Dominik Rusinko: Český veřejný dluh je stále mezi nejnižšími v EU
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Česko patří k premiantům také co se týče celkové výše veřejného zadlužení. Zatímco průměr EU činil na konci minulého roku 81 procent HDP, v Česku to bylo 43,6 procenta HDP. To je sice oproti roku 2023 mírné zhoršení, celkově ale hodnotíme české veřejné finance jako udržitelné a v nejbližších letech očekáváme zhruba stagnaci veřejného zadlužení vůči HDP. Hlavním rizikem ve směru (znovu) rozvolnění rozpočtové politiky jsou ale podzimní parlamentní volby a nástup vládní koalice s větší tolerancí k zadlužování.
Nejvyšší zadlužení v rámci EU vykazuje nadále Řecko (153,6 procenta HDP), které však zvládlo svůj dluh od roku 2021 redukovat o významných 60procentních bodů HDP. Výrazně zadlužené jsou také velké ekonomiky v čele s Itálií (135,3 procenta) a Francií (113 procent). Na opačném konci spektra se pak nachází Estonsko (23,6 procenta), Bulharsko (24,1 procenta) a Lucembursko (26,3 procenta).
Vzhledem k existujícím bezpečnostním hrozbám a probíhající erozi transatlantického partnerství očekáváme vyšší evropské výdaje na obranu. Dominantní část bude velmi pravděpodobně financována na dluh. Jistou úlevou ale může být fakt, že k podstatnému navyšování obranných výdajů bude docházet zejména ve střední a východní Evropě, stejně jako v případě severských zemí, tedy státech, které mají veřejné finance obecně v lepší kondici než státy jižního křídla eurozóny.
Americká cla mohou zpomalit český hospodářský růst, není ale pravděpodobné, že by způsobila také rychlejší růst spotřebitelských cen. Riziko takzvané stagflace, tedy hospodářské stagnace za zvýšené inflace, panuje především ve Spojených státech. Vyplývá to z analýzy společnosti Purple Trading. Za nízké považuje riziko inflace v Česku kvůli americkým clům i ministerstvo financí.
Analýza: Celní války mohou zpomalit hospodářský růst, stagflace Česku ale nehrozí
Money
Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Chceme euro, pomohlo by nám růst, říká většina šéfů českých firem
Money
