David Ondráčka: Smutné výročí. Ukrajina je ve válce už devět let, ne jen rok

Válka na Ukrajině už trvá šílených devět let, a nikoli jen rok, kdy začala celoplošná agrese Ruska. Bohužel konec války zatím není na dohled, píše v komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International. „Probírají se všemožné aspekty, podle mě je nejhorší dopad na běžné lidi. Ti denně umírají, trpí pod bombardováním, převrátil se jim život naruby, mají zničená města a domy a mnozí musí před válkou prchat,“ uvádí s tím, že aktuálně je osm milionů uprchlíků v zahraničí (nejvíc v Německu a Polsku, pak v Česku), a dalších skoro 6 milionů je vnitřně vysídlených a nemůžou domů.

Po úvodním šoku, již na Ukrajinu proudí poměrně hodně humanitárních peněz, je to geopolitická priorita, mobilizovala institucionální i soukromé donory. Zásadní je profesionální koordinace této pomoci, spolupráce s místní administrativou a přesné směřování podle potřeb na místě. To nejlíp udělají zkušené organizace jako Charita, Adra nebo Člověk v tísni.

Rok ruské invaze na Ukrajinu v obrazech. Podívejte se:

A všichni doufáme, že válka jednou skončí (snad v dohledné době), a pak nastane komplikovaná fáze rekonstrukce a obnovy Ukrajiny. Podle svědectví je míra destrukce v některých oblastech nepředstavitelná. Tato fáze bude trvat dlouhé roky (možná dekádu), má svoje složitosti a fáze. Ale bude to samozřejmě i prostor pro výrazné zapojení českých firem, dodavatelů, investorů, expertů, nevládních organizací, mnozí tam dlouhodobě pracují a mají intenzivní kontakty.

Zazimování

Marek Štys z Člověka v tísni popisuje, že tento konflikt je - kromě brutality války dvou velkých a silných armád -, specifický i tím, že se odehrává v čase i místě, kde nyní bývá i 20 stupňů pod nulou. A teď třeba tlakové vlny při bombardování rozbijí okna na celém sídlišti. Teplárny nejsou v provozu, stejně tak nejde elektřina a generátory nestíhají. Proces takzvaného zazimování tak je aktuálně zásadní humanitární krok, nutnost rychle zasklít a aspoň provizorně zateplit bydlení je mnohdy první krok, aby lidé mohli přežít. Samozřejmě se hledají i jiné, rychlé alternativy, modulární bydlení, protože vnitřní uprchlíci nemůžou zůstat v tělocvičnách věčně.

Tomáš Prouza: České firmy mají u Ukrajinců dobrou pověst. Teď ještě uspět v mezinárodních tendrech

Leaders

V rámci novodobého „Marshallova plánu“  na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jan Žižka

Přečíst článek

Zničené životní prostředí

Dalším dopadem, který se tak často nezmiňuje, je brutální zásah válčení na životní prostředí. Kontaminace chemických látek, znečištěné řeky, zničené fabriky, odkud vytéká kdeco, zničené vzácné ekosystémy, mnohé nenávratně. Obrovské množství vraků, trosek a suti, vznikají nezajištěné skládky, ty často hoří. A taky velká území jsou těžce zaminovaná. Bude trvat dlouhé roky (možná desetiletí, smutný příklad je třeba Bosna), než se podaří zemi po válce odminovat a bude možné zase obdělávat půdu. Ukrajina je závislá na zemědělské produkci a toto je pro její obživu i export katastrofální destrukce. I tady se ukazuje možný prostor pro české specialisty, kteří v mnoha zemích odminování provádí. Ale i pro jiné, kdo mají zkušenost ekologickými sanacemi a rekultivacemi.

Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit na Ukrajinu, ukazuje výzkum

Politika

Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.

ČTK

Přečíst článek

Česko má své domácí úkoly

Česko přijalo během loňska mimořádnou vlnu uprchlíků. Vlna byla obrovská, status dočasné ochrany dostalo skoro půl milionu lidí z Ukrajiny. Zvládnutí krizové situace stálo na nesmírném úsilí občanské společnosti a nasazení řady lidí (hasičů, policistů, sociálních pracovníků, úředníků, starostů, učitelů). Českou společností se přelila nesmírná vlna solidarity. Vláda reagovala velmi vstřícně na politické, bezpečnostní a diplomatické rovině, což zaslouží pochvalu.

Příliv uprchlíků však také poukázal na hluboké vnitřní problémy, které brání českému státu (státní správě i samosprávě) zvládat podobné výzvy efektivně. O dlouhodobé podpoře Ukrajině se rozhoduje na domácí frontě při plnění domácích úkolů, které ovlivňují život Čechů a soužití s cizinci. Pokud to nebudeme aktivně řešit, atmosféra se rychle otočí a pak zmizí společenská i politická vůle pomáhat finančně nebo materiálně.

Řešit systémově integraci uprchlíků z Ukrajiny je nadresortní úkol, zahrnuje hodně oblastí. Právní postavení a dlouhodobé pobyty, připravenost a kapacity škol, zdravotní systém a pediatrické služby, trh práce, dlouhodobé bydlení, uznávání certifikátů a aprobací. Posilovat spolupráci mezi státem, kraji a městy, jen tak na místní úrovni může ke skutečné integraci docházet. Někteří uprchlíci se vrátí, pokud válka skončí, ale řada z nich vidí v Česku svůj domov dlouhodobě, chtějí se integrovat a zapojit do společnosti. Je nutné propracovat systém integrace a využít ten potenciál pro rozvoj české společnosti.

FOTOGALERIE: Jak viděli ruskou invazi na Ukrajinu světoví i čeští fotografové?

Politika

Tisíce mrtvých civilistů i ukrajinských a ruských vojáků, desítky tisíc zničených obytných budov, škol, úřadů, nemocnic, továren a objektů zejména energetické infrastruktury a škody v řádech stovek miliard dolarů. To je dosavadní výsledek bezprecedentní invaze Ruska v čele s prezidentem Vladimirem Putinem na sousední Ukrajinu. Od začátku největšího válečného konfliktu v Evropě od konce druhé světové války uplyne v pátek přesně rok. Podívejte se, jak konflikt viděli světoví i čeští fotografové. Upozornění – některé fotografie jsou jen pro silné nátury.

duk

Přečíst článek

Moderní migrační politika

Česko se postupně stává destinací migrace a fakticky imigrační zemí. To je realita v roce 2023, je to důsledek bohatnutí, společenské stability a geopolitické situace. Migrační vlny se bezpochyby budou opakovat i z jiných částí světa (z důvodů klimatických, ekonomických a bezpečnostních). Důkladně promysleme politiku integrace cizinců, řekněme si, co je náš cíl v této oblasti a připravujme na to struktury státu. Podložme to daty, strategií, adekvátní legislativou a rozpočtem. A pak i cíleně lákejme lidi, kteří doplní i náš pracovní trh.

Migrace má svá reálná rizika a vzbuzuje i pochopitelné obavy části lidí, ale je to také příležitost pro budoucí prosperitu Česka. Tento trend je v českém národním zájmu, pokud ho společnost efektivně zvládne strategicky, administrativně i komunikačně.

Rok ruské invaze na Ukrajině v datech: Připomeňte si hlavní milníky

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.

duk

Přečíst článek