Dopis čtenáře: Hlas ze Švédska. Nechápu, že družiny jsou o svátcích zavřené
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovalo tolik čtenářů, že publikujeme druhý výběr z reakcí.
Komentář, na který čtenáři reagují, najdete zde |
Rodiče pracují. A družina je zavřená?
Váš článek mi poslali smutní kolegové z Česka. Učitelé, důchodci. Já jsem odučila cca 40 let a to ve 2 zemích, až do svých 65 roků, kdy mně vznikl tady ve Švédsku nárok na starobní důchod. I v Česku jsem učila cca svých prvních 10 let. Tak mohu srovnávat a často jsem dotazována na různou školní problematiku od svých příbuzných, pracujících ve školství, přítelkyň a kolegy z domova z oboru.
Vše už dnes samozřejmě přesně vědět nemohu. Ale jsem si celkem jistá, že existuje i v Česku „školní zákon“? Ten by měl obsahovat veškerou problematiku základní školy, v tomto případě. A to včetně povinností předmětu, jejich náplně, a také, hlavně povinný počet VH v daném předmětu v každém pololetí. Z toho by se nemělo „utéct“, aby bylo zaručeno právo na vzdělání, dané ústavou.
Takže kromě povinného počtu VH v každém předmětu, také počet dnů prázdnin, flexibilního volna, ředitelského volna.
Takže z tohoto důvodu, při předpokladu existence zákona, to není problém učitelů, kteří se jimi řídí. Jde asi o formulaci zákona a jeho aplikace v praxi. Takže, nedostatek školního zákona? Podívejte se na to.
Problém, co s dětmi o prázdninách, a jiných volnech, byl vždy a bude, a je všude v každé zemi, kde maminky pracuji. Tady jde dítě do pedagogického zařízení v cca 1,5 roku, někdy i dříve. V tu dobu už dítě má pedagogickou a sociální potřebu, kromě své rodiny. Je v tom také samozřejmě ekonomie státu. Je to o pedagogickém zařízení, s plánovanými požadavky, kde má personál i zdravotní minimum. Tato zařízení jsou tady „domácím řešením,“ žádné třídy na povel.
Tady mě spíše zaráží situace v Česku ohledně družin, nevím, jestli existují také kluby při školách pro starší děti, 4. až 6. třída. Jsem vždy udivena, když slyším, že družiny během Vánoc, Velikonoc, nefungují, jsou zavřené. Na můj dotaz, jak je to možné, dostávám, odpověď, že jsou přece svátky. To jsou, ty červené dny, ale jinak?
Přece rodiče dětí pracují i o svátcích. Družiny jsou pro děti, je to služba pro pracující rodiče! Proč by měly mít zavřeno v jiné než v červené dny? Mají to ti pracující ve smlouvě? Proč by, dle jaké smlouvy, neměly být v provozu? Proč by měli mít pracující v družině volno? Družináři mají stejné smlouvy jako učitelé? Přece oni neučí! Ani kuchaři a uklízečky!
Nedělají učební přípravy po večerech jako učitelé, kdy tito tato volna nadpracovávají! To by pak ani školky neměly mít otevřeno, kromě červených dní, samozřejmě. Kam děti tedy rodiče mají dát? To pak družiny jako forma úplně ztrácí smysl! Družiny je forma služby při školách pro pracující. Proč mají tedy zavřeno?
Víte, vždy, když odpovím na různé dotazy ohledně něčeho, odpověď je vždy - to by u nás nešlo! A proč by to neslo? Ptám se… To by nešlo, je odpověď! Asi nějak pořád doma čekáme, že to za nás budou řešit jiní a pak na ně nadáváme. Děkuji, snad ten váš článek kromě rozčílených a smutných učitelů přispěje a pohne situaci někam dál pro lepší řešení kolem dětí.
