Dopis čtenáře: Vláda řeší, že nezvládne důchody. Přitom hůř už bylo
Na článek „Chudí důchodci? Ale kdeže. Teď jsou nejbohatší, další generace už budou muset investovat samy“ ze 13. srpna vzbudil vlnu reakcí čtenářů. Jeden z názorů jsme se rozhodli uveřejnit.
V reakci na článek Důchodci jsou teď nejbohatší nejprve čtenář Newstreamu Zdeněk Blažek uvádí pár faktů. Ta podle něj nesouzní s vyzněním článku.
- Čeští občané aktuálně nejspořivějšími za posledních 5 let. Finanční aktiva domácností vzrostla o 80 procent, což je nejrychlejší tempo v historii ČR. A obdobně jako Němci jsou konzervativními investory.
- Prakticky je již rozhodnuto o pokračování prodlužovaní důchodového věku. Ostatně probíhá už posledních 25 let, kdy důchodový věk vzrostl z 60 na 64 a bude pokračovat k 67 letům jako je tomu v Německu.
- Současně roste počet důchodců, co s pobíráním důchodu dál pracují, proto je již 25 let počet nepracujících důchodců stále stejný, kolem 2,3 milionu.
- Průměrný důchod dlouhodobě již přes 30 let představuje asi 55 procent čisté průměrné mzdy, minimální mzda za posledních 30 let vzrostla z 25 k 45 procentům průměrné mzdy.
Argumentaci čtenář dokládá statistikami z ministerstva práce k poměru starobního důchodu k hrubé i čisté průměrné mzdě, které jsou mírně v rozporu s v článku uvedeným tvrzením Jiřího Fajta, investičního specialisty ze společnosti FinGo. „Momentálně jsou starobní důchodci v poměru k hrubé mzdě nejbohatší, co kdy byli, přibližně 55 procent k hrubé mzdě. K čisté mzdě je poměr samozřejmě jiný, okolo 60 procent. Důchody tedy nominálně porostou neustále, ale reálně budou klesat,“ píše se ve článku. Blažek ale uvádí, že poměr byl v roce 2023 jiný, 45, respektive 55 procent, tedy obdobný jako v roce 2000.
Vláda vydala nařízení, že důchodcům přibude k současným penzím v průměru 355 korun měsíčně. Nechme stranou, že o důchodech rozhoduje jakýsi výnos vlády, což trošku připomíná Rakousko-Uherskou monarchii, kdy se život lidí měnil výnosem vrchnosti.
Dalibor Martínek: Čeští důchodci ani netuší, jak dobře se mají. Jejich rozmazlování by mělo skončit
Názory
„Důchody jsou výdajem státního rozpočtu a důchodový účet je jen bilance mezi příjmy z důchodového pojištění a vydaji na důchody. Z toho vyplývá další poučení, že důchody nejsou sociálním výdajem, jak se tvrdí, ale pojistným plněním,“ píše Blažek v reakci na článek.
A dodává: „Za zhroucením tohoto pojistného prý stojí předpovídaný demografický vývoj. Počet pracujících na počet důchodců klesá. Není to pravda.“
V článku, který se opírá o analýzu FinGo uvádíme, že: „Zatímco před třiceti lety připadalo na jednoho důchodce pět ekonomicky produktivních obyvatel, dnes jsou to tři a půl a za třicet let to budou pouze dva.“ Čtenář Blažek ale oponuje: „Počet poplatníků na jednoho nepracujícího důchodce již téměř 25 let roste ze 4,5 milionu na 5,4 milionu, naproti tomu počet důchodců stagnuje kolem 2,3 milionu, jak vyplývá z posledního sčítání lidu.“
„Relativně tedy počet pracujících stoupl z 1,95 (v roce 2000) na současných 2,35 na jednoho nepracujícího důchodce. A demografický výhled? Počet žáků základních škol po propadu na historické minimum v roce 2010 je již od roku 2022 zpět nad jedním milionem jako byl v 90. letech minulého století (a počet učitelů je na svém historickém maximu: v 90. letech jich bylo pouze 70 tisíc, aktuálně kolem 90 tisíc),“ dodává Blažek.
„Vláda nám tedy oznamuje, že za 15 až 25 let stát nezvládne to, co zvládl před 25 lety, tedy snížení počtu poplatníků na 1,95 na jednoho důchodce, jako tomu bylo v roce 2000,“ uzavírá svůj příspěvek čtenář Blažek.
Starobní důchod v Česku se od ledna zvýší v průměru o 355 korun. Činit by měl příští rok 21 059 korun. 
Přes 21 tisíc. Tolik přijde v lednu na účet průměrnému důchodci
Politika
