David Ondráčka: Trump 2.0. Bude to tragédie, fraška nebo snad mediální show?
Všechny velké události a osobnosti v dějinách se objevují dvakrát; poprvé jako tragédie a podruhé jako fraška. Trump 2.0 je příležitost ověřit platnost této teze. Trump chápe politiku a vyjednávání velmi transakčně, obchodně, byznysově, něco za něco, což mnohdy může dobře fungovat. Vše kolem pak je a bude nepřetržitý cirkus, blbiny na sociálních sítích a série nečekaných kroků, ale nakonec se v politice počítají hlavně výsledky. Česko by mělo pragmaticky hájit své dílčí zájmy, jako třeba znovuzařazení do první kategorie zemi pro dovoz čipů pro AI, jinak nám těžce ujede vlak.
Co přesně prezident Trump chce v každé policy oblasti úplně jasné není, ale určitě od prvního dne nasadí ostré tempo vydávání prezidentských dekretů. Rozhodně nebude nuda o divoké výroky a nepředvídatelné tahy. Může to vést ke spoustě obchodních i geopolitických rizik, ale také přispět k pozitivnímu řešení řady problémů. Nakonec celé prezidentství může být méně dramatické, než se teď může zdát. Podívejme se na některé důležité oblasti.
Trumpova válka? Rozložíme deep state, vysušíme bažinu
Trump nebývale otvírá dveře Bílého domu a administrativy oligarchii. Nejen Musk, ale řada dalších lidí z finančního, technologického a kryptoměnového světa budou poradci, ale budou mít přímo rozhodovací pozice. Lze to sledovat s obavami jako projev odbrzděného plutokrata, který bude obklopen a ovládán oligarchy a jejich byznysovými zájmy. A velmi, velmi úzké propojení mezi byznysem a vládou, zpochybní vládní zakázky, strategie i návrhy pravidel hry. Na druhou stranu i Demokraté byli úzce napojení na Wall Street, měli spoustu lidí z těchto kruhů. Byznys jako politická hra, anebo politika jako byznysová hra, možná to bude tentokrát jen větší jízda.
Co mi přijde trochu úsměvné je Trumpova válka proti vládnímu establishmentu a elitám. On je sám definice establishmentu a elity. Hesla o tom, jak vysuší bažinu a rozloží deep state ve Washingtonu DC jsou zábavná. Je v tom i dost konspirace, naznačení spousty nepřátel, kteří se skrývají ve vládních pozicích. Ale jak říká známé rčení, být paranoik ještě neznamená, že po vás nejdou. Uvidíme, jak se vyvine i tato hra.
Cla: Obchodní hračky nebo nástroj k vyjednávání?
Obchodně spoustu lidí zajímají cla. Obchodní války jsou velmi riskantní hra, která se může vymknout kontrole a změnit globální pořádek. Trump prohlásil, že „cla jsou ta nejlepší věc, která byla kdy vynalezena.“ Podle něj by dovozní daně mohly udržet pracovní místa v USA, snížit federální deficit a přispět ke snížení cen potravin, a současně je považuje za stěžejní pro národní bezpečnost. Trumpův postoj k mezinárodnímu obchodu spočívá v dost silné nedůvěře ke světovým trhům, které mnohdy považuje za škodlivé pro americké zájmy.
Navrhuje zavedení cel ve výši 10 až 20 procent na zahraniční zboží, prostě uvalit cla na dovážené zboží, zejména z Číny. Rovněž plánuje vydat výkonné nařízení, které by vyžadovalo, aby federální vláda nakupovala „nezbytné“ léky výhradně od amerických společností. Zavázal se také blokovat nákupy „jakékoli klíčové infrastruktury“ v USA čínskými investory.
Ale je dobře možné, že cla nakonec budou hlavně vyjednávací pákou, pro vyjednání výhod pro USA. Pokud tomu tak je, výsledek bude záviset na tom, jak na to zareagují ostatní země. Hlavní obchodní bloky, Čína a EU, pravděpodobně zahájí cílenou odvetu, ale zároveň se musí snažit vyjednávat.
Evropa: Sázka na nevyzpytatelnost a možnost velké změny vztahů
Nepředvídatelnost jeho politik bude jednou z jejich hlavních aspektů. Přepracuje se zásadněji ve způsobu, jakým jsou Spojené státy vnímány svými tradičními spojenci. Evropa se v řadě oblastí bude muset spoléhat na sebe, ono „oddělení“ bude ekonomické, politické a asi i vojenské. „Strategická vzájemná závislost“, by měla být evropská odpověď na Trumpovu politiku. Nejen jako rámec politiky, ale také způsobem myšlení. Bude to realita vztahů, Evropa musí investovat nejen do obrany, ale do podpory inovací, prohlubováním globálních obchodních vazeb a reformou migrační politik. Jinak bude stagnovat a pózovat na vedlejší koleji soupeření velmocí.
Jak to bude s Ukrajinou...
S válkou na Ukrajině a jejím ukončením jsou spojena velká očekávání. Donald Trump se vrací do Bílého domu, že domluví jednání o míru. Fakt je, že válka zatím zuří brutálně a naplno dál, eskaluje a uvidíme, jaká bude vůle k jednání a nalezení diplomatického řešení. Evropa si musí taky uvědomit, že Trump rád zpochybňuje NATO, takže ani tyto bezpečnostní závazky nemusí být věčné.
A jak s Českem...
Jeden z příkladů pro Česko, jak prosazovat své dílčí zájmy, jsou čipy pro AI. Americká vláda zařadila Česko mezi země, které budou mít k mání jen omezený počet čipů pro umělou inteligenci. To by omezilo především výzkum a vývoj v širší oblasti AI, což by přímo dopadlo na Národní strategii pro umělou inteligenci, která plánuje silnou pozici Česka v oblasti AI. Tady nám skutečně může dramaticky ujet vlak.
... a Čínou?
A v neposlední řadě jde o vztahy velmocí, USA a Číny. Trumpova politika vůči Číně byla do značné míry založena na jeho širším postoji „Amerika na prvním místě“. Jeho první administrativa se snažila omezit čínskou agresi v oblasti obchodu zavedením přísných sankcí za krádeže duševního vlastnictví. Během jeho vlády se Washington snažil snížit americkou závislost na Pekingu a zpomalit technologický pokrok Číny. Trump pravděpodobně v této politice bude pokračovat. Nejtěžší částí udržet obchodní válku mimo bezpečnostní konflikt. Trumpův nejednoznačný postoj k Číně zvyšuje riziko konfliktu v Indo-Pacifiku, hlavně kolem Tchaj-wanu. Vyhnout se této vojenské konfrontaci je zásadní věc pro celý svět.
