Zajímá nás
Donald Trump se ocitl ve společnosti jižanských otrokářů
Americký exprezident a favorit republikánských primárek Donald Trump nakonec neušel obvinění za svou roli v tři a půl roku starém vyplenění Kongresu. Na scénu se kvůli němu vrací zákon z bouřlivé doby po občanské válce.
Donald Trump má v posledních dnech napilno. Kromě kampaně v souboji o republikánskou nominaci se musí připravit i na sérii soudních sporů. Během posledních měsíců mu na kontě přibyly hned tři vážná obvinění. Je paradoxní, že ačkoli mu za ně hrozí v součtu přes 600 let vězení, účast v primárkách i kandidaturu na prezidenta dosavadnímu republikánskému favoritovi nikdo zakázat nemůže.
Bývalý americký prezident Donald Trump byl obviněn kvůli snahám zvrátit výsledky prezidentských voleb v roce 2020, v nichž ho porazil Joe Biden. Informují o tom zahraniční agentury, podle kterých jde už třetí obvinění exprezidenta, jenž se chce do Bílého domu vrátit ve volbách příští rok.
Trump je potřetí obviněný. Tentokrát v souvislosti se snahou zvrátit výsledky voleb
Politika
Nejnovější obvinění je patrně i to nejzávaznější (předchozí dvě jsou za uplácení někdejší milenky za mlčení a za přechovávání tajných dokumentů). Trump je obviněn z konspirace a snahy zůstat u moci i poté, co prohrál volby s demokratickým kandidátem Joem Bidenem. Konkrétně měl bránit úředním postupům a snažit se zneplatnit hlasy desetitisíců Američanů.
Připomeňme si, že exprezident tehdy blouznil o „ukradených volbách“, fantaskních nesrovnalostech v Georgii (kde podle něho pro Bidena „hlasovali“ mrtví) nebo v Arizoně (tam zase lidé bez občanství), což pak celé 6. ledna 2020 vyústilo v útok rozlíceného davu jeho podporovatelů na Kapitol, sídlo zákonodárného sboru, jen několik okamžiků po Trumpově projevu. Při incidentu zemřelo sedm lidí a více než tisíc bylo zatčeno.
Trump je obviněn na základě statuty U.S.C. § 241 zakazujícího spiknutí „s cílem poškodit, utlačovat, vyhrožovat nebo zastrašovat jakoukoli osobu v jakémkoli státě, teritoriu, společenství, držbě nebo distriktu při svobodném výkonu nebo užívání jakéhokoli práva nebo výsady, které jí zajišťuje ústava nebo zákony Spojených států, nebo proto, že je vykonává“. Ačkoli mnozí, hlavně exprezidentovi příznivci s krokem ani argumentací nesouhlasí, dává toto obvinění smysl.
Donald Trump stanul před soudem. Dokázat jeho podíl na událostech ze 6. ledna 2021 bude takřka nemožné. I tak aktuální soud hodně vypovídá o změnách, kterými prochází nejen americká společnost.
Stanislav Šulc: Trump už vyhrál. O podstatě zločinu se nikdo nebaví
Názory
Trump ve špatné společnosti
Zdůvodnění Trumpova obvinění je však možná trochu složitější. Zmíněný odstavec má dlouhou historii trvající více než 150 let. Vznikl za vlády prezidenta Ulyssea S. Granta jako jeden z trojice Vymáhacích zákonů (Enforcement Acts), zvaných také jako „Ku Klux Klan zákony“, které měly původně za cíl zabránit v jižanských státech perzekuci bývalých otroků, kteří se po prohře konfederace v občanské válce stali svobodnými občany. Jako takoví měli právo volit a být voleni. Jenže pět let po válce bylo stále dost lidí, kteří se s novými pořádky nehodlali smiřovat.
Jižanské státy brzy po válce omezovaly mnohá práva osvobozených občanů, kromě politických i náboženská, pracovní nebo právo na držení zbraně, na což washingtonský Kongres reagoval Zákonem o občanských právech (Civil Rights Act). Ani ten však státy bývalé Konfederace odmítaly ratifikovat, a tak v roce 1867 došlo dokonce na vojenskou správu. Až po schválení zákona se státy mohly stát členy Unie.
„Nějakou dobu se zdálo, že to opravdu funguje. Koalice černochů a bílých republikánů ratifikovala nové ústavy rozšiřující volební právo na muže bez ohledu na rasu a na celém Jihu republikáni ovládli většinu státních a federálních úřadů,“ uvádí v americké verzi magazínu Politico historik Joshua Zeitz. „Takzvané rekonstrukční vlády zavedly řadu reforem, včetně výdajů na veřejné školství, hygienické podmínky, zdravotnictví a sociální a veřejnou infrastrukturu, což byly programy, které na starém Jihu velmi chyběly,“ dodává.
Politické špičky Spojených států jsou čím dál starší, upozorňují v posledních dnech americká média. Pozornost k tématu tentokrát nepřitáhl žádný přešlap 80letého prezidenta Joea Bidena, nýbrž potíže dvou ještě starších členů amerického Senátu. Medián věku v této komoře Kongresu se dostal na rekordních 65 let, uvádí list The Washington Post (WP).
