Zajímá nás
David Ondráčka: Právní stát v Česku: Má solidní základy, nebo je to vratká stavba?
Evropská komise vydala svou pátou zprávu o právním státu v jednotlivých členských státech. Vymáhání práva justicí, efektivní dělba moci, funkční nezávislé instituce, kvalitní dohledové orgány, to jsou zásadní věci. Bez nich si můžeme jen nechat zdát o jednotném trhu, kvalitním podnikatelském prostředí, konkurenceschopnosti nebo udržitelném růstu. Ale máme u nás funkční právní stát? Stojí na solidních základech, anebo to je jen vratká stavba?
Je důležité promýšlet, jaký obrázek nám tato Zpráva nabízí o aktuálním Česku. Co nám říká o robustnosti našeho systému, kvalitě institucí, o mechanismech kontroly zneužití moci, kdyby přišli k moci lidé takové politice naklonění. Po každých volbách hrozí, že taková rizika vzniknou, ty naše jsou už za rok.
Právní stát a předvídatelná pravidla hry, to je úplný základ, o co by se politici měli snažit, od toho je máme. Všimněte si, že ministři spravedlnosti Blažek, vnitra Rakušan nebo premiér Fiala, ale ani opoziční lídři, o této Zprávě ani netweetli. A to tweetují o málem každé bizarní disciplíně na olympiádě. Přitom to vysvědčení je pro Česko celkem pozitivní a ukazuje i dobré posuny, které se pozvolna dějí.
V Evropě nejsou úplně běžné časy
Za normálních poměrů střídání vlád, voleb, standardního vývoje institucí a pravidel a věcných problémů by právní stát byl víceméně technické téma pro fajnšmekry. Řeší se jednotlivé novely zákonů, financování, různé pohledy, ale základní principy nikdo nezpochybňuje. Ale dnešní Evropa a Česko v takovém poklidu nejsou. Proto má smysl stavět systém, který odolá v krizích, které nevyhnutelně přijdou.
Summit premiérů Visegradu v Praze zaslouží určitou reflexi, k čemu nám toto politické spojenectví vlastně je. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že se už vyčerpal, nemá žádný účel a pokračování této formy politického spojenectví pod značkou V4 není v českém zájmu, je kontraproduktivní. 
David Ondráčka: Politický projekt Visegradu je mrtvý, vyhovuje jen Orbánovi s Ficem, Česku ne
Názory
Bez právního státu se systém vždy zvrhne v něco odpudivého. Proto ho stavíme hlavně pro horší časy. Moc korumpuje, je stará poučka. A nekontrolovaná politická a oligarchická moc je dělaná ke zneužití ideálně. Kdo se pak má ozvat? Bez silné a aktivní občanské společnosti a organizací schopných zvednout silně hlas to nefunguje.
Představa, že přijdou autokraté a začnou řádit (třeba hned po dalších volbách), je politicky úplně reálná. A navíc se mezi sebou rychle učí, velmi rychle. Existují už dobře vyzkoušené postupy, jak rychle demontovat pojistky proti vyvažování mocí, odstranit mechanismy pro kontrolu zneužití funkcí, rozebrat instituce na součástky, stačí jim seškrtat rozpočty. Maďaři, Slováci a Poláci, naši sousedé (ale nejen oni) by mohli vyprávět, jak snadné je několika kroky jakoukoli instituci vykuchat. Státní instituce, orgány činné v trestním řízení, justice i parlament se pak obvykle servilně skloní, když jde o případ někoho mocného a vlivného.
Liberální zázrak se nekoná, píše rakouská tisková agentura APA k výsledkům slovenských voleb, v nichž zvítězila Strana Směr-SD expremiéra Roberta Fica. Francouzská agentura AFP, britská veřejnoprávní stanice BBC či americká zpravodajská televize CNN zdůrazňují možný příklon Slovenska ke Kremlu. Vyvozují to především z Ficových předvolebních prohlášení, včetně toho, že po návratu k moci by ukončil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi.
Zahraniční média upozorňují na možný příklon Slovenska k Rusku
Politika
Česko udělalo některé pozitivní kroky, třeba novelu zákona o státním zastupitelství, které se musí zavést. Několik změn je navrženo a projednáváno v parlamentu, velká mediální novela, zákon o státní službě nebo postavení lidskoprávní instituce. Pořád je ještě rok ty procesy dotáhnout.
Jak je Zpráva napsaná a proč ji číst
Zpráva hodnotí dodržování práva v EU jako celku, obsahuje 27 kapitol o jednotlivých členských zemích a v každé popisuje doporučení, na co se zaměřit. Je postavena na čtyřech kapitolách: justice a vymáhání práva, protikorupční rámec, svoboda a pluralita a nezávislost médií a další institucionální systémy brzd a protivah, včetně zapojení občanské společnosti do diskuse o dopadech veřejných politik. Je to strukturováno logicky a celou Zprávou se nese provázanost těchto oblastí a opatření.
Koncept právního státu je velmi široký rámec, který může každý chápat trochu jinak. Dobré je, že Zpráva jde hlouběji do celé infrastruktury veřejného prostoru, do řady detailů a má je datově podložené. Vlastně z ní vyplývá poměrně plastický obrázek systému a i jeho nedostatků.
Evropská komise zveřejnila svou pravidelnou zprávu o vývoji právního státu, popisuje vývoj ve všech členských zemích. Je dobře, že to dělá. Vláda práva, rovnováha mocí a veřejná kontrola jsou základní principy, na kterém moderní liberální demokracie stojí. Bez právního státu se systém vždy zvrhne v něco nepěkného. Proto ho stavíme hlavně pro špatné časy.
David Ondráčka: Právní stát stavíme pro špatné časy
Názory
Zároveň to je typický EU produkt, takový bruselský, ale to neznamená, že není užitečný. Je to velmi opatrný jazyk, hodně diplomacie, zabalené spoustou slovní vaty. Komise ke své analýze taky přistupuje dost technokraticky, kdy se vyplňují kolonky a zaškrtávají úkoly a jejich naplňování. To se většinou dokladuje na přijatých nebo jen navržených normách a novelách, které se dostaly do legislativního procesu. Každý ví, že samotné přijetí nového zákona ještě neznamená změnu praxe. Hlavně pokud ty normy mají evidentní nedostatky a nejsou vynucovány. Velkou výzvou je ty hlavní body překládat z bruselštiny do pochopitelného jazyka, aby to zajímalo média, veřejnost a tím i politiku. A vést nad tím politickou a expertní debatu.
Zpráva o kandidátských zemích
Zajímavý aspekt je, že letošní zpráva poprvé obsahuje i kapitoly o vývoji v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. Zahrnutí těchto zemí, které nejvíce pokročily v procesu rozšíření, do zprávy o právním státu má podpořit jejich reformní úsilí a pomoci v dalším pokroku směrem k jejich přistoupení k EU. Právní stát je klíčovou podmínkou jejich připravenosti na takový krok, pokud se k rozšíření najde politická vůle.
