David Ondráčka: Systém výsluh ozbrojeným složkám si uzmuli bafuňáři. Není spravedlivý, změňme ho
Výsluhy pro bývalé příslušníky ozbrojených složek dnes neplní svůj původní a legitimní smysl. Jsou často provázeny podvůdky a vypočítavostí, a často jdou spíše kancelářským krysám než lidem skutečně riskujícím ve výkonu služby. A rozpočtově se staly pro stát neudržitelné. Jen loni vyplatil stát na výsluhách 12,5 miliardy korun.
Výsluhový příspěvek má kompenzovat rizika lidí tvrdě pracující v terénu a riskující život a zdraví - policistů, vojáků, hasičů, celníků nebo příslušníků tajných služeb. A to je úplně v pořádku. Ale tento systém už ten původní účel neplní. Uzmuli jej bafuňáři s frčkami, stal se jejich výdobytkem a nárokem. Proto je nutné systém racionálně upravit a vrátit mu původní účel, smysl a finanční udržitelnost. Ministři (konkrétně Rakušan, Černochová a Stanjura) by měli najít odvahu do tohoto kyselého jablka kousnout, změnu tohoto systému navrhnout a provést.
Smysl výsluh
Hlavní smysl výsluh je kompenzace rizik ve výkonu služby pro stát v takzvaném služebním poměru. Mají být určitou náhradou za vážná rizika a nasazení ve výkonu služby nebo pokud dokonce dojde k poškození zdraví při výkonu služby pro stát. Dávají smysl u hasičů a policistů v terénu, u zásahových jednotek, u vojáků na misích, nebo když je někdo při výkonu služby vážně zraněn a už pak nemůže vykonávat svou práci v bezpečnostním sboru. Stát se musí umět o takové lidi postarat, to je úplně bez debat.
Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daný člověk odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let a nebyl propuštěn za úmyslné spáchání trestného činu. Výsluhový příspěvek dělá 20 procent měsíčního služebního příjmu, jestliže policista (voják, hasič) vykonával službu alespoň po dobu 15 let. Za 16. až 20. rok služby se příspěvek zvyšuje o 3 procenta za každý ukončený rok.
Náš stát potřebuje zásadně opravit, na tom je široká shoda politická, byznysová i společenská. Tento opravdu komplexní a složitý úkol však zatím nedokážeme pojmout manažersky, vyčlenit na to dost kapacit a peněz, a důsledně táhnout dopředu. A permanentně vyjednávat celému procesu dostatečnou politickou podporu v momentu každého problému nebo odporu (který nevyhnutelně přijde), aby se to nezaseklo na detailech. Současná Fialova vláda v tom dělá kroky, ale zatím spíš salámovou metodou drobných krůčků, zásadní reforma to úplně není. Je otázka, co ve zbývající čase ještě stihne.
David Ondráčka: Fialova vláda měla ambice, ale nyní jede salámovou metodou. Stát potřebuje opravit
Názory
Rozpočtově neudržitelné, 12 miliard ročně
Rozpočtově však náklady na výsluhy postupně rostou a stávají se nepřiměřené a dlouhodobě neudržitelné. Stát zaplatil jen v roce 2022 bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách celkem 12,5 miliardy korun. Výsluhy jsou podobně jako sociální dávky osvobozena od daně a dochází každý rok k jejich valorizaci. Podobně jako u starobních nebo invalidních důchodů dochází navíc každý rok k její valorizaci.
Jak zjišťoval třeba Ekonomický deník, nejvyšší výsluha v České republice přesahuje o stokorunu 100 tisíc korun a je vyplácena bývalému příslušníkovi Vězeňské služby. Ty nejvyšší, kolem 80 tisíc měsíčně dostávají generálové ve výslužbě. Řada z v nich však kromě této státní renty bere i další peníze od státu v různých pozicích, a výsluha je přilepšení k dlším příjmům.
Proč mají mít výsluhy kancelářské krysy?
Výsluhy se platí i lidem, který sice jsou ve služebním poměru, ale v terénu byly naposledy před 30 lety. Nyní bafuňaří v teple své kanceláře. Jde tedy o klasické „kancelářské krysy“ a ne lidi tzv. z „výkonu“. Odkroutili si v kanceláři svoje roky, získali frčky a za dnešního systému mají nárok na výrazně nejvyšší výsluhy, do smrti. Máme platit výsluhy ekonomům, právníkům, úředníkům, analytikům personalistům, mluvčím pracujícím v kanceláři? Nedává to smysl.
Malé či větší podvůdky s výsluhami
Štědrý výsluhový systém tak jde velmi často lidem, kteří nenasazovali život ve službě státu. Policii, celníkům ani dalším službám to reálně nepomáhá. Do sborů se často nechodí kvůli nasazení pro stát, ale pro budoucí výsluhu. Systém se však zvrhl i ve špatně nastavených motivacích. Ztratil i elementární spravedlnost, dějí se tam větší či menší podvůdky.
V rámci různých protislužbiček jsou mnohdy lidem odcházejícím do civilu uměle navyšovány a vypláceny vysoké odměny, což jim je schopno pohnout výší výsluhy o pěkných pár tisícovek měsíčně. Tyto praktiky potentátů se služebními odznaky jsou poměrně běžné, nikdo je systematicky neřeší, bere se to jako součást hry.
Už za 11 měsíců nás čekají krajské volby. Jak kraje vlastně fungují, co o nich víme a zajímá to někoho? Veřejnost obvykle zaujme maximálně zpráva o zatýkání na krajském úřadě kvůli zakázkám, jako teď v Olomouci. Nebo když třeba Babiš bizarně vybere na příštího hejtmana v Ostravě provařeného policajta Tuhého. Anebo když hejtman Vondrák vyhozený po letech z ANO, se obratem dohodne a povede krajskou kandidátku STAN. To je umělé panoptikum naší krajské politiky.
David Ondráčka: Krajské volby, rutina, nezájem a občas 15 sekund ostudy
Názory
Řada zaměstnanců také sice odchází ze služebního poměru, ale zůstává v bezpečnostních složkách či v resortech zaměstnaná na pozicích civilních, respektive občanských zaměstnanců. Stávají se tak civilními zaměstnanci státu, ale navíc s výsluhovým příspěvkem.
Ministři by měli do systému říznout
Politici se do výsluh bojí léta „říznout“. V ozbrojených složkách pracují desítky tisíc lidí, což společně s jejich rodinami představuje slušnou voličskou základnu, kterou si nechcete naštvat. A velkou roli hraje i to, že tito lidé mohou ovlivnit veřejné vnímání ministra vnitra či obrany, jestli rezort takzvaně zvládá. Čili každý poradce ministrovi hned řekne „na výsluhy nesahej, to by se nám ošklivě vrátilo“.
Ale samozřejmě ministři nejsou od toho, aby to na úřadě odseděli, ale aby se pokusili o změnu. Zlepšení - to se od nich čeká. Stejně jako může vláda zpomalit valorizaci důchodů nebo růst mezd v některých částech veřejného sektoru, může úplně stejně i upravit výpočet výsluh. Chce to dobře promyslet systém a logiku výpočtu, ale je to nutné a má se to udělat.
A mělo by minimálně platit pravidlo, že pokud odejitý policista nebo celník s nárokem na výsluhu dál pracuje pro stát nebo veřejný sektor, neměl by během té doby na výsluhu právní nárok. Takových případů je hodně, kdy ti lidé pobírají výsluhu a nadále tam pracují jako civilní zaměstnanci. Výsluha nemá být přilepšení k jiné práci pro stát.
