobře, hůře plní
Názory
Příklady užitečných idiotů
Všichni ty typy známe okolo nás, je jich (nás) bezpočet. Třeba firemní manažer na střední úrovni, hluboce oddaný iniciativám na podporu rozmanitosti a inkluze, making a change. Takový typický kancelářský archetyp, co pořádá nekonečné hovory a ptá se lidí, jak se cítí ohledně problémů, které ve skutečnosti vyžadují činy. „My tady skutečně něco měníme,“ konstatuje obvykle s vážnou tváří.
Nebo celebrita co „zvyšuje povědomí“. Vrhá se na nejnovější věc, protože je právě „trendy.“ Je hluboce dojatá globálními problémy po celých deset minut, které potřebuje k tomu, aby přidala hashtag a smutný smajlík. Možná i zajede na rychlou dovolenou do problémové země, udělá pár zamyšlených selfies s místními lidmi a na instagram přidá pár hashtagů #KonecChudoby, #JednoSrdceJedenSvět nebo #ZachraňteVelryby. Nebo bojovník za „svobodu slova“, který preventivně zablokuje všechny oponenty na sítích a do posledního dechu brání jednotlivce nebo skupiny známé tím, že svobodu slova podkopávají a opačné hlasy umlčují. Nebo politický sponzor, který financuje kandidáty a věří, že podporují jeho zájmy. Třeba férové podnikatelské prostředí, a pak zjistí, že reálně prosazují politiku, která zvýhodňuje velké korporace na úkor malých podniků. Když si sponzor uvědomí, že podpořil někoho, kdo ve skutečnosti stojí proti jeho hodnotám a zájmům, už bývá většinou pozdě.
Spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem vytvářel Miloš Zeman obraz české politiky v 90. letech minulého a počátkem tohoto století. Spolu s ním končí v české stranické politice výměna první polistopadové generace politiků, píše v profilu dosluhujícího prezidenta politická komentátorka Newstreamu Jana Havligerová. 
Zemanova cesta. Od muže listopadu k technologovi moci
Leaders