Ludmila Maria Krystek, Stockholm
První část reakcí čtenářů ke komentáři Dalibora Martínka najdete zde |
Kdo neučil, musí mlčet
Pracuji jako učitel a považuji za naprosto nutné reagovat na Váš článek o podzimních prázdninách a "učitelské šlechtě". Po přečtení něčeho takového se mi chce slušně řečeno blejt. Vůbec nechápu, kde berete tu drzost psát něco takového. A to i přes to, že z textu je na první pohled vidět, že o učitelství a funkci rodiny ve vzdělávání nemáte ani páru.
V prvé řadě je potřeba říct, že pracujete jako pisatel článků, nemáte žádné pedagogické vzdělání, nikdy jste před třídou puberťáků nestál. Jak můžete kritizovat toto povolání? Kdybyste alespoň měsíc učil, budete mluvit jinak. To mi věřte.
Dovolte, abych Vám vysvětlil, jak má fungovat vzdělávání a výchova. Rodiče mají dítě vychovávat, vést ho k zodpovědnému a slušnému chování a případně mu pomáhat se vzděláváním, alespoň na prvním stupni ZŠ. Ano, opravdu je velká část práce na rodičích. Jestliže si dítě "udělali", je potřeba se mu věnovat. Alespoň do doby, než dokáže fungovat plně samostatně. Škola má vzdělávat a podporovat slušné a zodpovědně chování. V reakci na Váš článek, praxe je dnes přesně opačná. Rodiče se dětem doma vůbec nevěnují nebo velmi málo. Děti jsou drzé, od rodičů nevychované, líné a do školy chodí nepřipravené. Občas mám z vyučování pocit, že akorát krotíme divou zvěř a nějaká výuka jde stranou. Děti doma sedí u počítače a školu berou jen jako místo, kde se potkají s vrstevníky a sdílí své zážitky. Dříve tyto zážitky děti sdílely odpoledne venku, ne ve škole na úkor vzdělávání.
Dnešní vzdělávací systém je bohužel nastaven tak, že pokud přijde do školy dítě a odmítá cokoliv dělat, nemá pomůcky a domácí úkol, jediné, co může učitel dělat, je napsat poznámku, které se doma rodiče zasmějí. Tím je problém zřejmě ze strany rodičů vyřešen. Takhle fungují dnešní rodiče, víte? A stav je čím dál horší. Děti odmítají cokoliv dělat, nic je nebaví a nezajímá. Často si pokládají otázky, proč se mají něco takového učit. Vždyť jim to přeci stejně k ničemu nikdy nebude. A za tyto postoje mohou především rodiče, ne škola. (V přírodopisu píšeme v 6. třídě ohlášenou krátkou písemku na zemské sféry a 3/4 třídy má čtyřku. Proč? Protože se na to žáci vykašlali a nebyli schopni otevřít sešit ani o přestávce před hodinou a přečíst si těch 10 řádků. Ale bohatě by stačilo kdyby hodinu před tím dávali pozor a nebyli duchem mimo. Jenže, když sedí doma do půlnoci u počítače, rodiče je nechají, tak jsou ve škole nevyspalí a nesoustředí se. Další děti zase běhají ještě v 10 večer okolo Alberta, rodiče je nechají. Málokteré dítě má dnes rodiče, kteří fungují tak, jak mají. A je to na dítěti samozřejmě vidět.)
Co se týká platů učitelů, opět je vidět, že neznáte fakta. Chtěl bych vidět učitele, který pobírá Vámi zmiňovaný průměrný plat 52 tisíc korun. Dovolte, abych se zasmál. Pokud se podíváte na tabulkové platy učitelů, takováto částka tam nikde není ani v hrubém. Platy učitelů fungují tak, že máme garantovaný tabulkový plat + nadtarifní složku (která ale není 10 tisíc). Věřte, že reálně si odnesu domů 30-31 tisíc čistého. Učitel, který bere 52 tisíc korun, takového neznám. Vím, že se v médiích často mluví o tom, že učitelé mají mít 130 % průměrné mzdy, ale reálně nevím, kde se tyto čísla berou. A teď se Vás ptám... Je normální, aby vysokoškolsky vzdělaný chlap pobíral plat 30 tisíc korun? Kde který člověk má mnohem víc a ani nemusel čtvrtinu života studovat. To je možná i důvod, proč se dnes děti nehrnou do vzdělávání. Neberete náhodou sám mnohem víc než já? Zamyslete se.
