Zajímá nás
Dopis čtenáře: Nikdo nechápe, co to znamená učit
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Komentář, na který čtenáři reagují, najdete zde.
Bylo by super mít 50 tisíc
Ve škole jako tzv. učitel pracuju už skoro 20 let. Můj tabulkový plat je necelých 35 tisíc hrubého. Abych vydělal 50 tisíc měsíčně, které potřebujeme jako rodina k živobytí, mívám většinou nad úvazek, 2-3 odpolední volnočasové aktivity pro děti - kroužky, které platí rodiče, a poslední rok ve škole mám také menší úvazek uklízeče. Občas mívám o víkendu různé pohybové workshopy. V létě 2-3 týdny sportovních táborů. Přes týden jsem od rána do hlubokého večera v práci.
Většinu profesního života laboruji mezi tím, zda jít dělat něco jiného nebo zůstat a dělat to, co mě baví, naplňuje smyslem a užitečností. To je ale jiné téma.
Bylo by super posbírat 50 tisíc pouze za plný učitelský úvazek. To by byl život, panečku! A k tomu 4 měsíce prázdnin namísto dosavadních 3. Děkuji, že nám tak přejete! Doufám, že se toho do důchodu ještě dožiji.
Martin Cvrček, učitel
Učitelé odejdou
Snažím se poctivě učit, dělám literární pořady, účastním se autorských čtení, publikuji, často přemýšlím nad neveselým stavem naší žurnalistiky, a přesto vím, že nemohu novináře urážet. Že nejsou všichni "takoví".
Pokud jsem Vás ovšem nyní urazil tím, že jako pedagog dýchám, existuji, že pobírám plat, že stále jako don Quijote mám ještě chuť a sílu vzdělávat sebe i své studenty, a že jsem odmítl Vaše tvrzení, pak to není moje vina.
Uvidíte, brzy, v řádu několika let, ze školství odejdou zástupy pedagogů. A poté se můžete jako spasitel naší vzdělanosti a génius do školského systému zapojit. Jistě pozdvihnete jeho úroveň, a děti a jejich rodiče, politici, a poté i novináři Vás budou nosit na rukou. Ale věřte, že ty prázdniny, které Vám tak leží v žaludku, budete setsakramentsky potřebovat. Částečně i kvůli tomu, že po Vás bude někdo, třeba i ve stavu příčetném, házet blátem. Nic ve zlém, ale musel jsem Vám napsat.
Pavel Hoza
Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.
Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu
Názory
Pracuju i doma
Z vašeho článku čiší, nevím proč, averze vůči učitelům, kteří si to nezaslouží (samozřejmě jsou i vyjímky), protože dnešní práce s dětmi není vůbec lehká, potažmo i s některými rodiči. A to nemluvím o administrativě, které je čím dál víc. Mladí se nehrnou a leckteří v oboru dlouho nevydrží a jdou za lépe placenými pozicemi. Těmito ,,averzními" články zbytečně popuzujete veřejnost vůči nám, pedagogům. Já jsem třeba např. do práce chodila a tvořila jsem přípravy a projekty a nebyla jsem sama. Taky nevím, kde pořád berete ty průměrné platy? Možná tak v Praze, kde je nedostatek učitelů a kde se přeplácí. A to nemluvím o tom, že spoustu práce si připravujeme a vymýšlíme doma. Možná by stálo zato, kdybyste si to zkusil, učit 28 dětí, kde se vyskytují i děti s podpůrnými opatřeními a individuálními plány, možná byste už takové články nepsal. Nečekám, že zareagujete, ale aspoň se nad tím zamyslete.
Zdena
Mám IQ 144
V okrajových oblastech republiky tvoří 50 procent vyučujících nekvalifikovaní učitelé. Mladí absolventi pedagogických fakult se učení vyhýbají jako čert kříži, deset tisíc učitelů uvažuje o útěku ze školství, totální a škodlivá feminizace, jedna vláda za druhou slibuje bláboly o zvyšování platů učitelů. Nejsou matikáři, fyzikáři, informatiku učí kdejaký jouda, co šel zrovna okolo. Sakra, když je to takové rito, jak vy píšete, proč se do toho školství lidé nehrnou? Možná proto, že skutečný příjem je kolem 35000 čistého a setrvale klesá. Což je pro vysokoškoláka almužna. Já jsem šel oproti loňskému roku dolů o 25000 ročně. Nic moc. Společnost učitele, tak jako vy, považuje za líné vyžírky a podle toho se k nim chová. Dneska už učí pouze zoufalci před důchodem, jako já, ovšem já díky bojovému výcviku, 90kilogramům , IQ 144 a dlouholeté praxi úspěšně učím v ústavní výchově (viděl jste Bastardy? Tak ti byli tak třetí liga, já hraju první). Nicméně, vysokou školu máte, zkušenosti taky, pojďte učit! Víte co budete mít volna? :-) :-) :-)
Ing. Roman Mysík
Děti míří zpátky do škol a je to právě školství, co hraje prim v politických vyjednáváních o státním rozpočtu na příští rok. Je to podobné jako loni, kdy se také ve školství hledaly úspory, byť v mnoha oblastech je ve školství peněz málo. Nedá se nesouhlasit s názorem, že do kvalitního vzdělání se vyplatí investovat, jenže nehledě na to, kolik školství ze státní kasy dostane, kvalitní vzdělání je v nedohlednu a rodiče za něj stejně musejí platit po vlastní ose. 