Kdo rozhoduje o směřování USA? Generace boomers a starší, upozorňují média
Politika
Proti Ku Klux Klanu
Odpor se ale zcela nevytratil. Je trochu paradoxní, že problémy dělali jižanští demokraté, dnes vesměs zastánci progresivního liberalismu. Neštítili se ani brutálního násilí ve spolupráci s Ku Klux Klanem. „V okrese Alamance v Severní Karolíně zahájil Klan a Bílé bratrstvo vlnu terorismu proti černošským a bílým republikánům, bičovali prominentní aktivisty na jejich dvorcích před zraky jejich rodin i sousedů, znásilňovali manželky loajálních republikánů a sexuálně mrzačili muže,“ popisuje Zetz. Podobných případů, které nezřídka končily smrtí, byla celá řada. Násilí se stalo prostředkem politického boje, přičemž třeba v Georgii se povedlo odpůrcům Unie vývoj dočasně zvrátit.
Grantova administrativa využila dnes znovu oživlého zákona právě proti Ku Klux Klanu a podobným paramilitárním organizacím. Odpírání zákonných práv bylo nelegální s vysokými tresty, a to i možností trestu smrti. V sedmdesátých letech pak ale boj proti jižanským rasistům polevil a trvalo ještě skoro století, než se černoši dočkaly svých práv. Zákon tak ztratil svůj hlavní účel, nicméně zůstal v platnosti a v průběhu minulého století byl několikrát využit.
Bývalý americký prezident Donald Trump čelí novým obviněním ohledně neochoty vzdát se utajovaných dokumentů po odchodu z úřadu. Prokurátoři jej nově mimo jiné viní z pokusu vymazat záznamy z bezpečnostních kamer ve svém floridském sídle, které vyšetřovatelé požadovali. Aktualizovaná obžaloba také přidává dalšího z Trumpových podřízených, který měl být do pokusu o maření spravedlnosti zapojen, informují americká média.
A zase ten Trump. Prokuratura rozšířila obvinění kvůli schovávání tajných dokumentů
Politika
Trumpovo obvinění podle litery zmíněného zákona tedy není od věci. Pokud rozlícený dav brání zákonodárcům ve spravedlivé volbě, není to snad zastrašování, vyhrožování a utlačování? Zvláště když se k tomu přičtou Trumpovy výroky, ve kterých vlastně požaduje, aby byla podstatná část hlasů zneplatněna.
Změní obvinění dynamiku kampaně?
Soud může dopadnout jakkoliv, ale možná důležitější otázka je, co kauza udělá s prezidentskou kampaní. Už několik měsíců můžeme sledovat, že republikánským voličům o morálku moc nejde. Donald Trump jde ze skandálů do skandálu, ale v primárkách stále vede „o parník“. Podle posledních průzkumů má více než padesátiprocentní podporu, druhý Ron DeSantis ani dvacet procent. Exprezidenta podporuje více lidí než všechny jeho konkurenty dohromady. Lze tedy očekávat, že ani poslední kauza s preferencemi moc nehne. V části společnosti Trumpova podpora možná i vzroste.
Jeden osmdesátník, jeden téměř osmdesátník, jeden potomek indických rodičů, jeden bývalý viceprezident kandidující proti „svému” bývalému prezidentovi, i kandidát se slavným politickým jménem, ale příznivec konspiračních teorií. Kdo se chce stát prezidentem USA, jaké mají šance a názory?
Kandidáti na prezidenta USA: Kdo je kdo a jaké mají šance a názory?
Politika
Velmi zajímavé jsou postoje dalších republikánských kandidátů. Zatímco demokraté obvinění vítají, republikáni Trumpa brání, nebo jsou alespoň v hodnocení rezervovaní. Například DeSantis hovořil o politizaci státní správy. Méně známí podnikatelé Vivek Ramaswamy a Perry Johnson rovnou navrhují FBI zrušit. Vyjádření sedí do celkového obrazu primárek, kdy se kandidáti snaží získat voliče Trumpa, a tak se proti němu až na výjimky moc nevymezují.
Ani samotné soudní spory by do kampaně příliš nezasáhly. Je nasnadě, že se Trumpův tým bude snažit konečný verdikt co nejvíce oddalovat, v případě rozsudku se jeho právníci odvolají. Že by se pře uzavřely před závěrem primárek i prezidentskými volbami na podzim příštího roku, je krajně nepravděpodobné. Soudy tak Trumpa nejspíše neporazí. Je to na jeho politické konkurenci, ať už v jeho vlastní straně, nebo mezi demokraty. „To, co se bude v Americe odehrávat v příštím roce, prověří soudy i republikánské politiky. Bude to také zásadní zkouška pro voliče,“ předpokládá The Economist.
Dosavadním lídrem skotské politické scény je Skotská národní strana. Po změně vedení a finančním skandálu však ztrácí podporu. To by mohla být vhodná chvíle, aby se do popředí dostaly problémy, které jsou možná palčivější než snahy o nezávislost.
Skotsko je na rozcestí. Nezávislost by zemi mohla přijít draho
Politika
Od britského referenda o setrvání v Evropské unii minulý týden uběhlo sedm let. Zatímco tehdy mnozí Britové vyhlíželi zářnou budoucnost bez svazujícího Bruselu, dnes se zdá, že většina společnosti zažívá deziluzi. Fakt, že se postoj k brexitu mění potvrdilo hned několik nových průzkumů a analýz. Nejkritičtější je skotská vláda.
Karel Pučelík: Británie si připomněla výročí brexitového referenda. Není však, co slavit
Názory
