Zajímá nás
David Ondráčka: Zatýkání v DPP. Zas a znova a pořád dokola
Nový, aktuální zátah policie a zatýkání manažerů největší městské firmy v Česku, dopravního podniku 100% vlastněného Prahou, se stává takovým folklórem. Je to horký politický brambor, který přeskakuje z ruky do ruky a stále vpřed. Situace vyžaduje radikálnější řešení. Jaké? To prozrazuje protikorupční expert David Ondráčka.
Kolem Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) se fakticky točí pražská komunální politika, je to svého druhu klíčový uzel pražské politiky. Zásadní firma, která dělá investice za desítky miliard typu metra D, developmentu kolem stanic nebo nákupu nových vlaků, tramvají a autobusů. Firma je dotovaná zhruba 20 miliardami ročně z městského rozpočtu. Prostě pětina rozpočtu Prahy každý rok automaticky odejde do DPP na zajištění veřejné dopravy a investic do rozvoje a údržby celého kolosu.
Každý musí mít pocit déjà-vu v DPP, děje se to samé co v roce 2011 (ale i 2019), policie opět zatýká, sděluje obvinění, odvádí ředitele. Nastává panika. Ale rozdíly tu jsou. Tehdy se policejní útvar jmenoval ÚOKFK, dnes už NCOZ, fakticky je to to samé. Tehdy to skončilo až pádem primátora Svobody (který se spletenec zájmů a vysávání firmy pokusil řešit, ale sejmuli ho za to jeho kolegové v ODS a TOP 09), dnes je primátorem znovu a uvidíme, jak se k tomu postaví. Přímou politickou odpovědnost za DPP však nyní nese pirát Hřib jako předseda dozorčí rady.
Policie obvinila 13 lidí v souvislosti s dnešním zásahem v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Stíhá je za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek dopravního podniku, uvedl dozorující státní zástupce Adam Borgula. 
Policie stíhá 13 lidí z pražského dopravního podniku za úplatkářství
Zprávy z firem
Ať odstoupí, vyzývá Hřib Witowského
Náměstek pro dopravu Hřib z Pirátské strany je už několik let předsedou Dozorčí rady DPP. Je nepochybné, že nese hlavní politickou odpovědnost za to, co se v podniku děje. Kdo taky jiný? Piráti mají DPP podle koaličních dohod na starosti. Hřib po zátahu policie naskočil klasickou mantru krizové komunikace. Do všech médií důrazně zopakoval, že on vše dělal dobře a že teď rezolutně volá po padání hlav, tedy po odvolání generálního ředitele Witowského. Opakoval floskule o padni komu padni.
Podle mě není sporu, že by měl Witowský jít, už dávno tam neměl být. Když začala kauza Dozimetr, odvedli mu v poutech jeho kolegy v představenstvu a on ve funkci přesto záhadně zůstal. Buď nevěděl, co se mu ve firmě děje, pak má být odvolán pro neschopnost, anebo věděl a nechal si firmu pod rukama rozkrádat, a to měl jít také. To bychom však nebyli v Praze a její klíčové městské společnosti, tam manažer naopak zůstal a ještě dostával další roky tučné bonusy. Ale to celé nezbavuje politické odpovědnosti za podnik právě Hřiba.
Pražská policie prověřuje na základě trestního oznámení dopravního podniku hlavního města (DPP) možný pokus o vydírání členů hodnoticí komise v tendru na stavbu druhého úseku metra D, uvedla policejní mluvčí Eva Kropáčová. 
Kolem metra D je rušno. Policie prověřuje možné vydírání členů výběrové komise
Zprávy z firem
STAN šoupe nohama, SPOLU mlčí
STAN je pořád člen vládnoucí koalice na magistrátu, ale teď pochopitelně jen mlčí a šoupe nohama. Protože kauza Dozimetr jde hlavně za STAN, je o gangu, který manipuloval městské zakázky a vybíral výpalné přes jejich politika, náměstka Hlubučka. Mimochodem až se celý Dozimetr dostane k soudu, bude to pro STAN před sněmovními volbami hodně nepříjemné.
SPOLU a ODS je ráda, že se to tentokrát týká někoho jiného, ale samozřejmě spoluřídí město, takže to je i jejich problém. A dnes opoziční Praha Sobě před pár lety sama vybrala Witowského, přivedl ho Scheinherr jako tehdejší předseda Dozorčí rady DPP, takže to politické rozhodnutí jde výrazně i za nimi.
Politici na magoši můžou věc vyřešit, pokud budou chtít
Myslím, že je čas na radikálnější řešení v městských firmách a politici ho mají ve svých rukou, pokud se budou schopni domluvit. Nejen někoho vyhodit a vyměnit manažery, pak jet pořád stejně dál a čekat, kde přijde příští zatýkání. Jasně rozdělit, kdo má gesci v které městské firmě a jasně to říci veřejnosti. Ať je to třeba Hřib v DPP, Svoboda v Plynárenské, někdo jiný v TSK nebo Pražských službách. Ten politik ať si může vybrat většinu členů do Dozorčí rady a vybrat svůj management. Pak ale nese jasnou odpovědnost za vše. A když bude příští průšvih, tak neskončí jen management, ale i on (nebo ona). A politicky končí v radě města. Ano, taková věc má rizika, opoziční strany musí mít možnost dostávat informace, ale je to podle mě lepší, než současná džungle. A současná hra na kontrolu přes politicky nominované dozorčí rady.
Změňme corporate governance městských firem
Model corporate governance městských firem se dlouhodobě vyčerpal a nefunguje. To se netýká zdaleka jen Prahy, ale všech měst a krajů. A městských a krajských firem máme celkově po republice několik set a v nich stovky miliard aktiv, obrovský majetek. Volám po odborné a politické debatě, jak systém řízení těchto firem změnit, aby fungoval, tj. změnit motivace, odpovědnosti a povinnosti představenstev, dozorčích rad a majitelů, aby městské firmy nebyly pořád ony krmelce pro hladové politické srnky a jejich kamarády.
Společnosti vlastněné městy a jejich efektivita zásadním způsobem ovlivňují kvalitu života lidí. Zajišťují ve městech klíčové služby, hromadnou dopravu, vodu, teplo, osvětlení ulic, opravy cest a chodníků, svoz odpadků a mnohem víc. Ale systémový způsob jejich řízení (corporate governance) se vyčerpal a nefunguje. Důraz na zásadní roli dozorčí rady se v českých komunálních podmínkách zvrhl v orgie neodpovědnosti, alibismu a špatného managementu.
David Ondráčka: Městské firmy jako krmelce hladových kamarádů politiků. Změňme to
Názory
Důraz na zásadní roli dozorčí rady se v českých komunálních podmínkách zvrhl v orgie neodpovědnosti, alibismu a špatného managementu. Je iluze, že rada města (jako valná hromada) něco řeší. Management je krmí informacemi, které si sám vybere a nic jiného o dění ve firmě neví. Pokud je management firem chytrý (a to pánové většinou docela jsou), tak rychle a účinně získá prakticky neotřesitelnou pozici.
Ze zákona je třetina členů dozorčí rady volena z řad odborářů. A ty si každý manažer dokáže jednoduše omotat kolem prstu a získat na svou stranu. Zbytek dozorčí rady pak nominují politické strany v koalici (každá strana třeba 2-3 lidi), a třeba dají nějaké místo i opozici. Ale tato část dozorčí rady se téměř nikdy většinově neshodne, drží se v šachu, jsou to političtí soupeři. A tak je představenstvo úplně v klidu, třetinu odborářů mají v kapse a zbytek se nedohodne na většině.
