David Ondráčka: Polsko s novou vládou by pro nás mělo být klíčovým spojencem
Polsko ukončilo 8 let trvající vládu Kaczynskeho a jeho strany Právo a spravedlnost (PiS), a od včerejška má nového premiéra Donalda Tuska. Byly to dramatické volby, a nesnadná povolební hra, ale včera se v Sejmu výměna garnitur dokončila.
Je to ukázka síly polské demokracie, institucí a občanské společnosti, které dokázaly společně přežít ostré pokusy o ořezání právního státu a zavádění autoritářského modelu. Naši sousedé Poláci ukázali vyspělou demokracii. Zajímejme se víc, jak to v Polsku chodí, co se tam děje, jak funguje jejich „polský film“. A využijme potenciál k partnerství a tím i posílení českých národních zájmů v Evropě.
Poláci se smějí nad „českým filmem“, pojďme sledovat hlouběji ten Polský film
Poláci nás mají dlouhodobě jako nejblížsí národ, zajímají se o naši kulturu, jsme jim blízcí humorem. Když něčemu nerozumi říkají, že to je jako český film. Naopak my toho tolik o Polácích a jejich společnosti a politice zase tolik nevíme. Je to výzva, abychom se zajímali hlouběji o Polsko, blíž o jeho hospodářskou a sociální politiku, jak pracují s urbanismem, bytovou politikou, integrací menšin a dalšími věcmi. A nevystačme si jen s tím, že rychle postavili dálnice.
Výsluhy pro bývalé příslušníky ozbrojených složek dnes neplní svůj původní a legitimní smysl. Jsou často provázeny podvůdky a vypočítavostí, a často jdou spíše kancelářským krysám než lidem skutečně riskujícím ve výkonu služby. A rozpočtově se staly pro stát neudržitelné. Jen loni vyplatil stát na výsluhách 12,5 miliardy korun.
David Ondráčka: Systém výsluh ozbrojeným složkám si uzmuli bafuňáři. Není spravedlivý, změňme ho
Názory
Orientujme se na partnerství s Polskem; Visegrad si nechme jen na kulturu
Strategicky by se mělo pro Česko stát zásadním partnerem v Evropě právě Polsko. Naším (podle mě aktuálně zásadním) zájmem je vytvořit politický tandem, a přes ten posilovat náš vlastní vliv uvnitř EU. Ta se rychle mění, nastavují se poměry na další dlouhé roky a je nutné být u klíčových jednání silný. Česko by už naopak dál nemělo spoléhat na provařenou Visegrádskou čtyřku. Tu lze ponechat pro kulturní festivaly a přeshraniční spolupráci, tam je to fajn a ničemu to neškodí.
Ale politicky se orientujme na Polsko. Je to ekonomicky dynamická regionální velmoc, vlivný hráč, bude mít jednu z nejsilnějších armád v Evropě, spolu s ním máme šanci posílit nás vlastní vliv. Můj kamarád Jakub Durr, který bohužel loni nečekaně umřel, byl výborným diplomatem a velvyslancem v Polsku, studoval polonistiku, její kulturu a historii. Pamatuji si, že jsme se o tom u vína bavili, že právě v takovém tandemu vidí budoucnost a velkou šanci pro Česko, že taková spolupráce bude silná v rámci prosazovaní zájmů v EU. Jakub měl velký vhled a zkušeně předvídal.
Včerejší politická show v Sejmu a ubožák Kaczynski
Polské volby byly nesmírně dramatické a dlouho velmi vyrovnané, mnoho lidí nevěřilo, že se dá PiS porazit a odstavit od moci. Výrazně se ve volbách mobilizovaly ženy a hlavně ty řekly „dost“. Především u zásahů do jejich základních práv. Prostě stárnoucí chlápci a fanatici jako je Kaczynski, kteří žijí v minulosti, chtějí ženám nařizovat jak žít, jak zacházet s vlastním tělem. Tomu odzvonilo.
Občanská společnost se ukázala silná, vyspělá a vytrvalá, nejen dlouhodobými protesty, ale i chytrou taktikou a podporou všech tří koalic, které dnes tvoří vládu. Mimochodem politických skupin uvnitř je mnohem víc a bude to chtít obratnost Tuska udržet tu většinu funkční po celé volební období.
Náš stát potřebuje zásadně opravit, na tom je široká shoda politická, byznysová i společenská. Tento opravdu komplexní a složitý úkol však zatím nedokážeme pojmout manažersky, vyčlenit na to dost kapacit a peněz, a důsledně táhnout dopředu. A permanentně vyjednávat celému procesu dostatečnou politickou podporu v momentu každého problému nebo odporu (který nevyhnutelně přijde), aby se to nezaseklo na detailech. Současná Fialova vláda v tom dělá kroky, ale zatím spíš salámovou metodou drobných krůčků, zásadní reforma to úplně není. Je otázka, co ve zbývající čase ještě stihne.
David Ondráčka: Fialova vláda měla ambice, ale nyní jede salámovou metodou. Stát potřebuje opravit
Názory
Mnoho lidí v Polsku extrémně emočně prožívá politickou změnu po osmi letech, v kterou doufali, ale mnozí nevěřili. Včera velká část Polska sledovala jednání Sejmu (Sněmovny), která zvolila Tuska premiérem, říkali tomu přenosu Sejmflix. Na konci konci hlasování a po společném zpěvu hymny, se Kaczynski neudržel a běžel k mikrofonu zakřičet, že Tusk stejně je německým agentem. Ukázalo to zase, jaký to je malý, zakomplexovaný ubožák, který není schopnost přijmout porážku a definitivní konec politické kariíéry. Ale taky to ukázalo, že studená politická válka nekončí a bude pokračovat.
Znovu stavět právní stát nebude snadné
Opětovné budování právního státu v Polsku nepůjde přes noc. Stavění robustních institucí, kontrolních a dohledových orgánů, nezávislé justice, policie nepracující na politickou zakázku, fungujících veřejnosprávních médií, to bude nesnadný úkol. Změny často vyžadují legislativní změny a mnohdy vyžadují i ústavní většinu, a tu Tuskova vláda mít nebude. Ale odhodlání to udělat je silné, a to je naděje pro Polsko.