Jan Hlavsa: Kvalitní vzdělání v Česku je v nedohlednu
Názory
Na podnikatele jen pokuty
Velmi jsem potěšen takovým článkem a ukázání reality. Manželka pracuje ve školství jako personalistka a mzdová účetní, takže je velmi v obraze, včetně toho, jak se mzdy počítají (příplatky na přípravu, sebevzdělávání apod.). Jak nakonec mnoho z nich neumí ani vyplnit jednoduchý výkaz, jak jsou někteří namyšlení a arogantní. My, malí podnikatelé, kdo nám platí sebevzdělání těch stále se měnících zákonů a nařízení? Nikdo. Maximálně vám dají pokutu za pozdní kontrolní hlášení třeba o 2 dny z důvodu zdravotních potíží, nikoho to však nezajímá a oni mají vše placené a nic nemusejí a běda, když se jim něco řekne nebo vytkne, to je pak zle.
Ano, vytváří se novodobá šlechta. Nejsou všichni takoví, ale značná část. A školství není o tom, kolik kdo bere, ale o přístupu k dětem. Od doby, kdy významně vzrostly mzdy ve školství, tak kvalita vzdělání se nijak nezvýšila. Ba naopak. V některý mezinárodních srovnání jsme na tom hůře. Totéž platí o dalších privilegovaných profesích.
Roman Brož
Zkraťte nám prázdniny. A nechte nás už bejt
Nemám čas na detailní rozbor článku pana Martínka (jsem vytížený středoškolský pedagog), nicméně vzhledem k tomu, že se psaním článků patrně živí, bych očekával větší faktickou a objektivní kvalitu jeho práce, minimálně tedy v této instanci.
Za prvé, argument, že pedagogové berou průměrný plat 52 tisíc je trapný. To jako už opravdu, použiju-li tento demagogický apel, skoro každý snad ví, že to tahají platy ředitelů a vedoucích pracovníků. No tak, prosím. To bylo opravdu ubohé.
Za druhé, pakliže bych ale navázal na demagogičnost tohoto výroku, tak já například chápu, za co beru svých 34 400 plus 4 400 osobní příplatek plus specializovaný příplatek, neboť to není dlouho, co jsem málem psychicky vyhořel kvůli své snaze o "bottom up" reformu školství a dával jsem ze sebe naprosté maximum, aby výuka byla kvalitní - a nejhorší na tom bylo, že mnohdy nebyla, ne moji chybou. Z tohoto stavu jsem se dostal jen sám svými silami, svou filozofií a díky víře (jsem katolík) a pravidelnou sebereflexí jakožto pedagoga.
Za třetí, nevím, jestli si pan Martínek a společnost uvědomuje míru zmaru a nenaplnění, která se valí na bežného pedagoga, neřku-li motivovaného, neřku-li začátečníka, míru nepodpory a deprese - DEPRESE - která je de fakto statutární ve smyslu "status quo". Míra návratnosti jakékoli energetické investice v jakémkoli pedagogickém ohledu je, vemu-li v potaz dnešní mládež, naprosto katastrofálně nízká a zajímal by mě - opravdu by mě zajímal - přístup ostatních řadových pracujících lidí k tomuto fenoménu (sám jsem mimo školství pracoval ve třech firmách, dvou zahraničních, jedné tuzemské).
Neříkám, že tato míra zmaru není i v jiných odvětvích, napadají mě třeba zdravotní sestry (to jsme ale někde jinde a ty třeba někdy pracují v Německu, že) a lékaři (a to jsme úplně jinde). Narozdíl od soukromého sektoru, zde není míra posunu a tedy i motivace pracovat na sobě absolutně žádná.
Nicméně v zásadě s panem Martínkem souhlasím!!! Zkraťme prázdniny! Uleví to rodičům, uleví to vlastně všem. Už tak mám pocit, že budu za pár let častěji slovně napaden, možná i fyzicky, že jsem učitel a o prázdninách si válím šunky. Na výrazech ve tvářích lidí, kteří ty prázdniny nemají, vidím jako až hnus a znechucení, když zjistí, že jsem učitel.
Ano, ale já ten hnus měl prvních 7 let učení každou neděli večer a dodneška mám pořád. Pro mě psychicky neexistuje, tak jako v mnoha zaměstnáních, rutina. Dělal jsem na zákaznické podpoře kdysi. Učení je tomu dost podobné. To je prostě kontinuální stres. Jít s kůží na trh, něco těm individuím říkat - cokoliv. Všem kritikům bych to přál. Všem. Kritizujete školství a učitele. Fajn, pojďte si stoupnout, týden učit. Pak vás budu poslouchat. Jsem si téměř stoprocentně jistý, že spousta z vás by byla značně bledá z míry katastrofálnosti a náročnosti tohoto povolání, kdy autorita je sprosté slovo.
Já osobně nekritizuju nikoho, krom cyklistů, protože sám jezdím na kole a vím, jak se to má dělat. Ale ten hate na učitele, to už je jako fakt hnus.
Jo, zkraťte nám prázdniny. A nechte nás bejt.
Mgr. Martin Zapletal
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem Má růst důchod rychleji nebo ne? Senioři by hlavně měli podporovat vnoučata, reagovalo mnoho čtenářů. Přinášíme jednu z reakcí čtenářky, jejíž identitu redakce zná, ale ponechává ji v anonymitě. Příspěvek jsme pro jeho rozsah redakčně mírně krátili. 
Dopis čtenáře: Nekopejte do důchodců, když stát platí povaleče ve věznicích
Názory
Na článek „Chudí důchodci? Ale kdeže. Teď jsou nejbohatší, další generace už budou muset investovat samy“ ze 13. srpna vzbudil vlnu reakcí čtenářů. Jeden z názorů jsme se rozhodli uveřejnit. 
Dopis čtenáře: Vláda řeší, že nezvládne důchody. Přitom hůř už bylo
Názory
