Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

David Ondráčka: Případ ÚOHS. Jak z pyramidy moci učinit moderního regulátora

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna
Profimedia
David Ondráčka

V neděli jsem byl diskutovat v Otázkách Václava Moravce s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. A o čem by se tedy mělo po těchto Otázkách mluvit? No, ideálně o reformě antimonopolního úřadu. Jak z něj udělat respektovaného a moderního regulátora hospodářské soutěže pro 21. století, jak efektivně regulovat přirozenou chamtivost v dnešním dynamickém byznysu, jak zajistit efektivní přezkum veřejných zakázek.

Reklama

Vláda slibovala zrychlení a zjednodušení rozhodovacího procesu na ÚOHS, že z něj udělá efektivní nástroj pro boj s monopoly, že už nebude platit za brzdu veřejných investic a black box, ze kterého padají zvláštní rozhodnutí. Teď je čas se na tom shodnout, návrhy dotáhnout a prosadit.

Veřejné zakázky, rozhodovat rychle a předvídatelně

Aktuálně je ve hře vládní návrh zakázkové části, která bere předsedovi výlučnou rozhodovací pravomoc na čele pyramidy. Jde o výsostnou koncentraci moci, kdy předseda může dát zakázce palec nahoru nebo dolu, a úřad mu vytvoří argumentaci pro obě varianty. A často jde o obrovské obchody, třeba u metra D o 30 miliard u jedné zakázky a tlaky jsou obrovské.

Vládní návrh také ruší 2 stupně rozhodování. Cíl je větší rychlost, předvídatelnost, efektivita rozhodování o klíčových veřejných investicích a nákupech. Návrh předkládá ministerstvo pro místní rozvoj, takže nyní se hraje o získání zásadní politické shody uvnitř koalice. Vláda se musí rozhodnout, jestli touto změnou půjde a posílí moderní státní správu, efektivnější a rychlý přezkum. Byl by to důležitý reformní krok s dlouhodobým dopadem. 

Stavba nové linky D pražského metra

David Ondráčka: Válka o zakázku na metro D může finančně ohrozit Prahu. Hřib musí konat

Metro D je největší zakázka Prahy za poslední desetiletí. Kolem obří investice za 30 miliard se hraje tvrdá byznysová a lobbistická zákulisní hra, a teď se celý problém přesouvá i na mezinárodní úroveň. Evropská investiční banka, která poskytuje na projekt většinu peněz (až 23 miliard) řeší průběh výběrového řízení a zvažuje na základě pochybností přerušení financování. Bez jejího úvěru však nemá Praha zajištěné financování tohoto strategického projektu.

Přečíst článek

Reklama

V zakázkách ÚOHS funguje jako průtokový ohřívač, řeší jen ty zakázky, na které si někdo stěžuje a podá na úřad návrh na přezkum. Když má dodavatel pocit, že zakázka byla ohnutá v jeho neprospěch, přemýšlí, jakou má šanci u ÚOHS, musí zaplatit kauci. Takže zvažuje, jestli to pro něj má byznysově cenu, přijde o zakázku a třeba i o kauci.

Úplně klíčový moment je, že zadavatelé i dodavatelé potřebují větší jistotu, že ÚOHS rozhodne rychle, a nebude zbytečně dlouho blokovat veřejné investice a oni budou vědět, jestli mohou podepsat smlouvu, anebo ne. Právě tato nejistota a délka zablokované možnosti podepsat smlouvu a začít zakázku realizovat (stavět, dodávat), to je nejhorší moment pro většinu zadavatelů, starostů, hejtmanů, ministrů.

ÚOHS jako regulátor chamtivosti v hospodářské soutěži

V byznysu je přirozené chtít víc, dominovat trhu, ovládnout co největší část, být silný hráč, to je normální a přirozené. Je také jasné, že mnohé subjekty mají tendenci dominantní postavení zneužít, anebo se dohodnout s konkurenty a tím poškodit jak konkurenci, tak na konci spotřebitele a zákazníky. Ale právě proto máme soutěžní úřady (antitrustové regulátory) a hledáme pro ně vhodný mix nástrojů, pravidel a regulací, který hospodářskou soutěž hlídají v určitých mezích. A v roce 2024 přemýšlejme, jak to velmi dynamické tržní prostředí vůbec dobře chápat, analyzovat a včas zjišťovat, v čem tržní konkurence selhává, kde se tvoří oligopoly nebo monopoly, kde je riziko kartelových dohod vysoké a kde má stát vhodně zasáhnout.

Stavba metra D

David Ondráčka: Kdy bude metro D. A za kolik?

Zajímavá byznysově zákulisní hra se hraje kolem metra D. Největší tendr v historii města Praha je ve velkých problémech. Největší městská firma ho po dlouhých odkladech zatím nezvládla zadat. Hra je o 25 miliard, a spíš více, zájmy jsou velké, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.

Přečíst článek

Hlavní problém ÚOHS v této oblasti je, že nemá dostatek analytických a datových kapacit, aby těm dynamických byznysovým trhům vůbec dobře rozumněl. Aby měl vhled do tak rozmanitých oblastí, od energetiky, dopravy po digitální byznys. Nemá hlavního ekonoma, který by byl respektovanou autoritou a určoval priority a hlavní směr.

Aby měl dostatečné podklady pro rozhodování o fúzích a akvizicích, o zneužívání tržní dominance nebo kartelech. Právě tato autorita by měla protisoutěžní chování odrazovat, že to nestojí za to. A upřímně bych zvýšil i pokuty za porušování soutěže. Aby to bylo opravdu citelné, jako výrazné procento z obratu. Pak by si to firmy nedovolily a konkurenci by to prospělo.

A samozřejmě ÚOHS nežije ve vakuu, potřebuje co nejlepší součinnost a spolupráci s jinými kontrolními složkami státu, ale také s policií nebo i tajnými službami. Aby se k němu včas dostávaly relevantní poznatky a důkazy, které mu umožní férovou hospodářskou soutěž opravdu hlídat a zaměřovat se na ty velké a podstatné oblasti a kauzy.

Další komentáře protikorupčního experta Davida Ondráčky čtěte zde

Skládka AVE CZ v Čáslavi

David Ondráčka: Skládková mafie obírá obce o miliardy

Byznys s odpady je obrovský, neprůhledný, točí se v něm neuvěřitelné miliardy. Při lobbingu kolem nastavování pravidel hry je až zarážející nepoměr v síle a vlivu velkých korporátních gigantů a na druhé straně roztříštěné samosprávy a málo efektivní státní správy. Dobře to bylo vidět při prodloužení konec skládkování odpadu z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Reálně nemáme dostatečné ponětí o tom, co se vlastně s odpady v Česku děje, co přesně a kolik se toho na skládky vozí, jestli sanační práce skutečně probíhají, nemluvě o pravidelných zahořeních skládek. Nefunguje vynucování regulace, digitalizace postupuje velmi pomalu evidentně záměrně, takže skutečná čísla a objemy lze kontrolovat jen velmi obtížně. Že v roce 2024 nevíme, kolik kamiónů na skládky přijede a kolik tam čeho přivezou, je úplně absurdní, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme