David Ondráčka: Policie pomáhá a chrání. Má ale důvěru lidí?
Zásah policistů bez uniforem, kteří nesmyslně zaklekli čtrnáctiletého kluka na mítinku Babiše, zvedl vlnu vášní. Padla ostrá slova, že se policie utrhla z řetězu, je to jako za StB, ať ministr Rakušan okamžitě jedná.
Policie má nepochybně řadu vnitřních strukturních problémů, a to dlouhodobě neřešených. Podívejme se s odstupem a bez emocí na pár aspektů jejího fungování. Co by se dalo měnit, aby důvěra mezi společností a policií nezmizela. Pro fungování státu je důležité udržet aspoň základní důvěru lidí v policii.
Obytňák jede, předvolební šňůra šéfa ANO, co nemá s případnou prezidentskou volbou nic společného, nabírá na obrátkách. Na expremiérových mítincích přibývá jeho odpůrců, ten je neváhá nazývat fašisty a nacisty. „To jsou voliči Spolu a PirStanu. To jsou lidi, který jsou nebezpečný,“ hlásá veřejně. Že je situace vyhrocená, ovšem Andreje Babiše mrzí. Myslí to upřímně.
Politický diář Jany Havligerové: Babiš a policie. Nebo Babišova policie?
Názory
Začněme tím zásahem. Zvládat konfliktní akce důsledně a bez excesů je úkolem policie, ať jde o fotbalový zápas, tlačenici po koncertu nebo politický mítink. Protestů a vyhrocených demonstrací může přibývat, některé mohou přejít i do uličních potyček (byť to není úplně v české tradici).
Nespokojenost a sociální neklid ve společnosti roste, mnozí politici přikládají pod kotel emocí a výbuchy nervozity jim hrají do karet.
Policie se musí zvládnout tyto situace profesionálně, nasadit policisty v uniformách, zapojit antikonfliktní tým na domlouvání účastníkům shromáždění, snažit se situaci preventivně udržet pod kontrolou a jednoznačně komunikovat kolem celé akce. Policie si musí zvyknout, že dnes každý tyto situace natočí na mobil, udělá fotku, důkaz o pochybení strážníků. I proto je jasná komunikace důležitá.
Francouzský Soud pro vyšetřování závažné trestné činnosti (PNF) zahájil předběžné vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem nemovitostí českým expremiérem Andrejem Babišem ve Francii, uvedl deník Le Monde. PNF podle zjištění novinářů zkoumá podmínky nabytí vily v Mougins na jihu Francie a vyšetřování zahájil v únoru. Babiš dnes zopakoval, že veškeré nákupy nemovitostí ve Francii se uskutečnily v souladu se zákony. Detaily o vyšetřování nezná, informaci má z médií, uvedl.
Francouzský soud zkoumá Babišův nákup vil ve Francii kvůli podezření z praní špinavých peněz
Politika
Personální práce se sborem
Vnitřní kultura policie začíná od personální práce se sborem, a tam je hodně prostoru pro zlepšení. HR probíhá při náborech nových lidí (včetně zajímavého náborového příspěvku), ale kariérní řád a jeho dodržování se ne vždy dodržuje (stále se lze setkat s tzv. žabákováním, přeskočení více stupňů během několika měsíců, což vyvolává zlou krev uvnitř sboru).
Měl by být větší důraz na výběr uchazečů, jejich osobnostních předpokladů pro výkon policejní práce a samozřejmě důraz na vyšší kvalitu policejního vzdělávání (střední škola, akademie i průběžné vzdělávání). A hlavně vedení musí jít příkladem, nezametat problémy pod koberec, ukazovat pozitivní příklady služby veřejnosti, hlava vždy udává tón.
Donald Trump je vyšetřovaný mimo jiné kvůli tomu, že po prohraných volbách z Bílého domu odvezl řadu dokumentů či dárků od zahraničních lídrů.
Zloděj Trump? FBI prohledává luxusní resort bývalého prezidenta
Leaders
Reforma teď nebude
Když jdeme výš, tak je dobré diskutovat o struktuře sboru, efektivním využití kapacit a sdílení informací vůči měnící se kriminalitě, novým formám zločinu. Nutná je vnitřní digitalizace a odbourání neskutečného papírování (každý kdo zažil datlování zápisů na služebně, tak ví).
