David Ondráčka: Traumatizované děti a rozčarovaní rodiče. Takové jsou výsledky přijímaček na střední školy
Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. Nebyl to hezký pohled na nervózní fronty vystresovaných dětí a rodičů před pražskými gymnázii, kde se tlačily stovky dětí zelených strachem před zkouškami. Byla to bezmocná obžaloba neschopnosti našeho systému, který spíš odrazuje, než by vtahoval.
Hlavně ve velkých městech převládají naprosto nedostatečné kapacity škol, takže poměr přijatých je klidně i 1:12, většina dětí i přes intenzivní přípravu a placené kurzy, nemá šanci. Dlouhodobě panuje nulová práce s demografií, kdy se sice ví, kolik asi míst bude kde potřeba pro jednotlivé ročníky a stejně se s tím příliš nepracuje. A k tomu šílené zkoušky od Cermatu s chybami a mnohdy nejednoznačným zadáním, které nehodnotí studijní předpoklady dětí, ale zkouší je z chytáků.
Zároveň minulý týden přišla zpráva, že úplně nenápadně skončil aktuální ministr školství Balaš ze STAN, a brzo přijde nový, v pořadí už asi 150. ministr. Změní to ale něco?
Nedávný komentář Dalibora Martínka s titulkem „Učitelé se domohli vyšších platů. Kdy se my domůžeme lepší výuky?“ vzbudil mezi čtenáři velký ohlas. V redakci jsme obdrželi desítky souhlasných i nesouhlasných reakcí, statisticky v poměru 2:3. Přinášíme některé z nich. Zveřejňujeme je bez redakčních zásahů jen po běžné jazykové korektuře.
Dopis čtenáře: Proč se pořád řeší jen platy učitelů?
Názory
Dobrá vůle ke změně vzdělávání
Existuje tolik iniciativ, organizací, platforem, asociací, tolik osvícených ředitelů a učitelů dobré vůle české školství a vzdělávací systém modernizovat a udělat lepší. Je za tím velké množství práce, analýz, konkrétních návrhů, jak to posunout. A přesto toto úsilí mnoha skvělých lidí a projektů, se změny v českém školství daří tak pomalu, někdy spíš systému navzdory, a šineme se šnečím tempem.
Přitom pedagogická a didaktická diskuse nad nastavením vzdělávacího systému je velmi živá a hluboká. Je shoda na nutnosti provzdušnit kurikulum a snížit objem učiva. Máme strategii vzdělávací politiky 2030, která chce inovovat, zvyšovat důvěru a odbornost, podporovat spolupráci mezi rodinou a školou, snižovat průměrný počet dětí na učitele, omezovat nerovnosti v přístupu ke vzdělání. Svět se mezitím vyvíjí až zběsilou rychlostí, konkurence nespí, kolem nás se rodí nová budoucnost, umělá inteligence, big data, robotizace, biotechnologie. Potřebujeme okamžitě, aby děti dostaly šanci se kvalitně vzdělávat a v takovém světě si najít místo. A ne je od toho odrazovat a demotivovat je.
Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
David Ondráčka: Cermat a No Future. Připravujeme děti na svět, který už zmizel
Názory
Co zmůže ministr
Žádný ministr v decentralizovaném systému neudělá zázraky, tímto politickým alibismem to ale nesmí končit. Máme chtít víc, konkrétní kroky. Ministr má možnosti změnám pomoci, nechat alespoň nějakou stopu. Má pod sebou státní Cermat jako příspěvkovou organizaci ministerstva, které zpracovávají přijímací testy, tam se dá začít.
Může být aktivní při jednání se zřizovateli škol (mateřských, základních i středních), podněcovat debatu nad demografií a predikcemi, jak pracovat s daty a kapacitami. Může bojovat o více investic a jejich efektivnější alokaci. Dnes se dá s velkou mírou přesnosti odhadnout, kolik bude potřeba na kterém stupni míst a ve kterém městě, aby ten přetlak nebyl nesmyslně přehnaný a úzké hrdlo přijímaček na střední školy nebylo úzké příliš.
A určitě může směřovat maximální pozornost na podporu učitelů a rozvoje druhého stupně základek, aby se tam zvedala kvalita, protože to pak ovlivňuje podobu středních škol.
Další komentáře Davida Ondráčky čtěte zde
Učitelé rádi vyprávějí, že jim nevychovaní rodiče zasahují do pedagogické činnosti. Často mají pocit, že musí napravit chyby nezvedených rodičů. Je to jedna z oblíbených učitelských legend.
Dalibor Martínek: Učitelé se domohli vyšších platů. Kdy se my domůžeme lepší výuky?
Názory
Velkým českým firmám s německými vlastníky, které tvoří třetinu produkce českého průmyslu, fatálně chybí odborně vzdělaní zaměstnanci. Dostupnost kvalifikovaných lidí je podle nich největší brzdou rozvoje tuzemské ekonomiky.
Dalibor Martínek: Vzdělat Čechy je nadlidský úkol. Potýkají se s tím i nadnárodní korporace
Názory
Poslanec za ANO Ivo Vondrák vyslovil myšlenku, že když se přidá učitelům, bude to vlastně jeden z kroků k reformě školství. To je asi tak stejný myšlenkový přemet, jako kdyby se řeklo, že když přidáme ministrům, budeme mít lepší vládu.
Dalibor Martínek: Když přidáme učitelům, zlepší se školství? Ne, jen budou mít učitelé víc peněz
Názory