Kromě toho už nevidíte ani další fakta. Práce učitele nekončí se zvoněním na konci vyučování. V pátek večer jsem například opravoval 3 hodiny písemky, zapisoval známky k sobě a zadával je do systému Bakaláři. Nyní je neděle a místo toho, abych jel někam na výlet a vyčistil si hlavu (na což mi stejně ani nezabývají peníze), tak vymýšlím přípravu a písemky na pondělí. Také pracujete v neděli a v pátek večer?
Pospíchal
Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.
Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu
Názory
Napište, kolik volna mají pracující
Díky za zcela výstižný článek a přesné pojmenování problémů s učitelským stavem. Mohl jste ještě uvést průměrnou délku dovolené nás pracujících, a počet dní, které jsou děti doma během celého roku.
Naštěstí mi děti již odrostly, takže to už nemusím řešit, ale po celou dobu, kdy byly školou povinné, jsem válčil s řediteli ZŠ, kdy vypisovali různá ředitelská volna, bez zajištění náhradního programu pro děti, které neměly hlídání.
Na závěr bych ještě napsal, kdo že se v socialismu dostal na pedagogické fakulty. Pouze studenti kádrově prověřených soudruhů, kteří mají dnes v dětech vzbuzovat pocit vlastenectví a příslušnosti k zapadni demokracii... A na závěr, jejich platové požadavky povazuji za nehorázné, prosím tedy, pište dál na tohle téma..
K. Flašar
Přijeďte na Moravu
Ve školství pracuji již 15 let a z přemíry volného času se mi již dělá zle. Naštěstí je tento stres vykoupen pravidelným měsíčním příjmem „pytle zlaťáků“, o který Vás nejen já, ale všichni pedagogové oloupíme. A že nás není málo. Rád bych Vás tímto pozval do naší školy, kde si jistě svůj názor jen utvrdíte, abyste jej mohl prezentovat dalším daňovým poplatníkům, jak je s jejich penězi nakládáno.
Udělejte si alespoň na týden čas a přijeďte k nám na Moravu. Víno nám tu „roste“ přímo v sudech a kroj prakticky nesundáme. Ve škole jen sedíme, pijeme kafé z eráru a povídáme si o tom, kde všude jsme o prázdninách byli a kam se v těch příštích ještě podíváme.
Pak je tu ještě výuka, ale to jen samá nuda, šeď, děti se nás bojí, výuka stagnuje. Ale Vy se nebojte. Hodina totiž u nás trvá pouze 45 minut, pak následuje další odpočinek a káva. I výplatní pásku Vám rád ukážu, poctivý šlechtic – loupežník se přece nemá za co stydět. Nechci Vás dlouho unavovat, ale pozapomněl jste ještě dodat, že z Vašich peněz jezdíme do různých divadel, muzeí, galerií, na výlety v ČR i v zahraničí, na hory, a někdy dokonce i k moři. Samozřejmě s žáky za zády, ať máme krytí.
Komenský by žasnul, Marie Terezie by se divila.
A kam Vás to vlastně zvu? Člověka s Vaší inteligencí jistě není potřeba instruovat a poučovat. Dovolte mi smeknout nad tím, že vše, čeho jste v životě dosáhl, bylo jen díky Vaší skvělé genetické výbavě, kterou jste zdědil po svých rodičích. A doufám, že jste ji v nezměněné formě předal dál svým potomkům. Je potom radost učit takové všeználky, Švejky a „redaktory“. Děkuji za sebe i své kolegy za objektivní zhodnocení výchovy dítek v Čechách. Jen mi prosím, pokud budete mít zájem, napište, kdy přijedete. Rád bych Vám zajistil oběd, který už sice erár nehradí, ale rád Vám jej z naloupených zlaťáků zaplatím.
S úctou Erik Schovanec, šlechtic von Gaya
P.S. Omlouvám se, že píšu až po pracovní době. V té jsem si totiž musel odpočinout u kávy a Vašeho článku.