Snahy o systémovější reformy policie v posledních mnoha letech zatím končí v šuplíku. Na té poslední pracovaly týmy několik let, ale nic zásadního se nakonec měnit nebude. I současný ministr Rakušan sice oznámil reformu, ale vlastně jde jen o vyčlenění části NCOZ do nového útvaru kyberzločinu a terorismu. Tito policisté ani nezmění působiště, budou dál sedět ve stejných kancelářích na Zbraslavi. Žádná změna to reálně není.
K ledu šel návrh vzniku Národního kriminálního úřadu, který by zastřešoval celou Službu kriminální policie a vyšetřování. Nakonec byl vybrán tzv. agenturní model, kdy jednotlivé útvary jsou menší, udržují si svou flexibilitu a zůstávají vysoce specializované ve svých agendách. Opět vše při starém.
Politiky dlouhodobě zajímají hlavně (a jen) speciální útvary, které odhalují hospodářskou kriminalitu, korupci nebo organizovaný zločin. Podle toho hodnotí policii. Ostatním částem policie se přidávají peníze, kupují auta a opravují služebny. To je sice taky důležité, ale systémově to nic neřeší.
Analytika a odbornost
Pro boj se sofistikovanou kriminalitou je dnes úplně zásadní analytika, vyhledávání dat, kdy policie nečeká na trestní oznámení, ale možnou kriminalitu je schopna sama nacházet a prokazovat. Ta byla dlouho velmi podceněná, hlavně u sofistikované kriminality, daňové, zakázkové nebo třeba praní peněz. Týmy byly až směšně malé a poddimenzované. Odbornost a profesionalita je u složitější kriminality naprosto klíčová. Nelze se pouze spoléhat na odborné posudky znalců, které navíc zdaleka nefungují ideálně a mají spoustu problémů.
Uvažovalo se o zavedení centrální analytiky, jednoho místa pro sdílení poznatků pro trestní řízení, včetně těch otevřených. Samozřejmě tam bylo poměrně velké riziko úniku. V současnosti existují více než dvě desítky dílčích databází. Centrální analytika chce nastavit efektivnější výměnu informací mezi policejními útvary a tím i lepší rozkrývání trestné činnosti.
Pět let po tragických záplavách na Moravě v roce 1997 se příroda vzbouřila znovu, tentokrát v Čechách. I díky zkušenostem z roku 1997 a poté zavedeným opatřením bylo obětí výrazně méně než na Moravě, škody ale dosáhly částky přes 73 miliard korun, o deset miliard více než na Moravě. O víkendu to bude přesně dvacet let, co v Praze kulminovala tehdejší pětiset- až tisíciletá voda. Podívejte se ve fotogalerii na svědectví desítek fotografií ze srpnových záplav v roce 2002, které zasáhly třetinu Čech zejména od jihu k severu.
FOTOGALERIE: 20 let od tragických záplav v Praze. Pod vodou skončily Karlín, Troja, Kampa a další
Politika
Frčky, výsluhy a odchody fachmanů
Pak jsou i symbolické věci. Celý policejní sbor je logicky hierarchický, ale stejně jede na prakticky vojenské frčky. A proč vlastně? Když čtete zprávu, že policejní prezident generálmajor Vondrášek včera hovořil s brigádním generálem krajským ředitelem Procházkou, tak to celé působí úsměvně. Zpátky na zem, nejste armáda, máte sloužit, pomáhat a chránit.
Dobře nepůsobí ani praxe vysílání končících policejních funkcionářů na diplomatické trafiky velvyslance (nebo přidělence) na Slovensko, protože neumí žádný jazyk a tam to nevadí. Od Lessyho po Tuhého (ten teď dokonce jede do Slovinska, tam se česky domluví hůř). Tato banánová diplomacie s policejními exšéfy důvěře veřejnosti moc nepřidává.
Dlouhodobým problémem je odchod zkušených kriminalistů, dlouholetých fachmanů. Do určité míry je to vina i hodně štědrých výsluh, takže dost zkušených policajtů jen čeká až se jim vyplatí odejít. Žádný ministr si nedovolí do toho vrtnout, byl by oheň na střeše. Nejde o to je zrušit, ale upravit, aby nebyla tendence předčasně odcházet. Tvořit takové prostředí, které kvalitní policisty ve sboru udrží a nebude je demotivovat.
